Letošní ročník festivalu Khamoro uzavřel koncert Tomáše Kača a jeho hostů. Příští ročník oslavíme čtvrt století!
Letošní fenomenální ročník Světového romského festivalu Khamoro je za námi. Děkujeme všem našim fanouškům a podporovatelům za to, že jste byli jeho součástí. Společně jsme se mohli setkat v Praze již po dvacáté čtvrté a už nyní se můžete těšit na jubilejní 25. ročník. Co pro vás chystáme si necháme ještě chvíli pro sebe, ale věřte, že to bude stát za to! Sledujte nás proto nadále na našich webových stránkách a sociálních sítích.
Koncert na podporu Kyjevských Romů i klavírista Tomáš Kačo
Společně se 6 romskými kapelami z Česka a Slovenska jsme v závěru festivalu uspořádali benefiční koncert Khamoro pro Ukrajinu. Jeho výtěžek, prostřednictvím ukrajinských neziskových organizací, poputuje na podporu Romů, kteří zůstali na území Ukrajiny, kterou brání před útokem agresora. Z cílové částky 300 000 Kč se nám prozatím podařilo vybrat téměř 100 000 Kč a rádi bychom poděkovali všem za finanční podporu. Bez nároku na honorář vystoupili David Kraus & Gipsy Brothers, Ondrej Ferko & Ondra Gizman ml., Amenca, Bengas, Bachtale Apsa a Terne Čhave.
V závěru benefičního koncertu vystoupili také ukrajinští hudebníci, kteří nyní žijí v České republice.
Jedním z vrcholů letošního ročníku byl koncerty klavíristy Tomáše Kača. Ten jen pár dní po zahájení předsednictví České republiky v Evropské unii, mj. se skladbou Silnější než včera, kterou pro tuto výjimečnou příležitost složil, vystoupil společně s hosty v krásném prostředí pražské Novoměstské radnice. Tomáš Kačo hrál po celý večer v doprovodu skvělého bubeníka Marka Urbánka a talentovaným basistou Markem Cábou. Mezi hosty nechyběl zpěvák, producent a hudebník Igor Kmeťo mladší a zpěvačka, sestra Tomáše, Veronika Kačová.
Jsme rádi, že vám festival Khamoro přirostl k srdci stejně jako nám. Za celý tým pořadatelů děkujeme vám všem, kteří jste přišli na naše akce v rámci letošního programu a vytvořili tak výjimečnou a nezapomenutelnou atmosféru.
Těšíme se na vás už na jaře 2023!
Událost, která spojuje lidi
Za dobu své existence se Khamoro etablovalo ne jako setkání jedné komunity, ale coby celospolečenská kulturní událost, kterou se Praha a celá Česká republika můžou pyšnit. Khamoro už zdaleka nenavštěvují jen Romové. Na parketech tančí a v sálech se baví všichni společně – bez rozdílu věku, pohlaví a národnosti. A právě to je jeho hlavní poslání.
Festival vždy podporovalo mnoho významných osobností, od respektovaných politiků jako byl Václav Havel nebo jsou Daniel Herman a Adriana Krnáčová, až po populární hvězdy Terezu Maxovou, Vladimíra 518, Jana Cinu a mnoho dalších.
Khamoro vzniklo tak trochu náhodou
Nápad vznikl doslova ze dne na den. Myšlenka pořádat v české metropoli největší a nejuznávanější romský festival na profesionální úrovni přišla na svět naprosto spontánně. A nutno podotknout, že podnětem byla reakce na nepříliš pozitivní událost.
V době, kdy zakladatelé a autoři konceptu Světového romského festivalu Khamoro – manželé Jelena a Džemil Silajdžić – opustili rodné Sarajevo po válečných konfliktech v bývalé Jugoslávii, se v Praze setkali s xenofobií jiného etnika, než kvůli kterému opustili svůj domov v Bosně a Hercegovině. Když bývalá filmová producentka a její muž, který se ve své domovině živil jako profesor hudby, pořádali v Praze jednu velkou kulturní akci, pozvali mezi české populární hvězdy také jednu romskou skupinu. Oběma se na tom nezdálo nic zvláštního. Všichni účastníci se na pódiu střídali bez jakýchkoliv problémů.
Až když se na stagi objevili hoši právě z romské kapely, začaly se dít divné věci. Přestal fungovat zvuk úplně, chvílemi pak slyšet byl, pak zase totální ticho. Zkušení muzikanti si nicméně poradili po svém: vydali se směrem k publiku, hráli bez ozvučení a i tak sklidili obrovský úspěch. Ne-li vůbec největší ze všech skupin. Nakonec se ale přišlo na to, že vystoupení romské formace sabotoval sám zvukař.
Manžele Silajdžić to zdvihlo ze židle natolik, že se v tu samou noc rozhodli založit tradici něčeho kvalitního, výjimečného a profesionálního. Tradičního i moderního, ale nikoliv stereotypního. A tak přišlo Khamoro – sluníčko. Sluníčko jako symbol něčeho, co pojí. Sluníčko jako symbol něčeho, co přináší radost. Sluníčko jako vzpomínka na onu bojkotovanou skupinu, která se jmenovala Khamoro.
Hudbou to začalo, ale neskončilo
Khamoro se od počátku jeho existence zdaleka neomezovalo jen na romskou tradiční hudbu, ale později představovalo i interprety současné romské hudby a světově proslulého gypsy jazzu. A navíc – festival nikdy nebyl jen o hudbě, protože to by ostatně nahrávalo oněm stereotypním názorům, že Romové jsou jen skvělí hudebníci.
Základní myšlenkou bylo představovat romskou kulturu se vším, co světu přináší. Když se s nápadem pořádat v české metropoli profesionální romský festival seznámili na konci devadesátých let tehdejší pražský primátor Jan Kasl a Vladimír Drábek, který byl na pražském magistrátu radním kultury, přišlo z jejich strany velké nadšení. To se ostatně dostavilo i z Ministerstva kultury.
Myšlenku Khamora a jeho dalšího vítali samozřejmě i samotní Romové. Třeba Emil Ščuka. Jeden z hlavních vůdců romské komunity z porevolučních let a tehdejší prezident Mezinárodní romské unie, podporoval Khamoro od samého počátku a spolupracuje s ním dodnes.
Těch lidí, kteří svou podporou Khamoru přispěli k tomu, že je dnes nejznámějším a festivalem tohoto druhu na světě, je celá řada. A zdaleka by jim nestačily stránky tohoto články.
Snad jen za všechny připomeňme Václava Havla. Člověka, který spojoval. Stejně jako se o to celou dobu snaží Khamoro. První český prezident byl doposud poslední hlavou státu, která Khamoro několikrát zaštiťovala. Poprvé hned v rámci druhého ročníku v roce 2000. Tehdy mimo jiné poznamenal: „Již v loňském roce byl festival Khamoro událostí. Letošnímu ročníku romského festivalu Khamoro 2000 přeji, aby předznamenal dlouhou tradici „sluníčkových“ festivalů spojujících nás a Romy příjemnými zážitky, kterých je v našem soužití velmi zapotřebí.“
