top of page
KONCERTY TRADIČNÍ ROMSKÉ HUDBY
02/06 - 03/06 LA FABRIKA
GALAKONCERT
04/06 - DIVADLO ARCHA
Nedílnou součástí akcí Khamora, na něž se návštěvníci festivalu těší nejvíce, jsou koncerty a galakoncert tradiční romské hudby. Nejinak je tomu i tento rok. Během čtvrtečního a pátečního koncertu od 19 hodin v klubu La Fabrika se představí celkem sedm romských kapel z Česka, Slovenska, Rumunska, Francie, Ruska a Srbska.
Všechna hudební uskupení se pak představí během sobotního galakoncertu v Divadle Archa. Jako speciální host festivalu se představí tanečníci a zpěváci z ukrajinského souboru Romans, kteří uprchli před válkou do Polska.
INA CHIRIAC SI FANFARA DE LA COZMEŞTI / RUMUNSKO
Své umění na letošním Khamoru předvedou také Ina Chiriac si Fanfara de la Cozmesti, který je rozhodně legendou mezi rumunskými romskými kapelami.
Ina Chiriac si Fanfara de la Cozmesti byl založen před téměř 120 lety, je tedy nejdéle působí tradiční kapelou v Rumunsku navazující na hluboké pevné kořeny romské tradiční hudby a kultury. Ina Chiriac si Fanfara de la Cozmesti je držitelem mnoha významných festivalových ocenění. Jejich hlavní devízou je autentický zvuk. Současní členové hrají lidové písně stejně jako jejich předchůdci před více jak stoletím.
Před čtrnácti lety toto hudební uskupení přijalo do svých řad, v té době mladičkou, zpěvačku Inu Chiriac, která svým energickým pěveckým projevem a barvou hlasu dotvořila jedinečný nenapodobitelný zvuk kapely, která původně nesla název The Cozmeşti Marching Band.
Po mnoha letech uměleckých zkušeností kapela účinkovala na ceněných festivalech v zahraničí, například v Itálii, Francii, Německu, Litvě, Španělsku, Polsku, na Ukrajině a dalších zemích.
Ina Chiriac si Fanfara de la Cozmesti byl založen před téměř 120 lety, je tedy nejdéle působí tradiční kapelou v Rumunsku navazující na hluboké pevné kořeny romské tradiční hudby a kultury. Ina Chiriac si Fanfara de la Cozmesti je držitelem mnoha významných festivalových ocenění. Jejich hlavní devízou je autentický zvuk. Současní členové hrají lidové písně stejně jako jejich předchůdci před více jak stoletím.
Před čtrnácti lety toto hudební uskupení přijalo do svých řad, v té době mladičkou, zpěvačku Inu Chiriac, která svým energickým pěveckým projevem a barvou hlasu dotvořila jedinečný nenapodobitelný zvuk kapely, která původně nesla název The Cozmeşti Marching Band.
Po mnoha letech uměleckých zkušeností kapela účinkovala na ceněných festivalech v zahraničí, například v Itálii, Francii, Německu, Litvě, Španělsku, Polsku, na Ukrajině a dalších zemích.
JÚLIA KOZÁKOVÁ - MANUŠA / SLOVENSKO
Vášeň romského srdce i něžnost romské duše, energické čardáše i tklivé smutné písně, to všem vás čeká během vystoupení romské kapely Manuša (Lidé).
„Přeji si, abychom se nechali obohacovat dary ostatních a dělili se o ty své,“ říká Júlia Kozáková, talentovaná zpěvačka se sametovým hlasem, která je tváří kapely.
Ačkoliv není Romkou, její nespoutaný projev, energie i hloubka prožitku vás zaručeně dostane. Její skvělý pěvecký výkon zvýrazňuje parta zkušených špičkových hudebníků v čele s houslistou Viliamem Didiášem, kterého můžete znát mimo jiné z populární skupiny Gipsy.cz.
Přestože jsou Manuša z hlediska instrumentů typickou cimbálovou muzikou, do svých řad netradičně přizvali i Zsolta Varadyho, jenž obohacuje zvuk skupiny svojí kytarou.
Skupina Manuša hraje převážně tradiční romské lidové písně středoevropského regionu a na kontě má též stejnojmenné debutové album.
Pokud milujete romské lidovky ve vrcholném provedení, tuto kapelu si prostě nemůžete nechat ujít!
„Přeji si, abychom se nechali obohacovat dary ostatních a dělili se o ty své,“ říká Júlia Kozáková, talentovaná zpěvačka se sametovým hlasem, která je tváří kapely.
Ačkoliv není Romkou, její nespoutaný projev, energie i hloubka prožitku vás zaručeně dostane. Její skvělý pěvecký výkon zvýrazňuje parta zkušených špičkových hudebníků v čele s houslistou Viliamem Didiášem, kterého můžete znát mimo jiné z populární skupiny Gipsy.cz.
Přestože jsou Manuša z hlediska instrumentů typickou cimbálovou muzikou, do svých řad netradičně přizvali i Zsolta Varadyho, jenž obohacuje zvuk skupiny svojí kytarou.
Skupina Manuša hraje převážně tradiční romské lidové písně středoevropského regionu a na kontě má též stejnojmenné debutové album.
Pokud milujete romské lidovky ve vrcholném provedení, tuto kapelu si prostě nemůžete nechat ujít!
BAKO JOVANOVIĆ / RAKOUSKO / SRBSKO
Na letošním Khamoro zahraje jedna z největších instrumentálních hvězd balkánské tradiční romské hudby, Bako Jovanović!
Společně s pěti spoluhráči vám představí kouzlo tambury, čtyřstrunného nástroje původem z Indie, který je ovšem již několik století typickým nástrojem pro Balkán.
Bako pochází z hudební velkorodiny, takže jeho prvním učitelem byla jiná veličina tradiční hudby, jeho strýc Dragan Jovanović. Jako šestnáctiletý Bako vyhrál jako nejlepší sólista na tamburu hlavní cenu známého festivalu „Starčevačka Tamburica“.
Po tomto úspěchu Bakova kariéra nabrala strmou trajektorii. Během několika let se představil na předních festivalech tradiční hudby v Berlíně, Oslu, Tilburgu, Madridu, Paříži, Londýně i Vídně. Jeho virtuozita a charakteristický zvuk zaujal i další hvězdy tradiční hudby, a tak spolupracoval s takovými pojmy, jakými jsou Saban Saulić, Lepa Brena, Haris Dzinović nebo Ljuba Alicić.
Kdo nevěří, ať na Khamoro běží! Bako Jovanović vytvoří nezapomenutelný zážitek!
Společně s pěti spoluhráči vám představí kouzlo tambury, čtyřstrunného nástroje původem z Indie, který je ovšem již několik století typickým nástrojem pro Balkán.
Bako pochází z hudební velkorodiny, takže jeho prvním učitelem byla jiná veličina tradiční hudby, jeho strýc Dragan Jovanović. Jako šestnáctiletý Bako vyhrál jako nejlepší sólista na tamburu hlavní cenu známého festivalu „Starčevačka Tamburica“.
Po tomto úspěchu Bakova kariéra nabrala strmou trajektorii. Během několika let se představil na předních festivalech tradiční hudby v Berlíně, Oslu, Tilburgu, Madridu, Paříži, Londýně i Vídně. Jeho virtuozita a charakteristický zvuk zaujal i další hvězdy tradiční hudby, a tak spolupracoval s takovými pojmy, jakými jsou Saban Saulić, Lepa Brena, Haris Dzinović nebo Ljuba Alicić.
Kdo nevěří, ať na Khamoro běží! Bako Jovanović vytvoří nezapomenutelný zážitek!
FLAMENCO BALLET LUCIA GUARNIDO STUDIO _ ŠPANĚLSKO.png
Ani v letošním ročníku festivalu Khamoro nemůžou chybět reprezentanti ohnivého flamenca.
Tentokrát to bude hudebně taneční formace Flamenco Ballet Lucia Guarnido Studio, jejíž členové se rekrutují z bývalých i současných studentů jedinečné tanečnice, pedagožky a choreografky Lucíi Guarnido.
ucía během aktivní kariéry působila v nejlepších tanečních projektech - Eva Yerbabuena Company, Andalusian Flamenco Ballet a GR Project Company.
Svým studentům vštěpuje lásku a respekt k flamencu podpořenou tvrdou prací. A na výsledku je to vidět. Její tanečníci a tanečnice předvádějící úžasné umělecké výkony přivádějící publikum mnoha festivalů do varu.
Přestože Lucía se svými tanečníky vychází z hlubokých tradic flamenca a autenticita je jedním z pilířů jejich práce, můžeme se těšit i na některé průlomové choreografie, jejichž součástí jsou i citlivě zařazené prvky jiných tanečních žánrů.
Tentokrát to bude hudebně taneční formace Flamenco Ballet Lucia Guarnido Studio, jejíž členové se rekrutují z bývalých i současných studentů jedinečné tanečnice, pedagožky a choreografky Lucíi Guarnido.
ucía během aktivní kariéry působila v nejlepších tanečních projektech - Eva Yerbabuena Company, Andalusian Flamenco Ballet a GR Project Company.
Svým studentům vštěpuje lásku a respekt k flamencu podpořenou tvrdou prací. A na výsledku je to vidět. Její tanečníci a tanečnice předvádějící úžasné umělecké výkony přivádějící publikum mnoha festivalů do varu.
Přestože Lucía se svými tanečníky vychází z hlubokých tradic flamenca a autenticita je jedním z pilířů jejich práce, můžeme se těšit i na některé průlomové choreografie, jejichž součástí jsou i citlivě zařazené prvky jiných tanečních žánrů.
LE ČHAVENDAR / ČESKÁ REPUBLIKA
Barvy tuzemské romské hudební provenience budou hájit rokycanští Le čhavendar (Chlapci)
Členové skupiny vychází z tradic špičkových romských hudebníků z Rokycan. Avšak Le Čhavendar se tuto tradici a hudební umění snaží obohatit o řadu moderních hudebních prvků. Vzniká tak zajímavá směsice romského folkloru obohaceného o jazz, sambu, salsu či funk.
Le Čhavendar působí na hudební scéně již víc jak dvě desetiletí. Dnes kapelu tvoří šest muzikantů: vokalista Emil Miko, sólový kytarista Marek Miko, sólový kytarista a vokalista Štefan Malík, kytarista a vokalista Milan Dužda a bubeník Michal Cába. Zakladatelem kapely je baskytarista a vokalista Jan Dužda.
O hudebních kvalitách Le Čhavendar vypovídá účast na festivalech u nás i v zahraničí, například na Thames Festivalu, který se každoročně koná v centru Londýna a patří mezi nejnavštěvovanější festivaly ve Velké Británii.
Le Čhavendar jsou také držiteli hudební ceny Zlín talentu 2004 za nejlepší autorský počin. Se svou písní „Sako vakerel“ (Každý si poídá), uspěli v konkurenci více jak pěti stovek dalších skladeb. Tato cena přispěla k natočení dokumentu Českou televizí v roce 2005.
Členové skupiny vychází z tradic špičkových romských hudebníků z Rokycan. Avšak Le Čhavendar se tuto tradici a hudební umění snaží obohatit o řadu moderních hudebních prvků. Vzniká tak zajímavá směsice romského folkloru obohaceného o jazz, sambu, salsu či funk.
Le Čhavendar působí na hudební scéně již víc jak dvě desetiletí. Dnes kapelu tvoří šest muzikantů: vokalista Emil Miko, sólový kytarista Marek Miko, sólový kytarista a vokalista Štefan Malík, kytarista a vokalista Milan Dužda a bubeník Michal Cába. Zakladatelem kapely je baskytarista a vokalista Jan Dužda.
O hudebních kvalitách Le Čhavendar vypovídá účast na festivalech u nás i v zahraničí, například na Thames Festivalu, který se každoročně koná v centru Londýna a patří mezi nejnavštěvovanější festivaly ve Velké Británii.
Le Čhavendar jsou také držiteli hudební ceny Zlín talentu 2004 za nejlepší autorský počin. Se svou písní „Sako vakerel“ (Každý si poídá), uspěli v konkurenci více jak pěti stovek dalších skladeb. Tato cena přispěla k natočení dokumentu Českou televizí v roce 2005.
JELENA MARKOVIĆ & THE ELVIS AJDINOVIĆ ORKESTAR / SRBSKO
Jedním z vrcholů letošního ročníku festivalu Khamoro jistě bude vystoupení populární srbské zpěvačky Jeleny Marković s legendární balkánskou dechovou kapelou The Elvis Ajdinovic Orkestar.
Jelena pochází z rodiny srbských romských hudebníků, jejím strýcem je slavný trumpetista Boban Markovič. Zpívat začala v sedmi letech a účastnila se různých soutěží a festivalů. Během kariéry si zazpívala s ikonami balkánské romské hudby , Sanjou Ilićem a Goranem Bregovićem.
Srbská dechovka, která letos na Khamoru zahraje, nese jméno svého vedoucího, legendárního trumpetisty Elvise Ajdinoviće, jenž patří mezi nejznámější romské srbské hudebníky. Kapela byla založena již v roce 1970. Elvis je držitelem několika prestižních ocenění, za zmínku rozhodně stojí titul nejlepšího sólového trumpetisty festivalu Guća. Mezi hudebníky The Elvis Ajdinović Orkestar najdeme další rodinné příslušníky.
Spojení dvou velkých hvězd balkánské romské hudby, Jeleny a Elvise, slibuje jedinečný zážitek. Máme se na co těšit!
Jelena pochází z rodiny srbských romských hudebníků, jejím strýcem je slavný trumpetista Boban Markovič. Zpívat začala v sedmi letech a účastnila se různých soutěží a festivalů. Během kariéry si zazpívala s ikonami balkánské romské hudby , Sanjou Ilićem a Goranem Bregovićem.
Srbská dechovka, která letos na Khamoru zahraje, nese jméno svého vedoucího, legendárního trumpetisty Elvise Ajdinoviće, jenž patří mezi nejznámější romské srbské hudebníky. Kapela byla založena již v roce 1970. Elvis je držitelem několika prestižních ocenění, za zmínku rozhodně stojí titul nejlepšího sólového trumpetisty festivalu Guća. Mezi hudebníky The Elvis Ajdinović Orkestar najdeme další rodinné příslušníky.
Spojení dvou velkých hvězd balkánské romské hudby, Jeleny a Elvise, slibuje jedinečný zážitek. Máme se na co těšit!
ARBAT / FRANCIE
ARBAT založili kytarista ruského původu Pascal de Loutchek a romská zpěvačka Lilia Roos Dalskaya. Hudebně-taneční uskupení nese název slavné bohémské moskevské čtvrti, kde se setkávají umělci a hudebníci.
Přestože členové Arbatu vycházejí z tradiční hudby a tance ruských Romů, jejich aranžmá a interpretace jsou obohacené o segmenty modernějších žánrů jako jsou jazz, swing, latino, bossa nova a další.
Úspěch ARBAT vychází nejen z profesionality zakladatelů souboru, ale také virtuosity dalších hudebníků, kterými jsou houslista Costel Nitescu kytarista Frank Anastasio, akordeonista Dario Ivković a kontrabasista Alexeï Derevistky. Krásnou hudbu doplňují špičkové romské tanečnice.
Jak vypadá tradiční romská hudba a tanec v 21. století? To vám předvede ARBAT z Francie!
Přestože členové Arbatu vycházejí z tradiční hudby a tance ruských Romů, jejich aranžmá a interpretace jsou obohacené o segmenty modernějších žánrů jako jsou jazz, swing, latino, bossa nova a další.
Úspěch ARBAT vychází nejen z profesionality zakladatelů souboru, ale také virtuosity dalších hudebníků, kterými jsou houslista Costel Nitescu kytarista Frank Anastasio, akordeonista Dario Ivković a kontrabasista Alexeï Derevistky. Krásnou hudbu doplňují špičkové romské tanečnice.
Jak vypadá tradiční romská hudba a tanec v 21. století? To vám předvede ARBAT z Francie!
bottom of page