Menu

Účinkující

stochelo 1STOCHELO ROSENBERG / NIZOZEMSKO

Hvězdný gypsy-jazzový kytarista, který hraje v manouche jazzovém stylu Django Reinhardta.  Je také sólovým kytaristou The Rosenberg Trio, které tvoří spolu s bratranci Nous'chem a Nonniem. Stochelo začal hrát na kytaru až v deseti letech, ale zlepšoval se neuvěřitelně rychle. Nejradši hrál stále dokola Djangova sóla, s čímž mu pomáhali strýc nebo otec. Díky výjimečnému talentu měl mnoho příležitostí uzavřít kontrakt s nahrávacími společnostmi. Rodiče ho však chtěli uchránit od světa show-businessu. Hrál tedy se svými bratranci, čímž položili základ slavnému triu. Často se o něm hovoří jako o jednom z nejlepších gypsy-jazzových kytaristů, nicméně on sám takové věci slyší jen nerad. "Zapomeňte na Stochela a všechny ostatní..." říká... "Pokud se chcete naučit a pochopit gypsy jazz, začněte s Djangem, nejlepším kytaristou, co kdy žil". Stochelo získal v roce 1992 mimo ocenění "Golden Guitar" od časopisu Guitarist Magazine. Spolupracoval s mnoha hudebníky i orchestry - živě i ve studiu - mezi které patří např. Biréli Lagrène nebo Romane.

Více na wiki a na youtube

debarre 1Angelo Debarre / FRANCIE

Jeden z nejuznávanějších gypsy jazzových kytaristů světa je zárukou skvělé podívané. Manušský katyrista začal hrát již v osmi letech. A i když se několik let věnoval bicím, nakonec se vrátil ke kytaře, která se stala jeho osudovým nástrojem. Od roku 1985 začal pravidelně vystupovat v pařížském klubu La Roue Fleurie, kterým prošli všichni významní gypsy jazzoví hudebníci a dnes patří mezi nejuznávanější kytaristy také v oblasti gypsy swingu.V romské komunitě, kde Angelo vyrůstal, hrála hudba vždy velmi významnou roli. Gypsy-jazzová hudební tradice, odstartovaná Django Reinhardtem, je srdcem této kultury, a Angelo se brzy stal jedním z jejích jazzových mistrů. V roce 1984 založil svou první skupinu The Angelo Debarre Quintet  a následující rok začal jezdit po světě a hrát s různými romskými hudebníky. Redaktor časopisu French Guitar Fred Loizeau o něm řekl: „Jeho technika je fenomenální a velice osobitá. Čeho si hned všimnete, je jak moc používá malíček levé ruky – přitom většina kytaristů tento prst vůbec nepoužívá. … Miluje improvizaci! … Pokaždé vás něčím novým překvapí, pokaždé riskuje, ale nikdy nechybuje.“

Více na wiki a youtube

Tchavolo SchmittTchavolo Schmitt / FRANCIE

Jedinečný kytarista dokáže publikum bavit celé hodiny a vždy ho naplní láskou a nezaměnitelnou energií. Tchavolo, který pochází ze čtvrti Belleville v Paříži, začal s hraním v šesti letech. Později se přestěhoval s rodičí do Alsaska, ale jeho virtuozita začala brzy přesahovat alsaské i francouzské hranice. V roce 1979 se stal členem skupiny „Hot Club da Sinti“, kterou tvořili kytarista Schmeling Lehmann, houslista Wedeli Kohler a baskytarista Jani Lehmann. Velký úspěch zaznamenalo první sólové album s názvem „Tak? …No vida“. Zahrál si také ve filmu „Swing“ V roce 1992 se Tchavolo Schmitt a podílel se na filmovém projektu "Latcho Drom ", který sleduje historii hudebního exodu Romů. Hudebně je technika Tchavola Schmitta dokonalá, rozeznatelná svým důrazem a frázováním. Díky své vynikající pravé ruce vydává silný zvuk v pevném rytmu. Ale ovládá také jemný a citlivý úhoz, schopný lehkých přechodů skrze širokou paletu zvukových barev. Na koncertech z něj podle fanoušků čiší vedle hudby také laskavost a neuhasitelná radost ze hry. Mnoho fanoušků gypsy jazzu považuje Tchavola Schmitta za pokračovatele slavného hudebníka Django Reinharta.

Více na wiki a youtube

ludovic beierLudovic Beier / FRANCIE

Na akordeon se učil od svého otce a již v mládí získal věhlas jako skvělý jazzman. V pouhých čtyřiadvaceti letech hrál na evropských a amerických pódiích se špičkovými hráči jazzového stylu včetně Angela Debarre, Dorado Schmitta, Martina Taylora, Stochela Rosenberga a dalších. V roce 2006 vystoupil s v Carnegie Hall v New Yorku společně s Tootsem Thielemansem, Herbie Hancockem a Ivanem Linsem. Je pravidelně zván na slavné festivaly mimo jiné v Kennedy Centeru ve Washingtonu, v San Franciscu nebo v pařížšké Olympii. Svou jedinečnou technikou a skvělou improvizací vytvořil nový styl hry na akordeon. Věnuje se také televizním a filmovým projektům včetně objevování nových jazzových talentů. Od roku 2002 vydal v USA i Evropě vice než patnáct alb.

Více na https://www.ludovicbeier.com/

mahalaMAHALA RAI BANDA / RUMUNSKO

Rumunské vesnice Clejani a Zeci Prajine jsou líhní těch nejlepších romských muzikantů. Vždyť odtud pocházejí i legendární skupiny Taraf de Haidouks a Fanfare Ciocarlia. A kapela Mahala Rai Banda – ta je složená dokonce z muzikantů z obou míst. Její hudební styl bývá označován za „romskou hudbu 21. století“. Nabízí spojení tradiční romské hudby, balkánské dechovky, soulu, turecké i arabské muziky – a to vše propojené špetkou reggae či taneční hudby. Debutové album z roku 2005 je dostalo od svatebních vystoupení k vystupování na uznávaných festivalech v Kanadě a Velké Británii. Světové turné si nejprve zkusili po boku slavných Gypsy Queens & Kings. Dnes patří mezi nejoblíbenější romské kapely v celé Evropě a Spojených státech. Další album Ghetto Blasters nahráli v roce 2009 a stalo se celosvětovou senzací. Dostalo se mezi 10 prvních "Best Album of the Year" britské hitparády vyhlašované časopisem Songlines a i v dalších zemích Evropy získalo mnohá ocenění. Připravte se na mladý a energický gypsy funk!

Více na wiki a youtube

kocaniKOCANI ORKESTAR / MAKEDONIE

Balkánské rytmy s typickými aranžemi dechových nástrojů reprezentují Kočani Orkestar. Kapela, kterou založil trumpetista Naat Valiov, je jedna z nejoriginálnějších balkánských dechovek, a tak není divu, že koncertuje po celém světě. Rómský soubor, hodně čerpající z tureckých vlivů, se jako jeden z prvních také otevřel world music Do svého repertoáru zařadil písně ovlivněné latinskoamerickou hubou, zejména sambou, stejně jako prvky flamenca a balad. Kromě klasického dechovkového repertoáru od ní můžeme také slyšet funky, latinu nebo jazz. Její temperament a síla hudby prý roztančí každého posluchače. Kapelu proslavil film Emira Kusturica Dům k pověšení. Jejich písně se rovněž dostaly do povědomí světového publika prostřednictvím soundtracku k filmu Borat a také díky cover verzím jejich písní od indie rockového zpěváka jménem Beirut, se kterým si Kočani Orkestar nakonec zahráli na koncertě v Paříži.

Více na wiki a youtube

krokaMILAN KROKA LIVE BAND / ČESKÁ REPUBLIKA

Milan Kroka patří mezi nejvyhledávanější romské muzikanty dneška: je to skvělý zpěvák, kytarista a hráč na klávesy. V jeho hudebním stylu se prolíná tradiční romský folklor, pop, latina, world music i rumba. Po sólové dráze a angažmá v mnoha kapelách v roce 2012 založil hudební projekt pod názvem Milan Kroka - Live band, kde spolupracuje se svými bratranci Zdeňkem Kurejem (baskytara), Milanem Kurejem (bicí), přítelem z dětství a kolegou Davidem Grundzou (kytara), kamarádem a kolegou Romanem Kryštofem (perkuse). V roce 2016 přichází do kapely tříčlenná dechová sekce tvořená z velmi uznávaných jazzových muzikantů: Miroslav Hloucal (trumpeta), J.J. - Jan Jirucha (trombon), David Fárek (saxafon). Od té doby odehráli úspěšně řadu koncertů v České republice např: Jazz Dock Praha, Světový festival Khamoro, Ara Fest, Django fest Brno, Sheep Hall Party Melbortice, Mezinárodní festival - Komedianti v ulicích v Táboře, Prague Pride a další.

Více na https://www.kroka-liveband.cz/

etnoromEtnorom Band & Friends / Maďarsko

Skupina Etnorom Band byla založena v roce 2005 Jozsefem Balogem a Agnesem Künstlerem, bývalými sólisty světově proslulé maďarské skupiny Kalyi Jag. Jejich repertoár má kořeny v romské tradiční hudbě, ale je ovlivněn i soudobými styly. EtnoRom tak vytvořili kategorii ‚Gypsy World Music‘. Texty písní jsou v maďarštině a romštině, ale díky hudbě srozumitelné pro publikum v jakékoli zemi. Kapela získala již dvakrát cenu za nejlepší vystoupení na festivalu Budapest Fringe. Vystoupila také na prestižních festivalech na národní i mezinárodní úrovni, jako jsou například Budapest Spring Festival, Sziget Festival, Zaragoza - Expo, nebo Gannat 43 EME Festival Les Cultures du Monde ve Francii. Kapela hrála také ve Spojených státech nebo na festivalu Nomadic v Maroku. V prosinci 2017 se povedlo uskutečnit unikátní vystoupení stovky umělců se symfonickým orchestrem a pěveckým sborem. V Praze vystoupí společně se zpěvákem a mandolinistou Gusztavem Balogem, kytaristou a zpěvákem Istvanem Horváthem, tanečníkem a kytaristou Zoltánem Horváthem a Ibolyou Horváthovou, zpěvačkou a zakladatelkou skupiny Kanizsa Csillagai.

Více na youtube

alba herediaAlba Heredia Flamenco Company / Španělsko

Tanečnice pocházející z Granady od dětství vystupovala v proslavených tančírnách v jeskyních Cuevas del Sacromonte, kde získala virtuózní techniku i neopakovatelný taneční výraz, typický pro romské flamenco. Patří k jedné z nejznámějších dynastií los Maya. Brzy získala angažmá ve slavných souborech jako Curro Albaicin nebo Juan Andrés Maya. Debutovala v prestižních madridských tablaos, když jí bylo pouze jedenáct let. Postupně získala mezinárodní renomé a vystupuje pravidelně ve Francii, Itálii nebo v Japonsku. V roce 2015 získala první cenu na XXII. Flamenco Dance Contest "El Desplante" v Granadě. Tanec Alby Herediy je emotivní zážitek, který rozhodně nepromeškejte.

Více na http://albaheredia.com/

ciganosCiganos d´Ouro / PORTUGALSKO

„Zlatí cikáni“ vznikli v roce 1994 z podnětu bratrů José Pata a Sérgia Silvy. O dva roky později debutovali albem "La Casa". Začali vystupovat společně s ohromujícím klavíristou Francisco Montoyou. Skupina hrála mimo jiné na festivalech v Belgii, Francii, Španělsku, Nizozemsku, Finsku Číně nebo Macau. DNA kapely je rozhodně Flamenco a Cante Hondo. Výsledek této fúze je sedm originálních alb a kompilace "Best Of". „Zlatí cikáni“ čerpají z mnoha zdrojů a hudebních jazyků, jako je Fado, Tango, Morna, Jazz a balkánská hudba. Výsledkem je výbušné spojení originálního a přitažlivého zvuku. Základní trio tvoří José Pata (zpěvák a kytara), Sérgio Silva (hlas a kytara) a Francisco Montoya (kytarista). Doprovází je skvělí hudebníci Paulo Croft na kytaru, Gustavo Roriz na basu, Victor Zamora na klavír a Sebastian Sheriff na bicí.

Více na youtube

gitanaGitana / Slovensko

Adriana Drafiová alias Gitana započala sólovou dráhu na sklonku roku 2013 a hudební kritici ji nazvali Slovenská Byonce. Gitana zpívá v sedmi jazycích a aktivně mluví čtyřmi jazyky. Ale přesto miluje asi nejvíce romské písně, v nichž nachází velké emoce, velikost duše a osobnosti. Cítit romskou hudbu se nenaučíš, tu musíš cítit, říká. Velký úspěch slavil její hit Nádherná, který později nazpívala i jako duo s Janem Bendigem. Nedávno se začala více věnovat novému stylu, Elektro swingu a gypsy swingu a v létě 2017 vydala sólové album Kolorit. Lektorovala také workshopy pro děti ve zpěvu a tanci, během kterého objevila například nový pěvecký talent romské dívky, která si s ní zazpívala v TV programu Roma Spirit.

Více na youtube

gypsyczGipsy.cz

Za více než deset let působení se stali Gipsy.cz jedním z nejznámějších českých hudebních reprezentantů ve světě. Stáli již na prestižních festivalových pódiích i v klubech více než třiceti zemí celého světa. V čele kapely stojí romský rapper, hudebník a zpěvák Radoslav "Gipsy" Banga. Gipsy.cz výrazně napomohli k vzájemnému pochopení a zlepšení komunikace mezi menšinami a většinovou společností. Jsou první českou skupinou, jež vystupovala na největším festivale na světě GLASTONBURY. Gipsy.cz vynikají svým energickým koncertním projevem, nadsázkou a humorem, ale také hlubším pohledem na společenská témata. Gipsy.cz byl vždy projekt založený na spolupráci mezi hudebníky z odlišných žánrů a kultur. Radoslav Banga mimo to začal spolupracovat s mnoha zahraničními interprety, třeba s Gogol Bordello, Boban Markovič, či DeLaDap. Radek umí zahltit prostor svou energií a strhnout tak publikum v každém věku.

Více na http://www.gipsy.cz/

podkovaPodkova Schastya / RUSKO

Kapela je pojmenována podle stejnojmenné divadelní hry, kterou na scéně světoznámého romského divadla ROMEN režíruje Nikolaj Lekarev starší. Soubor "Podkova štěstí" vedený jeho synem Nikolajem Lekarevem mladším se skládá z předních umělců moskevského divadla ROMEN. Všichni členové kapely mají vystudovanou vysokou školu v oboru tanec či zpěv, proto jejich písně, balady a strhující tance lze jen těžko zaměnit s jakýmikoli jiným souborem na světě. Kromě každodenního angažmá v divadle se soubor pravidelně účastní uměleckých soutěží a festivalů v Rusku a zahraničí.

Vystoupení souboru vychází ze skutečných romských tradic a je založeno na jedinečných pestrých kostýmech, výrazných hlasech a melodickém představení hudby a písní. Snaží se prezentovat nejlepší romské kulturní tradice a identity.

Více na www.cigane.com a www.teatr-romen.ru

Medailonky účastníků storytellingu

 

Pavlína Matiová

Pavlína Matiová se narodila v Roudnici nad Labem. Vystudovala střední pedagogickou školu a poté konzervatoř obor zpěv a herectví.  V roce 2007 byla členkou sboru Apsora pod vedením Idy Kelarové. Od roku 2011 je stálou členkou romské divadelní skupiny ARA ART v Praze a od roku 2014 je uměleckou šéfovou ve stejnojmenné společnosti. V roce 2012 zpívala jako první romská sólistka v Rudolfinu dílo Requiem za Osvětim. Od roku 2012 se pohybuje na pražské muzikálové scéně. Mimo jiné koncertuje se svou hudební tvorbou po celé České republice.

Ilona FerkováIlona Ferkov kopie

Narodila se a vyrostla v Rokycanech, kam brzy po 2. světové válce přicházely romské rodiny převážně z prešovského kraje za prací. I v novém domově se Romové rádi družili, a tak Ferková ráda vzpomíná na pravidelná nedělní setkání Romů v romské kolonii vagónka, kde se vyprávělo, zpívalo a hrálo.

Prvními autorskými vlaštovkami byly texty ke starým romským nápěvům, jež dotvářela pro soubor Amare neni (Naše tety), který v 80. letech spoluzaložila a umělecky vedla. Když jeden z nich vyslechla na folklorním festivalu Milena Hübschmannová, podporovatelka řady nezkušených romských autorů, ukázala jí romsky psanou tvorbu Tery Fabiánové a Margity Reiznerové a podnítila zprvu nedůvěřivou Ferkovou k další tvorbě v mateřském jazyce.

Prózu psanou romsky a inspirovanou jednak tradicí romské slovesnosti, jednak životy Romů v normalizační době, uveřejňovala od 90. let v řadě romských periodik, současně vydala dva samostatné povídkové soubory. 

 Iveta Kokyová

Iveta Kokyov kopie

Iveta Kokyová se narodila v Hořicích. S dalšími pěti sourozenci vyrůstala s matkou, slovenskou Romkou, a otcem pocházejícím z rodiny olašských Romů. Kokyová hrdě ovládá oba dialekty, slovenskou romštinu v posledních letech ale využívá jako hlavní jazyk literárního sdělení, protože leccos v ní jí „jde přímo od srdce“.

Vyučená strojní mechanička, v minulosti též uklízečka a balička, se v pětatřiceti letech přihlásila k dálkovému studiu oboru Sociální práce v prostředí etnických minorit na Evangelické akademii v Praze, který úspěšně zakončila maturitou. Pravidelně vstupovala do veřejného prostoru jako moderátorka a reportérka romské internetové televize Romea TV a nyní je pracovní konzultantkou v obecně prospěšné společnosti Tichý svět. Kokyová svým profesním životopisem působí jako emancipovaná, úspěšná romská žena nového tisíciletí. I ona ale s úctou a vděkem vzpomíná na to, že měla možnost zažít autentické momenty babiččina vyprávění o tom, jak se žilo; vzácné chvíle, kdy i tatínek začal a malá Iveta „seděla potichu jako pěna a hltala každé jeho slovo“. 

Kokyová patří k nejmladší generaci romských autorů etablujících se na scéně až v době postmileniální. Čerpá především ze svého dětství, rodinných historek a vlastních prožitků.