Menu

26.5.-1.6.2019

2017

Obecné

  • Kategorie: Obecné

Khamoro 2017

19. ročník festivalu Khamoro 2017

 

Neděle 28. 5. 2017

19:00 Střelecký ostrov – Khamoro party na Vltavě: Jan Bendig & Guests – Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis/CZ-SK, DJ Gadjo/CZ

Pondělí 29. 5. 2017

17:00 Městská knihovna v Praze – přehlídka romské literatury Gavoro

19:00 Kavárna Lucerna – vernisáž výstavy Rishabha Kaula: Backstage Diaries/IND-CZ

21:00 Jazz Dock – koncert Gypsy Jazz: Christiano Gitano Quartet/DE

Úterý 30. 5. 2017

10:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - kurzy tvůrčího psaní

16:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - ženy v romské literatuře

19:00 Knihovna Václava Havla – Gavoro - romská postava v (ne)romské literatuře

21:00 Jazz Dock – koncert Gypsy Jazz: Nitcho Reinhardt trio/FR

Středa 31. 5. 2017

10:00 KC Novodvorská – Gavoro - přednáška a divadelní představení: Čirikloro, aneb co říká ptáček?

16:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - slovenská romská literatura

19:30 Rock Café – divadelní představení Kamav aver muršes/SK

Čtvrtek 1. 6. 2017

19:00 České centrum Praha – vernisáž výstavy Galerie Kai Dikhas/DE: Akate te beshen

19:00 Palác Akropolis – koncert tradiční romské hudby: Cimbálová kapela Viliama Didiáše/CZ-SK , Fuego y Fragua/ESP, Parno Graszt/HU, Siniša Stanković Orchestra/SRB

Pátek 2. 6. 2017

10:00 Clam-Gallasův palác – mezinárodní konference na téma inkluzivní vzdělávání

12:00 Václavské náměstí – defilé účinkujících centrem Prahy

15:00 České centrum – prezentace RomArchivu

15:00 park Portheimka – dětský den: Khamororo

17:00 Jeruzalémská synagoga – koncert klasické hudby inspirované romskými motivy a vernisáž výstavy Marka Wiedorna: Gypsy Soul/USA-CZ

19:00 Palác Akropolis – koncert tradiční romské hudby: Esma’s Band/MK, Taraf de Haïdouks/RO, Greg Demeter’s Moscow Gypsies/RU

Sobota 3. 6. 2017

10:00 Clam-Gallasův palác – mezinárodní konference na téma inkluzivní vzdělávání

12:15 Sportovní a rekreační areál Pražačka – fotbalový turnaj: Džas bavinas fotbal

20:00 SaSaZu – závěrečný galakoncert: Cimbálová kapela Viliama Didiáše/CZ-SK, Fuego y Fragua/ESP, Parno Graszt/HU, Siniša Stanković Orchestra/SRB, Esma’s Band/MK, Taraf de Haïdouks/RO, Greg Demeter’s Moscow Gypsies/RU

 

Khamoro party na Vltavě: Jan Bendig & Guests – Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis, DJ Gadjo.CZ

 

naplavka

Tradiční party na břehu řeky Vltavy pod širým nebem zahájí sedm dní plných romské kultury. Svým nezaměnitelným hlasem zazpívá Jan Bendig a jeho hosté, kterými budou Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis. Za zvuků tradičních romských písní v moderním kabátku naladí diváky do festivalové nálady, kterou podpoří DJ Gadjo.CZ svou „hudbou s duší a žánrovou drzostí“, čerpající z hudby ze všech koutů světa!

- Vstup volný

JAN BENDIG & GUESTS

Jan Bendig patří mezi nejznámější a nejpopulárnější romské zpěváky v ČR. Na svém kontě má řadu hitů jako je Me Tut Užarav, Roma boy, Bloudím v duetu s Markétou Konvičkovou nebo Stejný cíl mám s Ewou Farnou a další. Hojně koncertuje jak v Česku, tak v zahraničí. Svým koncertem otevře letošní devatenáctý ročník Světového romského festivalu Khamoro. Jeho hosty na Khamoru budou populární české zpěvačky Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis. Doprovázet je bude Josef Fečo Band.

GADJO.CZ

Veselé a divoké noci s atmosférou balkánské svatby, střeleného karnevalu v Riu nebo narozeninové oslavy milované Fridy Kahlo. Tančírna plná divokého world n bassu, chytlavého gypsy latino jazzu, old school rock n rollového tetování nebo teď módního electroswingu. Tím vším je večer nedbale elegantního djského projektu Gadjo.cz. 

Vernisáž výstavy Rishabha Kaula: Backstage Diaries/IND-CZ

 

rishabKoncerty jsou srdcem i duší festivalu Khamoro. Výstava „Backstage Diaries“ je souborem fotografií ze zákulisí festivalového ročníku 2016. Tyto obrázky, které jsou nafocené před a po vystoupeních, odhalují intimnější stránku jinak nad-lidských postav, které romští muzikanti představují na pódiu.

Rishabh Kaul je dokumentární fotograf indického původu sídlící v Praze, který se specializuje na vyprávění upřímných příběhů o lidech a věcech nacházejících převážně mimo radar mainstreamu. Jeho práci můžete objevovat na www.rishabhkaulphotography.com.

- Vstup volný 

 

 

Přehlídka romské literatury Gavoro

Mezinárodní festival Khamoro je už devatenáctým rokem živoucím důkazem toho, že jestli Romové světa v něčem opravdu excelují, je to hra na hudební nástroje, zpěv a tanec. Naopak není zvykem spojovat Romy, nositele tradiční orální kultury, s psanou literaturou. Letošní ročník Khamora by prostřednictvím doprovodného programu Gavoro (Vesnička), přehlídky romské literatury, své příznivce rád přesvědčil, aby tuto stereotypní představu opustili.

V prestižních sálech Městské knihovny, Národní knihovny nebo Knihovny Václava Havla se v průběhu čtyř dnů odehraje řada tematických akcí, které by veřejnost chtěly upozornit na neustále rostoucí obec romských autorů, jejichž tvorba se už dávno vymanila z občasné produkce romských časopisů. Ať už to bude čtení silné generace současných romských autorek, jakými jsou Irena Eliášová, Iveta Kokyová, Eva Danišová a Judita Horváthová v Městské knihovně; debata romských a neromských spisovatelů nad podobou Roma jako literární postavy s Jáchymem Topolem, Kateřinou Sidonovou, Janou Hejkrlíkovou a Ilonou Ferkovou v Knihovně Václava Havla nebo ojedinělé představení slovenských romských autorů Maroše Baloga, Evy Pleškové a Zlatice Rusové v Praze, opět v Městské knihovně, přinášíme vám to nejaktuálnější, co se na romské literární scéně odehrává.

Součástí přehlídky je rovněž kurz tvůrčího psaní pro romské aspiranty spisovatelského řemesla s René Nekudou v Městské knihovně, dílna práce s romskou literaturou pro zaměstnance sítě knihoven ČR v Národní knihovně nebo přednáška o romské literatuře spojená s divadelním představením kolektivu ARA ART „Čirikloro“ pro studenty základních škol z Prahy 4.

Posledním dílem Gavora je přednáška o německé romské literatuře v podání Jovana Nikoliće a Ruždiji Sejdiće na Německé škole v Praze. Tato přednáška není veřejnosti přístupná. 

- Vstup volný 

Gavoro – kurzy tvůrčího psaní

Literární dílna pro začínající autory pod vedením Reného Nekudy. Nejlepší práce se budou číst na slavnostním zakončení programu Gavoro.

- Vstup volný

Gavoro – ženy v romské literatuře

Diskuse a autorské čtení autorek - Ireny Eliášové, Ivety Kokyové, Judity Horváthové, Evy Danišové a Ireny Obermannové.

- Vstup volný

Gavoro –romská postava v (ne)romské literatuře

O romských postavách v romské i neromské literatuře, a jak se o nich píše, pohovoří Jáchym Topol, Jana Hejkrlíková, Ilona Ferková a Kateřina Sidonová. Těšit se můžete také na hudební vystoupení Jany Hejkrlíkové za doprovodu Jiřího Vidimského.

- Vstup volný

 

cirikloro

Gavoro – přednáška a divadelní představení: Čirikloro, aneb co říká ptáček?

Krátká zasvěcující přednáška pro žáky základní a střední školy o romské literatuře a divadelní představení „Čirikloro, aneb co říká ptáček?“

- Vstup volný 

Gavoro – slovenská romská literatura

Představení Romského literárního klubu z Bánské Bystrice a členů: Mariána Baloga, Zlatice Rusové a Evy Pleškové.

- Vstup volný

 

Divadelní představení "Kamav aver muršes"

 

15578648 347322172289991 3766732047234293067 nV Rock Café se představí Romské ochotnické divadlo z Bánské Bystrice se svou hrou Kamav aver muršes – Chci jiného muže. V této divadelní hře autorka Eva Plešková popisuje život manželského páru v důchodu. Pointa hry pojednává o tom, jak manželka Boženka touží „okořenit“ svůj život trochu neobvyklým způsobem. Uvítala by totiž změnu image svého manžela. Neváhá a osloví plastického chirurga, který se za slíbený výsledek snaží ze své klientky vytáhnout nekřesťansky vysokou sumu. Po samotném zákroku přichází vytoužená změna, ale také důsledky, se kterými hlavní protagonistka nepočítala.

- Vstupenky v síti Ticketstream: předprodej 100 Kč / na místě 150 Kč

 

 

 

 

 Vernisáž výstavy Galerie Kai Dikhas/DE: Akate te beshen

 

beshenV průběhu posledních deseti let se zrodilo umělecké hnutí Sintů a Romů v Evropě, kteří nechtějí již nadále žít skrytě. Chtějí vystoupit na světlo a prožívat svou náležitost k menšině a současné společnosti ve svých domovinách i v Evropské unii zároveň. Chtějí vyjádřit své pocity a myšlenky skrze umění, chtějí je sdílet s širším obecenstvem, chtějí se podílet na kulturním diskursu společnosti.

Umění je vždy vyjádřením vlastních zkušeností a osobní biografie. V případě, že člověk patří k největší minoritě v Evropě, to většinou znamená jistou zkušenost s diskriminací a rasismem. Za těchto okolností být Romem znamená, že je obzvláště obtížné se oprostit od náhledu na svět prizmatem svého etnika. Z postavení minority lze vidět pravou tvář naší dnešní Evropy jasně.

Jako umělec chcete, aby si vás lidé pamatovali skrze umění, které jste vytvořili a zanecháváte divákům. A pokud někdo namítá, že současný úspěch umění Sintů a Romů je jen módní vlnou, stejně jako mnohé ostatní ve světě umění, umělci a jejich díla dokazují, že jde o příběh, který teprve nabírá na obrátkách. Tím uměním je tady zůstat.

Když lidé nebo média diskutují otázky Sintů a Romů, jen výjimečně mluví se samotnými Romy. Jako obvykle, otázka se chápe jako problém někde jinde. Sintové a Romové jsou považování za věčné tuláky, často se zmiňuje také jejich indický původ, ve skutečni jsou ale součástí naší společnosti více než šest set let. Jsou součástí Evropy stejně jako kteříkoliv jiní lidé. Jsou tu, aby tu zůstali.

Perzekuce Sintů a Romů byla v minulosti velice násilná a často měla za cíl úplné vyhlazení. Diskriminace a vyloučení jsou pochmurnou každodenní realitou Romů v dnešní Evropě. Navzdory tomu výstava ukazuje barevný a pestrý obraz jejich příspěvku k obrazu naší dnešní Evropy – a to dokazuje, že nacisté neuspěli – Romové jsou tu, aby tu zůstali.

AKATHE TE BESHEN | HERE TO STAY | JSME TU, ABYCHOM TU ZŮSTALI je putovní výstava, která přetrvává v paměti diváků. Přináší unikátní výběr současných uměleckých pozic evropských umělců, kteří jsou Romové, Sintové, Gitanos nebo Travelleři. Umělci se stávají autory vlastní identity a podílí se na demonstraci současného obrazu Romů. Ukazují, že neexistuje jeden lidský nebo romský problém, ale mnohočetnost příležitostí, talentů, druhů umění a barev. Nechává diváka získat vhled do společnosti změny a dává mu citlivou, ale silnou nabídku demokratické a méně násilné budoucnosti.

Výstavu prezentuje Galerie Kai Dikhas, první galerie vystavující umění Sintů a Romů v Evropě, sídlící v Berlíně, která spolupracuje s uměleckými institucemi napříč kontinentem. Výstava putuje a neustále se mění, roste a adoptuje další díla na své cestě, která začala v Německu a prošla již Paříží a Madridem, přijíždí do Prahy na Světový romský festival Khamoro 2017. Ve své misi měnit obraz lidstva bude pokračovat ve Španělské Granadě.

- Vstup volný

 

Mezinárodní konference o inkluzivním vzdělávání

 

konference kvalitni vzdelaniV posledních dvou letech Vláda ČR učinila příslušná opatření jako reakci na výzvy Evropské komise a MŠMT ČR vynaložilo veškeré úsilí v prosazování inkluzivního vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání je definováno jako jedna z priorit v rozvoji vzdělávacího systému v České republice. Je také definováno jako priorita v příslušných oblastech strategických dokumentů a akčních plánů zaměřených na rozvoj vzdělávání.

Zákonní zástupci mohou zapisovat své děti, kromě dětí s těžkým postižením, do hlavního vzdělávacího proudu, a školy mají dva roky na přechod z předešlého vzdělávacího systému na systém inkluzivní. Nicméně novela školského zákona neřeší etnickou diskriminaci ve vzdělávání.

V současné době je 30% romských dětí stále vzděláváno dle rámcového vzdělávacího programu s přílohou lehkého mentálního postižení a čelí různým formám segregace, dokonce i v hlavním vzdělávacím proudu. Existují školy, které prohlašují, že jsou inkluzivní už léta, ještě před nedávnou legislativní změnou. Avšak otázky zůstávají; jak je možné, že stejné procento romských dětí je vzděláváno dle snížených vzdělávacích osnov už několik let? Jak je možné, že existují segregované školy a že panuje názor, že různorodost povede ke snížení kvality výuky? Jak je možné, že existuje šikana ve školách hlavního vzdělávacího proudu? Jednou z možných odpovědí na tyto otázky je, že schází pochopení významu inkluzivního vzdělávání a jeho aspektů v rámci ČR. Přijetí proinkluzivní legislativy je pouze malým dílkem ve „skládance“, která má řešit problematiku rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Dalším důležitým aspektem je, jak je legislativa přenášena do praxe. Tato konference byla zorganizována za účelem prohloubit znalosti školní ikluze a poskytnout širokou škálu domácích i zahraničních expertýz a praktik ve vztahu k zavádění inkluziních opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro každé dítě, bez ohledu na barvu pleti nebo jeho postižení.

Dílčím cílem konference je poskytnout odpovědi na následující otázky: Jaký je skutečný význam inkluzivního vzdělávání? Co to obnáší v praxi pro ty, kterých se to týká? Kdo jsou halvní aktéři, kterých se týká? Jak relevantní je to pro společnost jako takovou? Jaké jsou možné překážky a jak jim čelit? Jaké strategie a metody existují v ohledu zajištění rovného přístupu pro každé dítě? atd.

Všemi těmito otázkami a mnoha dalšími se budou zabývat účastníci interaktivních prezentací a diskusí v rámci konference.

Domácí experti, pedagogické sbory, ale i mezinárodní odborníci z Kanady, USA, Španělska, Norska a Finska, společně se zainteresovanými organizacemi, jako je Výbor odborníků pro záležitosti romské menšiny Rady Evropy (CAHROM) a Romského vzdělávacího fondu (REF), budou sdílet své chápání a zkušenosti se zaváděním společného vzdělávání v praxi.

Mezinárodní konference proběhne pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Evropské komisařky Mgr. et Mgr. Věry Jourové.

- Vstup volný

Defilé účinkujících centrem Prahy

 

defilePestrobarevný průvod z Václavského náměstí přes ulici Na Příkopě až na Staroměstské náměstí je pravidelně jednou z nejnavštěvovanějších částí festivalu. Čekají nás kapely tradiční romské hudby, 15 tanečních souborů z celé České republiky, vlajkonoši a další, celkem přes 300 aktivních účastníků za zvuků romské hudby ze všech koutů světa.

- Vstup volný

 

 

 

 

 

 

Prezentace RomArchivu

Od roku 2018 se RomArchive – Romský digitální archiv stane internetovou platformou prezentující kulturu a historii Romů a reagovat tak na přetrvávající stereotypy prostřednictvím „counter-history“ vyprávěné samotnými Romy. Bohatství romské umělecké a kulturní produkce se tak stane lépe viditelným – staletí staré, stále živé a rozmanité až do dnešního dne, těsně protkané s bohatstvím evropským jako jeden celek.

Romové budou utvářet archiv ve všech odpovědných pozicích – jako kurátoři, umělci, badatelé a členové poradního sboru projektu. V rámci mezinárodní dostupnosti bude archiv fungovat v několika jazycích. Vedle angličtiny a němčiny bude použita od samého počátku také romština. RomArchive je financován ze zdrojů German Federal Cultural Foundation. https://blog.romarchive.eu/

- Vstup volný

Dětský den: Khamororo

 

khamororoJedno odpoledne v průběhu festivalu tradičně věnujeme dětem, rodičům, zkrátka celé rodině. I v letošním roce nás čekají hudební a taneční workshopy, rap, cirkusové představení, capoeira nebo třeba módní přehlídka. Park Portheimka bude znovu po celé odpoledne nabitý stanovišti: fotokombajn s výrobou placek, dva skákací nafukovací hrady, výroba šperků z korálků, výroba hudebních nástrojů z kartonu, cirkusový workshop a pro velký úspěch znovu vyřezávaný dřevěný kolotoč Matěje Holuba.

- Vstup volný

 

 

 

 

 Koncert klasické hudby inspirované romskými motivy/CZ-DE a vernisáž výstavy Mark Wiedorn: Romská duše/USA-CZ

 

Jeruzalemsa synagoga 2 kopieSpeciálně pro účely devatenáctého ročníku Světového romského festivalu Khamoro sestavil maestro István Dénes 

koncert složený ze skladeb slavných klasiků, jejichž tvorbu ovlivnily romské hudební i nehudební motivy. Mezi nimi můžeme slyšet například Cikánské melodie Antonína Dvořáka, slavnou operetní árii Johanna Strausse ml. z inscenace Cikánský baron, Chromatickou fantasii a fugu d-moll Johanna Sebastiana Bacha a další.

István Dénes, pianista a skladatel narozený v Budapešti, vystudoval klavír a skladatelství na Univerzitě Franze Liszta v Budapešti a Hudební Univerzitu ve Vídni. Mezi lety 1987 a 1995 působil jako dirigent v brémském divadle a mezi lety 1995 a 2008 byl hudebním ředitelem divadla v Trevíru. Na housle bude hrát Michael Jelden, romský hudebník z Německa, který od svého debutu v roce 1985 účinkoval v souborech či jako sólista ve více než 25 zemích světa. Další účinkující bude česká romská operní zpěvačka Bohumila Sommerová, která účinkuje v plzeňském Divadle J. K. Tyla.

- Vstup volný

Fotbalový turnaj: Džas bavinas fotbal

 

18664274 10155145983427420 3222685322964659063 nPojďme hrát fotbal! Tak jsme nazvali historicky první turnaj v malé kopané na Khamoru, kterého se zúčastní celkem 14 týmů, jejichž složení je místy až neuvěřitelné. Jak jinak se ale lépe vzájemně poznávat a sbližovat, když ne prostřednictvím jednoho z nejoblíbenějších kolektivních sportů?

Šest dětských a šest mužských týmů se utká v krásném prostředí Sportovního a rekreačního areálu Pražačka na pražském Žižkově, kde od jakživa žilo velké množství Romů. Za zmínku rozhodně stojí tým FC Embassy, který je složený z pracovníků ambasád, a tým FC Aver Manuša, složený z cizinců žijících v Praze. Absolutní perličkou jsou pak ženské týmy FC Prahakere bokeľa a AC Fučky, které svedou exhibiční zápas před samotným finálovým bojem mužských týmů o první místo.

Ženské týmy jsou postaveny z ženských romských skupin Manushe, které Slovo 21 vede již 15 let. Vítěze turnaje slavnostně vyhlásíme na závěrečném galakoncertu v klubu SaSaZu.

- Vstup volný

 

Během festivalu budou probíhat programy pro mládež – Malá letní škola hudby Romů a Židů a Khamoro sdílí zkušenosti. Dále budou přítomné děti z dětských domovů v rámci projektu Khamoro Kher.

 

Gavoro - medailonky autorů

 

Jovan Nikolić

jevanJovan Nikolič se narodil v Bělehradě v roce 1955 a vyrůstal v romské osadě nedaleko Čačaku, v Srbsku. Od roku 1981 vydal mnoho poetických děl včetně divadelních dramat a satirických textů v srbské chorvatštině. Během své kariéry získal mnoho ocenění a proslavil se jako básník, skladatel textů k písním, fejetonista, bavič a autor divadelních her. Napsal také texty písní k filmu Emira Kusturici Černá kočka, Bílý koucour. V roce 1999 během leteckého bombardování Jugoslávie Nikolič emigroval do Německa a zůstal tam až do dnes. Obdržel podporu od mnoha německých nadačních organizací: Heinrich Böll-Stiftung, Academy of arts (berlínská akademie umění) a German PEN Writers in Exile Program (pro spisovatele v exilu - od dubna do prosince 2000). V Rakousku a Francii: Schöppingen Arts Village Foundation, KulturKontakt Austria, Printemps des Poètes a neposlední řadě nalezl podporu také ve městě Salzburg. Mimo jiné v roce 2015 získal literární residenci na fakultě humanitních věd Univerzity v Innsbrucku. Společné anti válečné dílo Jovana Nikoliče a Ruždija-Ruso Sejdoviče Kosovo mon amour mělo svou premiéru v roce 2000 v rámci divadelního festivalu Ruhr. Od roku 2002 je viceprezidentem Mezinárodní asociace romských spisovatelů (IRWA) a je zároveň také členem organizace Serbian PEN. Několik jeho poetických i prozaických děl vyšlo v německých překladech v rakouském Klagenfurtu: Zimmer mit Rad („Pokoj s kolem“,2004), Weißer Rabe, schwarzes Lamm („Bilá vrána, černé jehně“, 2006) a Käfig („Klec“ 2009). Právě dílo Weißer Rabe, schwarzes Lamm dostalo v roce 2011v Kolíně titul „kniha města“ (v rámci každoroční literární události Ein Buch für die Stadt). Novela Seelenfänger, lautlos lärmend („Zloděj duší, bezzvučně hlučný“) vyšla v roce 2011 a o pět let později vyšla kniha Das Orchester der Frauen, die mich verlassen haben („Orchestr žen, které mě opustily“). Mimo jeho literární tvorbu se také zasadil o založení spolku Roma Kulturkarawane („Romský kulturní karavan“), jehož prostřednictvím jsou organizovány výstavy, semináře a přednášky o romské kultuře a historii. V tomto roce vydala literární organizace German PEN antologické dílo Zuflucht in Deutschland-Texte verfolgter Autoren (S. Fischer), jehož součástí jsou i mimo texty jiných autorů žijících v exilu také ukázky z díla Nikoliče. Autor v současnosti žije v Kolíně. 

 

Eva Danišová

Eva Daniov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: romština, čeština

Eva Danišová prožila dětství u prarodičů v České Třebové, kam se v 50. letech přistěhovali ze Slovenska. Babička se česky nikdy pořádně nenaučila, doma se proto mluvilo výhradně romsky, z čehož Danišová dodnes čerpá – platí za přední překladatelku do romštiny. 

Po základní škole nastoupila do zaměstnání, vzdělání si pak rozšířila na Střední sociálně právní škole na Evangelické akademii v Praze, kde v roce 2004 absolvovala. Posléze pracovala jako terénní sociální pracovnice, dnes se intenzivně věnuje překladům do romštiny.

K literatuře neměla nikdy daleko; jakmile se ve škole naučila číst, zamilovala si ji. Prarodiče sice doma z knih nepředčítali, zato byli zdatnými a náruživými vypravěči. Danišová vzpomíná na babiččiny hrůzostrašné historky vyprávěné potmě i na dědečkovu pokrokovost, díky níž vlastnili gramofon a odmala jí tak do krve přecházela krása mluveného slova. Když v rámci mediálního kurzu na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze v letech 1997-98 dostala za úkol napsat romskou pohádku, zjistila, jak moc ji psaní baví. Dnes má za sebou bohatou tvorbu, přesto jí skromnost a úcta k řemeslu brání hovořit o sobě jako o spisovatelce.

Píše především povídky, řadu z nichž věnovala svým milovaným prarodičům. Za Pal miro papus/ O mém dědečkovi jí v roce 2007 udělilo sdružení Romea Literární cenu Mileny Hübschmannové. Danišová i v dalších povídkách nezřídka čerpá ze svého dětství. Do ústřední role staví babičku, tradiční Romku, která se prostředí českého maloměsta svým zjevem i jednáním vymyká a nechtíc tak vyvolává řadu úsměvných situací. Vážnější rovinu pak představuje složitost vztahu prarodičů, jejichž osobnostní rozdíly a názorové půtky jako by současně vypovídaly o střetu tradice a modernity, kterým Romové v 2. půli minulého století v prostředí českých měst procházeli. Její poslední publikovaná próza, novela Mít někoho svého, je odvážným vykročením z rámce tradičního vyprávění směrem k odetnizované literatuře hlavního proudu.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Pal miro papus/ O mém dědečkovi. In: Romano džaniben, ňilaj 2008, s. 207-210.
Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER, 2012.
Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Roma-Autoren erzählen – Kurzgeschichten und Gedichte aus Ungarn, Tschechien und der Slowakei. Berlin, Roma Trial e.V., 2013.
Mít někoho svého. In: Slunce zapadá už ráno. Praha, Knihovna Václava Havla, 2014.
www.kher.cz

 

Irena Eliášová (1953)

Irena Eliov kopieZemě původu: Slovensko

Jazyky produkce: čeština, slovenština, romština

Irena Eliášová se narodila a do deseti let žila v romské osadě v obci Nová Dedina na jihozápadním Slovensku. Poté se rodina přestěhovala za prací do Chrastavy u Liberce, nějaký čas se však vždy na podzim vracela na Slovensko. Eliášová proto navštěvovala českou i slovenskou základní školu, a tak jí není cizí vyjadřovat se vedle češtiny a romštiny i slovensky. Sen o pokračujícím studiu se mladé dívce nesplnil, namísto toho musela vypomáhat rodičům se živobytím a po celý život pak pracovala jako dělnice.

Už jako dítě měla ráda knihy – dobrodružné příběhy, milostné romány či pohádky, které jí čítávala maminka. Brzy zatoužila také nějakou napsat. Ještě na Slovensku stihla publikaci svých básní a povídek v časopise Svět socialismu. Ve čtyřiceti letech založila romský soubor, který kromě písní a tanců hrál její scénky. Tvůrčí explozi však Eliášová prožívá zejména v posledních letech, kdy je v předčasném důchodu. V souladu s jejím optimistickým naturelem se s lehkostí, bez obav pouští do nových žánrů – debutovala osobitou autobiografií Naše osada, odvážila se k elektronické publikaci milostné novely Listopad, na popud romistů vůbec poprvé v romštině sepsala novelu Slunce zapadá už ráno z 50. let na Slovensku, nyní se k vydání připravuje poslední autorčin experiment – historický román E jag preačhiľa te labol / Oheň přestal plápolat, situovaný do 18. století. Mezitím zaznamenává úsměvné, až groteskní momentky z vlastního života uveřejňované nejčastěji internetovým nakladatelstvím KHER.

Autobiografická Naše osada s podtitulem Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů je autorčinou knižní prvotinou, sklidila s ní ale značnou pozornost. Lehké a svižné čtení o patáliích malé Gužky Putáčky v kulisách romské osady je neotřelé zejména díky dětské perspektivě, která umožňuje vyjadřovat se hravou formou na citlivá témata jako je rasová diskriminace nebo nerovnoprávnost žen. Čtenářovu bdělost testuje i jazyková rovina – Eliášová totiž pracovala s češtinou, slovenštinou a romštinou a tvůrčím způsobem měnila kód. V roce 2007 byla za ukázku z tohoto díla oceněna Obcí spisovatelů v literární výzvě na téma Romové – Cikáni.

Samostatné publikace:

Naše osada. Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů. Liberec, Krajská vědecká knihovna 2008.
Listopad. KHER 2013. http://www.kher.cz/eknihy_nase.php
Chci se vrátit do pohádky. Liberec, Krajská vědecká knihovna 2015.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Devla, devla. Básně a povídky o Romech. Praha, Dauphin 2008.
Slunce zapadá už ráno. Praha, Knihovna Václava Havla 2014.
Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. KHER 2014.
Duše plné slov. Almanach Obce spisovatelů. Praha, Havlíček Brain team 2017.
Kalmanach – kruh autorů Liberecka
Kereka
Romano džaniben
Romano hangos
Romano voďi

 

Ruždija Russo Sejdović

Portre SW RuzdijaRuždija Russo Sejdović se narodil v roce 1966 v Kuče (u Podgorica), v Černé Hoře. Autor píše básně, krátké povídky i dramata a překládá jak z romského jazyka, přičemž v romštině i tvoří. Jeho díla jsou v mnoha evropských antologiích a sbornících. Spolu s Nedjo Osmanem je autorem dramatu „Yerma nach dem Tod“ (Yerma po smrti), které bylo v letech 1997-8 součástí repertoáru magdeburského divadla „Freie Kammerspiele“ (v produkci romského divadla EXIT). Tato hra, jenž vychází z Lorcasova dramatu, byla napsána srbštině a romštině a na scénu uvedena v romském a německém jazyce,

Tragikomedie "Kosovo Karussell", jenž byla složena spolu s Jovanem Nikoličem v srbštině

 a romštině, byla ve společné produkci s divadelním festivalem Ruhrfestspielen Recklinghausen a EXPO 2000 v Hannoveru, předvedena v divadle PRALIPE (Müllheim a.d. Ruhr) pod jménem „Kosovo – mon amour“ (režie: Rahim Burhan).

Bibliografie:

  • Svjetlost u ponoć - E jak an-e jrat (Světlo o půlnoci), Titograd, 1988.
  • Kali čirikli – Černý pták, cyklus básní, Me trajoske draba –Skicy mého bytí, (v romštině, Kolín, 1998).
  • Kosovo mon amour (Kosovaqo karuseli), Kolín, 1999. Tragikomedie s Jovanem Nikoličem. Francouzský překlad: Marcel Courtiade. (L´espace d´un instant, Paris, 2004).
  • Eremit, próza, (CEKUM Podgorica, 2011).
  • Svjetlost u ponoć, Dujto ikaldipe poezijako (viz výše - ve dvou vydáních), (CEKUM Podgorica, 2012)
  • Kosovo Karusel-Kosovaqo karuseli, (CEKUM Podgorica 2015.)

Literární ocenění:
2014 Druhé místo - regonální lyrická soutež v Rožaje, Černá Hora.
2015 Druhé místo - regionální lyrická soutež v Rožaje, Černá Hora.
Ruždija Russo Sejdović v současné době žije a pracuje v Kolíně (Německo). 

 

Jana Hejkrlíková (1959)

Jana Hejkrlkov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: čeština, romština

Zpěvačka, výtvarnice, aktivistka a rovněž spisovatelka Jana Hejkrlíková pochází ze západočeského kraje, kam její příbuzenstvo přesídlilo ze slovenského Orlova. Letní měsíce trávívala u své babičky v Bochově a důvěrně poznala tradiční romskou pospolitost, přestože její nukleární rodina byla násilně přesídlena do Nejdku a pod tlakem sociálních pracovníků donucená upustit od rodné romštiny. V současnosti žije v Příbrami.

            Hejkrlíková v dospělosti odmaturovala na Evangelické akademii a posléze studovala romistiku na FFUK. Její aktivity se dělí do dvou hlavních větví – s manželem Zdeňkem Hejkrlíkem (1955-2010), muzikantem a novinářem, založili trampský festival Příbramský huntík, s nímž bylo spojené i pořádání skautských táborů a obecně práce (nejen) pro znevýhodněné děti. Druhou zásadní oblastí je pak činnost pro blaho romských komunit především ve státní správě; naposledy v roce 2014 v Radě vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny. V současnosti působí jako lektorka volnočasových aktivit pro DDM a Senior Point Příbram, dál ale nese pochodeň Příbramského huntíku a stále intenzivněji a systematičtěji – například skrze kurz tvůrčího psaní s Irenou Obermannovou – se věnuje psaní.

Její nejrozsáhlejší publikovaná próza Má inkoustová léta byla nejprve uveřejňovaná formou krátkých povídek a črt v romském i většinovém periodickém tisku. Novela do detailu a s velkým nadhledem a humorem vykresluje bochovické prázdniny a tamní romskou komunitu. Současně se ale velmi kriticky vyjadřuje k některým negativním jevům, například k tradičně podřízenému postavení romských žen, a reflektuje i širší rámec společenského dění, mj. bezprávné postavení romských žáků ve většinovém vzdělávání, nebo i to, jakým způsobem romská menšina prožívala okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Jana Hejkrlíková patří k současné silné generaci romských autorek, které se postupně vymaňují z popisu dávných idylických pospolitostí Romů, kde je tradice a čest nadevše, a neohroženě se vrhly do zpracovávání intimních a často kontroverzních témat.

Výběrová bibliografie:

Má inkoustová léta. In: Slunce zapadá už ráno. Sborník současné ženské romské prózy. Praha, Knihovna Václava Havla 2014
Dnes bude divadlo. In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno, Muzeum romské kultury 2007.
O gadžo o Kohutkos / Pan Kohoutek. In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno, Muzeum romské kultury 2007.
Kampel mange ajsi škola? / Potřebuji takovou školu? In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno,
Muzeum romské kultury 2007.
Romano džaniben 1998/4
Romano džaniben jevend 2004
Romano voďi
Literární noviny
Pražský deník
Respekt
Plav

 

Ilona Ferková (1956)

Ilona Ferkov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: romština, čeština

Narodila se a vyrostla v Rokycanech, kam brzy po 2. světové válce přicházely romské rodiny převážně z prešovského kraje za prací. I v novém domově se Romové rádi družili, a tak Ferková ráda vzpomíná na pravidelná nedělní setkání Romů v romské kolonii vagónka, kde se vyprávělo, zpívalo a hrálo.

Bezstarostné dětství předčasně ukončila tatínkova invalidita. Matčina práce na směny nedokázala zabezpečit devítičlennou rodinu, a tak Ferková po ukončení základní školy nastoupila do práce. Vystřídala několik manuálních profesí a v 90. letech působila jako koordinátorka speciální mateřské školy v Rokycanech. Vedle toho se ale v jejím životě vršily události, které ji postupně sváděly k literatuře. Otec Karol Daňo patřil k nadaným vypravěčům, a právě jemu věnovala Ferková svůj první povídkový soubor Čorde čhave / Ukradené děti, neboť on „ji naučil milovat naši řeč a vážit si jí“. Ve škole inklinovala k literatuře a ráda poslouchala vyprávění, která paní učitelka pouštěla na gramofonových deskách. A protože u Romů nebývalo zvykem pořizovat si domů knihy, Ferková si je chodila půjčovat do místní knihovny.

Prvními autorskými vlaštovkami byly texty ke starým romským nápěvům, jež dotvářela pro soubor Amare neni (Naše tety), který v 80. letech spoluzaložila a umělecky vedla. Když jeden z nich vyslechla na folklorním festivalu Milena Hübschmannová, podporovatelka řady nezkušených romských autorů, ukázala jí romsky psanou tvorbu Tery Fabiánové a Margity Reiznerové a podnítila zprvu nedůvěřivou Ferkovou k další tvorbě v mateřském jazyce.

Prózu psanou romsky a inspirovanou jednak tradicí romské slovesnosti, jednak životy Romů v normalizační době, uveřejňovala od 90. let v řadě romských periodik, současně vydala dva samostatné povídkové soubory. V centru autorčiny pozornosti stojí obžaloba struktur – asimilačních, později porevolučních – které do života řady Romů vnesly tragédii. Ve sbírce Čorde čhave ukazuje tvrdý střet romských hrdinů s realitou 70. a 80. let, kdy ústavy mnohdy svévolně odebíraly děti z rodin do ústavní péče, doháněly ženy ke sterilizacím a romské komunity procházely kulturní a hodnotovou proměnou. Ferkovou inspirovaly osudy pozorované ve svém okolí; její nejoblíbenější povídka „Váleček na nudle“ o nerovném boji romské rodiny o děti s mocnými úřady působí pro svoji oporu ve skutečném příběhu o to palčivěji.

Samostatné publikace:

Mosarďa peske o dživipen anglo love (Zkazila si život kvůli penězům). Praha, Romaňi čhib 1992.
Čorde čhave/ Ukradené děti. Brno, Společenství Romů na Moravě 1996.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Kalo, či parno/ Černý, nebo bílý. In: Romano džaniben 4/2000, s. 40-58.
Vakeriben pal e Anglija / Povídky z Anglie. In: Romano džaniben, ňilaj 2008, s. 221-229.
Kaštánek. In: PLAV – měsíčník pro světovou literaturu, 11/2011.
E Popelvarka / O Popelce. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2012, s. 43-50. (http://www.kher.cz/Eknihy/Nase/duch.pdf)

 

Iveta Kokyová (1972)

Iveta Kokyov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: čeština, romština

Iveta Kokyová se narodila v Hořicích. S dalšími pěti sourozenci vyrůstala s matkou, slovenskou Romkou, a otcem pocházejícím z rodiny olašských Romů. Kokyová hrdě ovládá oba dialekty, slovenskou romštinu v posledních letech ale využívá jako hlavní jazyk literárního sdělení, protože leccos v ní jí „jde přímo od srdce“.

Vyučená strojní mechanička, v minulosti též uklízečka a balička, se v pětatřiceti letech přihlásila k dálkovému studiu oboru Sociální práce v prostředí etnických minorit na Evangelické akademii v Praze, který úspěšně zakončila maturitou. Pravidelně vstupovala do veřejného prostoru jako moderátorka a reportérka romské internetové televize Romea TV a nyní je pracovní konzultantkou v obecně prospěšné společnosti Tichý svět. Kokyová svým profesním životopisem působí jako emancipovaná, úspěšná romská žena nového tisíciletí. I ona ale s úctou a vděkem vzpomíná na to, že měla možnost zažít autentické momenty babiččina vyprávění o tom, jak se žilo; vzácné chvíle, kdy i tatínek začal a malá Iveta „seděla potichu jako pěna a hltala každé jeho slovo“. Ač obklopená romštinou a hovořící dvěma dialekty, nenapadlo ji, aby své první literární pokusy psala romsky. Tuto možnost jí odhalila až Hana Syslová, romistka a učitelka romštiny na střední škole, kterou Kokyová navštěvovala. Tím okamžikem se pro ni romština stala nepostradatelnou součástí tvorby.

Kokyová patří k nejmladší generaci romských autorů etablujících se na scéně až v době postmileniální. Čerpá především ze svého dětství, rodinných historek a vlastních prožitků. Nejedná se ale vždy o nostalgické vzpomínání na idylický dávnověk. Povídkový cyklus ze 70. let Rodina je jen jedna / Fameľija hin ča jekh, uveřejněný ve sborníku současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno, je drásavá a na dřeň odhalená četba. Kokyová je zde kritická k nerovnoprávnému postavení romských žen, k fyzické nadvládě mužů, kvůli které se jejich protějšky doma třesou strachy; tematizuje vykořeněnost, úmrtí blízkých, po níž zůstává v člověku tíseň, i ztrátu nevinnosti. 

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Rodina je jen jedna / Fameľija hin ča jekh. In: Slunce zapadá už ráno. Sborník současné ženské romské prózy. Praha, Knihovna Václava Havla 2014.
Čendeš. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2013.
Regína a víly. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2013.
Imaginární pes. In: Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Dítě. In: Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Romano voďi
Kamarádi
A2
KHER

 

Kateřina Sidonová

Kateina SidonovVystudovala speciální pedagogiku, krátce pracovala jako učitelka na ZŠ, jako vychovatelka na azylovém oddělení pro mládež, editorka a překladatelka projektu Exchange-Stories, učitelka angličtiny, Dnes se živí jako překladatelka. Kromě toho se věnuje psaní a výtvarnému umění. 

Vydané knihy: Syn stromu a jiné pohádky, Jsem Kateřina, Jakub - nakladatelství Mladá fronta, Jeden den ve IV.D  - nakladatelství Torst 

Jako výtvarnice pořádá výstavy a dlouhodobě spolupracuje s polským nakladatelstvím Dowody na Istnenie, kde ilustruje obálky k překladům české literatury. 

Je vdaná, má tři už dospělé děti. 

 

Eva Plešková Gašparová

eva plekovNarodila sa 14.mája 1951 v dedinke pod Poľanou v Očovej. Tu vyrástla, skončila základnú školu. Po ukončení ZŠ začala študovať na Strednej ekonomickej škole v Lučenci, ktorú rovnako úspešne ukončila. Za vzdelanie ďakuje svojim rodičom, ktorí sa snažili, aby všetky ich deti nadobudli vyššie vzdelanie, pretože ako hovorila jej múdra mamička, vzdelanie je u nás Rómov dôležité, my musíme mať dvakrát širšie lakte. Po ukončení štúdia sa zamestnala a až do dôchodku vždy pracovala na pozícii ekonómky. V manželskom zväzku, tri prekrásne dcéry, šesť vnúčat a jeden pravnuk. Písať som začala až na dôchodku. Čerpám zo spomienok nielen vlastných, ale aj zo spomienok mojich rodičov a starých rodičov, ktorí mi  prerozprávali svoje spomienky. Občas načriem aj do súčasnosti, pretože ma trápi osud dnešných Rómov. Píšem v rómskom jazyku, ktorý mi je blízky, pretože je to môj rodný jazyk. Preklad do  slovenského jazyka je potom ľahší, pretože vždy nájdem ekvivalent slovenského slova k tomu nášmu rómskemu. Verím že ešte čo-to napíšem, lebo je o čom písať. Ďakujem Literárnemu klubu ROLIK, ktorý mi dal možnosť byť jeho členkou a tým sa zviditeľniť medzi rómskymi spisovateľmi na Slovensku, ale aj mimo jeho hraníc. 

 

 

Maroš Balog

Balog Maros 624x937Pracuje na Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky v službách Úradu splnomocnenca vlády SR pre rómske komunity a to od roku 2004. Narodil sa a žil v Košiciach. Už ako mladý, 18 ročný chalan sa venoval písaniu, miloval chvíle, keď mohol držal pero v ruke, vychutnával si kávu a hádzal myšlienky na čistý papier.

Pracoval rovnako aj v rómskom profesionálnom divadle Romathan, v rómskych novinách, stal sa šéfredaktorom mesačníka SME TU, SAM ADAJ, ako redaktor pôsobil v národnostnom rádiu RTVS, ale aj v v rómskom internetovom rádiu Roma. Hrdím 13 ročným synátorom a 6 ročnou dcérkou. V roku 2009 založil Klub rómskych spisovateľov a neskôr OZ ROLIK. Je tútorom neformálnej mládežníckej skupiny Magnetky, nastupujúcej novej generácie „rómskych intelektuálov“. Rovnako sa vrátil aj k divadlu, v Banskej Bystrici založili rómske seniórske ochotnícke divadlo, ktorého je  režisérom.  

Moje životné krédo:

Moja rodina je môj život – Miri famiľija si miro dživipen, a od neho sa odvíja všetko, do slova a do písmena, moja práca, sny, viera, angažovanosť, vízia. Vieme, že „slovo ako také predstavuje siedmu veľmoc“ a preto som presvedčený o tom, že čím viac Rómov, nadaných Rómov bude písať, tým väčšia bude sila „strateného rómskeho národa“ v spleti všetkých národov sveta, ktoré sa rovnako hľadajú ako ten náš aj v 21 storočí, v čase globalizácie a integrácie nechcú však stratiť svoju kultúru, zvyky, tradície, jazyk. Kým žije jazyk, žije aj národ. My Rómovia však hľadáme u vás len pochopenie, porozumenie...bez zeme, bez ropy, bohatstva s láskou a Bohom v srdci. Sme deťmi vetra, vetra, ktorý dokáže byť hurikánom, ale aj vánkom. 

Už po devatenácté míří do české metropole nejznámější a největší romský festival na světě. KHAMORO se bude konat od neděle 28. května do soboty 3. června a stejně jako v předchozích letech nabídne širokou škálu kulturních akcí. Letos se mohou milovníci současné hudby, světově uznávaného Gypsy Jazzu a tradiční romské hudby opravdu na co těšit. Festival na cestě od zrození až po současnost organizuje Slovo 21 a Studio Production Saga. Záštitu převzali ministr kultury Daniel Herman a primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.

Celý festival odstartuje v neděli 28. května v půl osmé večer Khamoro party na pražském Střeleckém ostrově. A protože celý koncert proběhne pod širým nebem, vstupné se na něj nevybírá. Návštěvníky svým nezaměnitelným hlasem potěší Honza Bendig a hosté. A protože kromě Khamoro party vystoupí na hlavních podiích v průběhu celého festivalu i sedm dalších kapel z tuzemska i ze zahraničí, představíme vám je v následujících řádcích podrobněji.

GYPSY JAZZ

CHRISTIANO GITANO/Německo

Christiano GitanoChristiano Gitano je mladý kytarista pocházející z rodiny německých Sintů. Na kytaru začal hrát již jako 7letý a brzy nato objevil krásu dvou zdánlivě spolu nesouvisejících hudebních stylů - flamenka a gypsy jazzu.

Tyto dva hudební styly postupem času mistrovsky ovládl a ještě se k tomu vyučil hře na klasickou kytaru. Dnes, společně se svou kapelou, ve které hraje pianista Winfried Schuld, kontrabasista Harald Becher a perkusista Uli Krämer, představuje divákům velmi originální mix flamenka a gypsy jazzu.

 

 Vystoupí v pondělí 29. 5., Jazz Dock, 21:00

 

 

 

NITCHO REINHARDT trio/Německo

Nitcho TrioMladý romský kytarista z francouzského Verdunu Nitcho Reinhardt bývá nazýván „zázračným dítětem gypsy jazzu“. S původní kapelou, ve které vedle Nitcha vystupovali také jeho dva bratři, natočil v roce 2007 veřejností velmi dobře přijaté CD „Latcho Dives“ (v romštině „Dobrý den“), kterým se představil široké gypsy jazzové scéně. Od té doby sice změnil doprovodné muzikanty (dnes s ním hraje kytarista François Gozlan a kontrabasista Thierry Chanteloup), ale rozhodně nepolevil ve svém hudebním rozvoji a počet pozvánek na evropská pódia strmě narůstá.

 

 Vystoupí v úterý 30. 5., Jazz Dock, 21:00

  

 

 

TRADIČNÍ ROMSKÁ HUDBA

 

ČESKO-SLOVENSKÁ CIMBÁLOVÁ KAPELA VILIAMA DIDIÁŠE/CZ&SK

didiasViliam, původem ze slovenského Zvolena, pochází z hudebnické rodiny.  Své první housle dostal už jako tříletý. Jeho výjimečný talent rozhodl i o studiu na konzervatoři Jana Levoslava Bellu v Banské Bystrici, kde se stal žákem legendárního slovenského houslového virtuosa Rinalda Oláha, u kterého studoval kompozici a hru na housle. V té době ještě netušil, že i on sám bude jednou působit jako pedagog.  Jako svobodný umělec působil v mnoha hudebních tělesech. Od jeho prvních vystoupení bylo patrné, že je to houslista s výraznými sólistickými předpoklady, krásným zpěvným tónem a vynikající technikou. Jeho talent jej dostal na pódia s takovými jmény, jako jsou operní zpěvák Martin Babjak, člen Slovenského národního divadla, Eliška Horní, koncertní umělkyně a členka České Filharmonie v Bratislavě, nebo Marián Varínsky, koncertní korepetitor a člen opery Slovenského národního divadla. Viliam Didiáš několik let působil společně s nejlepšími muzikanty Slovenska jako člen orchestru Zlaté housle, kde se ujal prvních houslí. Roli romského houslisty ztvárnil ve světoznámé divadelní hře Cikáni jdou do nebe v Divadle JGT Zvolen. Dnes jej mohou fanoušci slyšet především v kapele Gipsy.cz. Na Khamoru vystoupí s cimbálovkou kapelou složenou z předních hudebníků z Čech a ze Slovenska v doprovodu se zpěvačkou Martou Balážovou.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

FUEGO Y FRAUGA/ŠPANĚLSKO

3 kopieFlamenco je uznávaným stylem hudby a tance vlastní Andalusii, Extremaduře a Murcijskému regionu ve Španělsku. Flamenco má vlastní pravidla a tradice. Kořeny flamenca tak, jak ho známe dnes, sahají až do 18. století, ačkoliv názory na jeho původ se různí a žádný z nich nelze historicky prokázat. Odborníci naznačující jeho maurský původ a velké kulturní míšení – domorodých obyvatel Andalusie, Romů, Židů, Kastilců – to jsou všechno vlivy, které vedly ke vzniku flamenca. Kapela Fuego y Frauga procestovala řadu zemí Evropy a Ameriky, její členové se však setkali poprvé až v roce 2015 poté, co se vyvíjeli jako individuální umělci, zpěváci a tanečníci. Kapela už vystupovala v Paříži, New Yorku, Bostonu, nebo v San Francisku či Buenos Aires a dalších městech.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

PARNO GRASZT/MAĎARSKO


parno grasztParno Graszt  znamená v romštině „bílý kůň“. V romské kultuře patří bílá barva k symbolu čistoty a kůň zas znázorňuje svobodu. A přesně tímhle se vyznačuje maďarská kapela Parno Graszt, která na Khamoru vystoupí už po druhé. Publikem milovaná kapela vznikla v roce 1987, procestovala téměř celý svět. Debutové album Hit the piano dosáhlo 7. příčky na World Music Chart Europe v listopadu 2002. Maďarská televize vytvořila v roce 2004 ve spolupráci s BBC o kapele hudební dokument. Po druhém albu Járom az utam z roku 2004 bylo Parno Graszt zvoleno jedním z top 10 nejlepších umělců roku 2005 ve švýcarském magazínu Vibrations. V roce 2016 soutěžili v A Dal, národní finální selekci Maďarska pro účast v soutěži Eurovision s písní Már nem szédülök, kde se probojovali až do finále.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

SINIŠA SANKOVIĆ ORCHESTRA/SRBSKO

 

sinisaSiniša Sanković Orchestra je jedním z nejlepších dechových orchestrů v Srbsku. Frontman kapely Siniša Stanković je muzikanty uznávaný mistr trumpety.  Narodil se v rumunské vesničce Zaguzanje, která čítá jen kolem 500 obyvatel, zato se pyšní pěti vynikajícími orchestry. O vesničce Zaguzanje se proslýchá, že každý z obyvatel umí hrát na některý z dechových nástrojů. Stanković procestoval svět společně s „královnou romské hudby“ Esmou Redžepovou a jejím orchestrem, kde nasbíral důležité životní a hudební zkušenosti. V roce 1992 založil vlastní orchestr společně se svými bratry Zarkem a Miroslavem, kteří jsou také excelentní trumpetisté. V průběhu patnácti let si Stankovićovi trumpetisté vybudovali mezi stovkami srbských orchestrů jméno těch nejlepších. Ocenění, která orchestr získal na soutěžích trumpetových festivalů Surdulica a Guca, jsou tomu důkazem. Sám Stanković opakovaně získal prestižní cenu festivalu Guca „zlaté srbské trumpety“.  Jejich hudba pronikla i do několika srbských filmů - Bure Baruta, Ivkova Slava, Optimista a jako jedni z mála získali možnost pracovat se světoznámě známými režiséry jako Goran Paskaljevic, Emir Kusturica, Zdravko Sotra a další.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

ESMA’S BAND NEXT GENERATION/MAKEDONIE

2Snad celý svět znal nedávno zesnulou královnu romské hudby Esmu Redžepovou (11. 12. 2016). Kapela Esma’s band, která letos vystoupí na festivalu Khamoro, doprovázela Esmu na všech jejích světových turné po mnoho let. Esma’s band je jednoduše rozeznatelnou kapelou, která se vyznačuje perfektní hrou a hudebním cítěním v čele se zpěvačkou Eleonorou Mustafovskou, která je jedinou zpěvačkou na světě, kterou učila sama Esma.  Málo kdo ale ví, že někteří členové její kapely jsou adoptivními dětmi Esmy Redžepové a Steva Teodosievskiho. Kapela už procestovala celý svět a hrála na skoro každém větším festivalu. Na Khamoru potěšili ještě za života Esmy Redžepové publikum už dvakrát. Po smrti Esmy se rozhodli pokračovat tam, kde Esma skončila. Nyní jako Esma’s Band Next Generation chce kapela zachovat její styl, aby mohla světu připomínat hvězdu, která oplývala barvitým hlasem a vychovala několik generací vynikajících romských muzikantů. 

Vystoupí v pátek 2. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

GREG DEMETER’S MOSCOW GYPSIES/RUSKO

5 kopieKapela Greg Demeter’s Moscow Gypsies vznikla v roce 2000 a od té doby se setkává s čím dál tím větším ohlasem u diváků. Vystupovala za svou hudební kariéru v Moskvě, Austrálii, Polsku nebo ve Spojených státech, zkrátka po celé zemi. Na letošním ročníku festivalu Khamoro se představí se svou tvorbou také českému publiku. Členové kapely patří k slavným romským uměleckým rodům. Hrát začínali se svými rodiči už v útlém věku, zahráli si i v několika filmech. Přestože se hudba vyvíjí, styly se často mísí, kapela Greg Demeter’s Moscow Gypsies si udržela to nejtradičnější z romské hudby a tance a dnes jsou považováni za jedny z nejlepších umělců současné generace.

Vystoupí v pátek 2. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

TARAF DE HAÏDOUKS/RUMUNSKO

6 kopieSkupina Taraf De Haïdouks je známá po celém světě. V České republice vystupovala už několikrát, na Khamoru však bude poprvé. Její muzikanti pocházejí z rumunské vesnice Clejani, která čítá okolo 3000 obyvatel, z nichž každý desátý je Rom. Muzikanty „objevil“ před dvaceti osmi lety belgický hudebník Stéphane Karo, kterého hudba skromných venkovských hudebníků natolik nadchla, že se po roce do Clejani znovu vrátil společně s producentem Michelem Winterem. Karo a Winter chtěli pro partu virtuózů z rumunského zapadákova něco udělat a to se i podařilo v roce 1991, kdy skupina poprvé vystoupila v západní Evropě. Současné vydali i své debutové album s názvem Musique des Tsiganes de Roumanie. Jejich hudba je pestrou směsí různých vlivů - balkánský folklor střídá orientální, v hudbě zaznívají turecké, rumunské nebo maďarské rytmy. Při jejich koncertech se střídají hudební nástroje, ale i muzikanti, kteří na podium přicházejí v různých skupinkách.
Vystoupí v pátek 2. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

Všech sedm kapel tradiční romské hudby vystoupí také na závěrečném galakoncertu v sobotu 3. června v klubu SaSaZu od 20:00. 

 

  • Kategorie: Obecné

Khamoro 2018

PROGRAM

NEDĚLE 27. 5. 2018

19:00 STŘELECKÝ OSTROV - Khamoro party na Vltavě: Gitana/SK, Gipsy.cz/CZ, Milan Kroka live band /CZ

PONDĚLÍ 28. 5. 2018

18:00 GALERIE ČESKÝCH CENTER - vernisáž výstavy Rasová diagnóza: Cikán

20:00 DIVADLO HYBERNIA - koncert All Star Gypsy Jazz: Stochelo Rosenberg/NL, Angelo Debarre/FR, Tchavolo Schmitt/FR & Ludovic Beier/FR

ÚTERÝ 29. 5. 2018

18:00 MALÝ SÁL KINA LUCERNA - promítání filmu: Tititá/HU - v maďarském znění s anglickými titulky

20:00 GALERIE MÁNES - Módní přehlídka ROMANI DESIGN/HU

STŘEDA 30. 5. 2018

10:00 MĚSTSKÁ KNIHOVNA PRAHA - Gavoro: romské pohádky

18:00 GALERIE ZAHRADNÍK - vernisáž výstavy Makedonští Romové objektivem německých vojáků

20:00 ALFRED VE DVOŘE - divadelní představení „…a zase jsme spali pindral

21:30 BACKYARD - Gavoro: komponovaný večer Obrazy romského života

ČTVRTEK 31. 5. 2018

10:00 INSTITUT CERVANTES - mezinárodní romská ženská konference: Neviditelná síla

17:30 PALÁC LUCERNA - vernisáž výstavy „Neviditelná síla

19:30 LA FABRIKA - koncert tradiční romské hudby: All-Star českých kapel/CZ, EtnoRom & Friends/HU, Alba Heredia Flamenco Company/ESP, Kočani Orkestar/MK

PÁTEK 1. 6. 2018

10:00 INSTITUT CERVANTES - mezinárodní romská ženská konference: Neviditelná síla

12:00 VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - defilé účinkujících centrem Prahy

15:00 PARK PORTHEIMKA - dětský den Khamororo

19:30 LA FABRIKA - koncert tradiční romské hudby: Podkova Schastya/RU, Ciganos d´Ouro/PT, Mahala Rai Banda/RO

SOBOTA 2. 6. 2018

13:00 SPORTOVNÍ AREÁL PRAŽAČKA - fotbalový turnaj: Džas bavinas fotbal

20:00 SASAZU - galakoncert: All-star českých kapel/CZ, EtnoRom & Friends/HU, Mahala Rai Banda/RO, Kočani Orkestar/MK, Ciganos d’Ouro/PT, Podkova schastya/RU, Alba Heredia Flamenco Company/ESP & Romafest/RO

VSTUPENKY

 Vstupenky na jednotlivé akce koupíte na www.goout.net

NA CO SE MŮŽETE LETOS TĚŠIT

V rámci jubilea jsme připravili výjimečný program, jehož vrcholem bude vystoupení legendárních gypsy jazzových muzikantů, kteří se společně sešli jen jedenkrát, a to v newyorské Carnegie Hall. Stochelo Rosenberg z Nizozemska zahraje v pondělí 28. května v Divadle Hybernia společně s francouzskými kolegy Angelo Debarrem a Tchavolo Schmittem. Na kontrabas hvězdné trio doprovodí Noah Schäfer a jako host se v několika skladbách představí Ludovic Beier (Francie).

gypsy jazz 2018 wide2

Festival zahájí v neděli 27. května Khamoro party na Vltavě. Na Střeleckém ostrově zahrají Milan Kroka live band /CZ, Gipsy.cz/CZ a Gitana/SK. V divadle La Fabrika budou ve čtvrtek 31. května a v pátek 1. června koncerty tradiční romské hudby, kde vystoupí zahraniční soubory EtnoRom & Friends/HU, Alba Heredia Flamenco Company/ESP, Kočani Orkestar/MK, Podkova schastia/RU, Ciganoś d´Ouro/PT, Mahala Rai Banda/RO. Romskou scénu v České republice bude prezentovat All-Star Band, složený z těch nejlepších hudebníků, kteří za dvacet let na Khamoru vystoupili.

slide mahala

Tradiční defilé účinkujících centrem Prahy začne v pátek 1. června v poledne na Václavském náměstí. Festival zakončí v sobotu 2. června galakoncert v klubu SaSaZu, kde opět zahrají All-star českých kapel, šestice zahraničních bandů a jako host skvělí rumunští tanečníci Romafest.

Vedle koncertů bude na programu například módní přehlídka romské módy maďarského studia Romani Design v Galerii Mánes v úterý 29. května. Ve středu 30. května se v divadle Alfred ve dvoře odehraje představení „… a zase jsme spali pindral“. Ve čtvrtek 31. května bude v paláci Lucerna vernisáž výstavy uměleckých fotografií romských žen „Neviditelná síla“. V rámci doprovodného programu festival nabídne akce pro děti z dětských domovů, přehlídku romské literatury Gavoro, dětský den nebo fotbalový turnaj a další akce. Součástí KHAMORA bude i dvoudenní konference o postavení romských žen v Evropě.

prehlidka1 small

 

ÚČINKUJÍCÍ na dvacátém Khamoru v roce 2018

stochelo 1STOCHELO ROSENBERG / NIZOZEMSKO

Hvězdný gypsy-jazzový kytarista, který hraje v manouche jazzovém stylu Django Reinhardta.  Je také sólovým kytaristou The Rosenberg Trio, které tvoří spolu s bratranci Nous'chem a Nonniem. Stochelo začal hrát na kytaru až v deseti letech, ale zlepšoval se neuvěřitelně rychle. Nejradši hrál stále dokola Djangova sóla, s čímž mu pomáhali strýc nebo otec. Díky výjimečnému talentu měl mnoho příležitostí uzavřít kontrakt s nahrávacími společnostmi. Rodiče ho však chtěli uchránit od světa show-businessu. Hrál tedy se svými bratranci, čímž položili základ slavnému triu. Často se o něm hovoří jako o jednom z nejlepších gypsy-jazzových kytaristů, nicméně on sám takové věci slyší jen nerad. "Zapomeňte na Stochela a všechny ostatní..." říká... "Pokud se chcete naučit a pochopit gypsy jazz, začněte s Djangem, nejlepším kytaristou, co kdy žil". Stochelo získal v roce 1992 mimo ocenění "Golden Guitar" od časopisu Guitarist Magazine. Spolupracoval s mnoha hudebníky i orchestry - živě i ve studiu - mezi které patří např. Biréli Lagrène nebo Romane.

Více na wiki a na youtube

debarre 1ANGELO DEBARRE / FRANCIE

Jeden z nejuznávanějších gypsy jazzových kytaristů světa je zárukou skvělé podívané. Manušský katyrista začal hrát již v osmi letech. A i když se několik let věnoval bicím, nakonec se vrátil ke kytaře, která se stala jeho osudovým nástrojem. Od roku 1985 začal pravidelně vystupovat v pařížském klubu La Roue Fleurie, kterým prošli všichni významní gypsy jazzoví hudebníci a dnes patří mezi nejuznávanější kytaristy také v oblasti gypsy swingu.V romské komunitě, kde Angelo vyrůstal, hrála hudba vždy velmi významnou roli. Gypsy-jazzová hudební tradice, odstartovaná Django Reinhardtem, je srdcem této kultury, a Angelo se brzy stal jedním z jejích jazzových mistrů. V roce 1984 založil svou první skupinu The Angelo Debarre Quintet  a následující rok začal jezdit po světě a hrát s různými romskými hudebníky. Redaktor časopisu French Guitar Fred Loizeau o něm řekl: „Jeho technika je fenomenální a velice osobitá. Čeho si hned všimnete, je jak moc používá malíček levé ruky – přitom většina kytaristů tento prst vůbec nepoužívá. … Miluje improvizaci! … Pokaždé vás něčím novým překvapí, pokaždé riskuje, ale nikdy nechybuje.“

Více na wiki a youtube

Tchavolo SchmittTCHAVOLO SCHMITT / FRANCIE

Jedinečný kytarista dokáže publikum bavit celé hodiny a vždy ho naplní láskou a nezaměnitelnou energií. Tchavolo, který pochází ze čtvrti Belleville v Paříži, začal s hraním v šesti letech. Později se přestěhoval s rodičí do Alsaska, ale jeho virtuozita začala brzy přesahovat alsaské i francouzské hranice. V roce 1979 se stal členem skupiny „Hot Club da Sinti“, kterou tvořili kytarista Schmeling Lehmann, houslista Wedeli Kohler a baskytarista Jani Lehmann. Velký úspěch zaznamenalo první sólové album s názvem „Tak? …No vida“. Zahrál si také ve filmu „Swing“ V roce 1992 se Tchavolo Schmitt a podílel se na filmovém projektu "Latcho Drom ", který sleduje historii hudebního exodu Romů. Hudebně je technika Tchavola Schmitta dokonalá, rozeznatelná svým důrazem a frázováním. Díky své vynikající pravé ruce vydává silný zvuk v pevném rytmu. Ale ovládá také jemný a citlivý úhoz, schopný lehkých přechodů skrze širokou paletu zvukových barev. Na koncertech z něj podle fanoušků čiší vedle hudby také laskavost a neuhasitelná radost ze hry. Mnoho fanoušků gypsy jazzu považuje Tchavola Schmitta za pokračovatele slavného hudebníka Django Reinharta.

Více na wiki a youtube

ludovic beierLUDOVIC BEIER / FRANCIE

Na akordeon se učil od svého otce a již v mládí získal věhlas jako skvělý jazzman. V pouhých čtyřiadvaceti letech hrál na evropských a amerických pódiích se špičkovými hráči jazzového stylu včetně Angela Debarre, Dorado Schmitta, Martina Taylora, Stochela Rosenberga a dalších. V roce 2006 vystoupil s v Carnegie Hall v New Yorku společně s Tootsem Thielemansem, Herbie Hancockem a Ivanem Linsem. Je pravidelně zván na slavné festivaly mimo jiné v Kennedy Centeru ve Washingtonu, v San Franciscu nebo v pařížšké Olympii. Svou jedinečnou technikou a skvělou improvizací vytvořil nový styl hry na akordeon. Věnuje se také televizním a filmovým projektům včetně objevování nových jazzových talentů. Od roku 2002 vydal v USA i Evropě vice než patnáct alb.

Více na https://www.ludovicbeier.com/

mahalaMAHALA RAI BANDA / RUMUNSKO

Rumunské vesnice Clejani a Zeci Prajine jsou líhní těch nejlepších romských muzikantů. Vždyť odtud pocházejí i legendární skupiny Taraf de Haidouks a Fanfare Ciocarlia. A kapela Mahala Rai Banda – ta je složená dokonce z muzikantů z obou míst. Její hudební styl bývá označován za „romskou hudbu 21. století“. Nabízí spojení tradiční romské hudby, balkánské dechovky, soulu, turecké i arabské muziky – a to vše propojené špetkou reggae či taneční hudby. Debutové album z roku 2005 je dostalo od svatebních vystoupení k vystupování na uznávaných festivalech v Kanadě a Velké Británii. Světové turné si nejprve zkusili po boku slavných Gypsy Queens & Kings. Dnes patří mezi nejoblíbenější romské kapely v celé Evropě a Spojených státech. Další album Ghetto Blasters nahráli v roce 2009 a stalo se celosvětovou senzací. Dostalo se mezi 10 prvních "Best Album of the Year" britské hitparády vyhlašované časopisem Songlines a i v dalších zemích Evropy získalo mnohá ocenění. Připravte se na mladý a energický gypsy funk!

Více na wiki a youtube

kocaniKOCANI ORKESTAR / MAKEDONIE

Balkánské rytmy s typickými aranžemi dechových nástrojů reprezentují Kočani Orkestar. Kapela, kterou založil trumpetista Naat Valiov, je jedna z nejoriginálnějších balkánských dechovek, a tak není divu, že koncertuje po celém světě. Rómský soubor, hodně čerpající z tureckých vlivů, se jako jeden z prvních také otevřel world music Do svého repertoáru zařadil písně ovlivněné latinskoamerickou hubou, zejména sambou, stejně jako prvky flamenca a balad. Kromě klasického dechovkového repertoáru od ní můžeme také slyšet funky, latinu nebo jazz. Její temperament a síla hudby prý roztančí každého posluchače. Kapelu proslavil film Emira Kusturica Dům k pověšení. Jejich písně se rovněž dostaly do povědomí světového publika prostřednictvím soundtracku k filmu Borat a také díky cover verzím jejich písní od indie rockového zpěváka jménem Beirut, se kterým si Kočani Orkestar nakonec zahráli na koncertě v Paříži.

Více na wiki a youtube

krokaMILAN KROKA LIVE BAND / ČESKÁ REPUBLIKA

Milan Kroka patří mezi nejvyhledávanější romské muzikanty dneška: je to skvělý zpěvák, kytarista a hráč na klávesy. V jeho hudebním stylu se prolíná tradiční romský folklor, pop, latina, world music i rumba. Po sólové dráze a angažmá v mnoha kapelách v roce 2012 založil hudební projekt pod názvem Milan Kroka - Live band, kde spolupracuje se svými bratranci Zdeňkem Kurejem (baskytara), Milanem Kurejem (bicí), přítelem z dětství a kolegou Davidem Grundzou (kytara), kamarádem a kolegou Romanem Kryštofem (perkuse). V roce 2016 přichází do kapely tříčlenná dechová sekce tvořená z velmi uznávaných jazzových muzikantů: Miroslav Hloucal (trumpeta), J.J. - Jan Jirucha (trombon), David Fárek (saxafon). Od té doby odehráli úspěšně řadu koncertů v České republice např: Jazz Dock Praha, Světový festival Khamoro, Ara Fest, Django fest Brno, Sheep Hall Party Melbortice, Mezinárodní festival - Komedianti v ulicích v Táboře, Prague Pride a další.

Více na https://www.kroka-liveband.cz/

etnoromETNOROM BAND & FRIENDS / MAĎARSKO

Skupina Etnorom Band byla založena v roce 2005 Jozsefem Balogem a Agnesem Künstlerem, bývalými sólisty světově proslulé maďarské skupiny Kalyi Jag. Jejich repertoár má kořeny v romské tradiční hudbě, ale je ovlivněn i soudobými styly. EtnoRom tak vytvořili kategorii ‚Gypsy World Music‘. Texty písní jsou v maďarštině a romštině, ale díky hudbě srozumitelné pro publikum v jakékoli zemi. Kapela získala již dvakrát cenu za nejlepší vystoupení na festivalu Budapest Fringe. Vystoupila také na prestižních festivalech na národní i mezinárodní úrovni, jako jsou například Budapest Spring Festival, Sziget Festival, Zaragoza - Expo, nebo Gannat 43 EME Festival Les Cultures du Monde ve Francii. Kapela hrála také ve Spojených státech nebo na festivalu Nomadic v Maroku. V prosinci 2017 se povedlo uskutečnit unikátní vystoupení stovky umělců se symfonickým orchestrem a pěveckým sborem. V Praze vystoupí společně se zpěvákem a mandolinistou Gusztavem Balogem, kytaristou a zpěvákem Istvanem Horváthem, tanečníkem a kytaristou Zoltánem Horváthem a Ibolyou Horváthovou, zpěvačkou a zakladatelkou skupiny Kanizsa Csillagai.

Více na youtube

alba herediaALBA HEREDIA FLAMENCO COMPANY / ŠPANĚLSKO

Tanečnice pocházející z Granady od dětství vystupovala v proslavených tančírnách v jeskyních Cuevas del Sacromonte, kde získala virtuózní techniku i neopakovatelný taneční výraz, typický pro romské flamenco. Patří k jedné z nejznámějších dynastií los Maya. Brzy získala angažmá ve slavných souborech jako Curro Albaicin nebo Juan Andrés Maya. Debutovala v prestižních madridských tablaos, když jí bylo pouze jedenáct let. Postupně získala mezinárodní renomé a vystupuje pravidelně ve Francii, Itálii nebo v Japonsku. V roce 2015 získala první cenu na XXII. Flamenco Dance Contest "El Desplante" v Granadě. Tanec Alby Herediy je emotivní zážitek, který rozhodně nepromeškejte.

Více na http://albaheredia.com/

ciganosCIGANOS D´OURO / PORTUGALSKO

„Zlatí cikáni“ vznikli v roce 1994 z podnětu bratrů José Pata a Sérgia Silvy. O dva roky později debutovali albem "La Casa". Začali vystupovat společně s ohromujícím klavíristou Francisco Montoyou. Skupina hrála mimo jiné na festivalech v Belgii, Francii, Španělsku, Nizozemsku, Finsku Číně nebo Macau. DNA kapely je rozhodně Flamenco a Cante Hondo. Výsledek této fúze je sedm originálních alb a kompilace "Best Of". „Zlatí cikáni“ čerpají z mnoha zdrojů a hudebních jazyků, jako je Fado, Tango, Morna, Jazz a balkánská hudba. Výsledkem je výbušné spojení originálního a přitažlivého zvuku. Základní trio tvoří José Pata (zpěvák a kytara), Sérgio Silva (hlas a kytara) a Francisco Montoya (kytarista). Doprovází je skvělí hudebníci Paulo Croft na kytaru, Gustavo Roriz na basu, Victor Zamora na klavír a Sebastian Sheriff na bicí.

Více na youtube

gitanaGITANA / SLOVENSKO

Adriana Drafiová alias Gitana započala sólovou dráhu na sklonku roku 2013 a hudební kritici ji nazvali Slovenská Byonce. Gitana zpívá v sedmi jazycích a aktivně mluví čtyřmi jazyky. Ale přesto miluje asi nejvíce romské písně, v nichž nachází velké emoce, velikost duše a osobnosti. Cítit romskou hudbu se nenaučíš, tu musíš cítit, říká. Velký úspěch slavil její hit Nádherná, který později nazpívala i jako duo s Janem Bendigem. Nedávno se začala více věnovat novému stylu, Elektro swingu a gypsy swingu a v létě 2017 vydala sólové album Kolorit. Lektorovala také workshopy pro děti ve zpěvu a tanci, během kterého objevila například nový pěvecký talent romské dívky, která si s ní zazpívala v TV programu Roma Spirit.

Více na youtube

gypsyczGIPSY.CZ

Za více než deset let působení se stali Gipsy.cz jedním z nejznámějších českých hudebních reprezentantů ve světě. Stáli již na prestižních festivalových pódiích i v klubech více než třiceti zemí celého světa. V čele kapely stojí romský rapper, hudebník a zpěvák Radoslav "Gipsy" Banga. Gipsy.cz výrazně napomohli k vzájemnému pochopení a zlepšení komunikace mezi menšinami a většinovou společností. Jsou první českou skupinou, jež vystupovala na největším festivale na světě GLASTONBURY. Gipsy.cz vynikají svým energickým koncertním projevem, nadsázkou a humorem, ale také hlubším pohledem na společenská témata. Gipsy.cz byl vždy projekt založený na spolupráci mezi hudebníky z odlišných žánrů a kultur. Radoslav Banga mimo to začal spolupracovat s mnoha zahraničními interprety, třeba s Gogol Bordello, Boban Markovič, či DeLaDap. Radek umí zahltit prostor svou energií a strhnout tak publikum v každém věku.

Více na http://www.gipsy.cz/

podkovaPODKOVASCHASTYA / RUSKO

Kapela je pojmenována podle stejnojmenné divadelní hry, kterou na scéně světoznámého romského divadla ROMEN režíruje Nikolaj Lekarev starší. Soubor "Podkova štěstí" vedený jeho synem Nikolajem Lekarevem mladším se skládá z předních umělců moskevského divadla ROMEN. Všichni členové kapely mají vystudovanou vysokou školu v oboru tanec či zpěv, proto jejich písně, balady a strhující tance lze jen těžko zaměnit s jakýmikoli jiným souborem na světě. Kromě každodenního angažmá v divadle se soubor pravidelně účastní uměleckých soutěží a festivalů v Rusku a zahraničí.

Vystoupení souboru vychází ze skutečných romských tradic a je založeno na jedinečných pestrých kostýmech, výrazných hlasech a melodickém představení hudby a písní. Snaží se prezentovat nejlepší romské kulturní tradice a identity.

Více na www.cigane.com a www.teatr-romen.ru

MEDAILONKY ÚČASTNÍKŮ STORYTELLINGU

 

PAVLÍNA MATIOVÁ

Pavlína Matiová se narodila v Roudnici nad Labem. Vystudovala střední pedagogickou školu a poté konzervatoř obor zpěv a herectví.  V roce 2007 byla členkou sboru Apsora pod vedením Idy Kelarové. Od roku 2011 je stálou členkou romské divadelní skupiny ARA ART v Praze a od roku 2014 je uměleckou šéfovou ve stejnojmenné společnosti. V roce 2012 zpívala jako první romská sólistka v Rudolfinu dílo Requiem za Osvětim. Od roku 2012 se pohybuje na pražské muzikálové scéně. Mimo jiné koncertuje se svou hudební tvorbou po celé České republice.

ILONA FERKOVÁIlona Ferkov kopie

Narodila se a vyrostla v Rokycanech, kam brzy po 2. světové válce přicházely romské rodiny převážně z prešovského kraje za prací. I v novém domově se Romové rádi družili, a tak Ferková ráda vzpomíná na pravidelná nedělní setkání Romů v romské kolonii vagónka, kde se vyprávělo, zpívalo a hrálo.

Prvními autorskými vlaštovkami byly texty ke starým romským nápěvům, jež dotvářela pro soubor Amare neni (Naše tety), který v 80. letech spoluzaložila a umělecky vedla. Když jeden z nich vyslechla na folklorním festivalu Milena Hübschmannová, podporovatelka řady nezkušených romských autorů, ukázala jí romsky psanou tvorbu Tery Fabiánové a Margity Reiznerové a podnítila zprvu nedůvěřivou Ferkovou k další tvorbě v mateřském jazyce.

Prózu psanou romsky a inspirovanou jednak tradicí romské slovesnosti, jednak životy Romů v normalizační době, uveřejňovala od 90. let v řadě romských periodik, současně vydala dva samostatné povídkové soubory. 

 IVETA KOKYOVÁ

Iveta Kokyov kopie

Iveta Kokyová se narodila v Hořicích. S dalšími pěti sourozenci vyrůstala s matkou, slovenskou Romkou, a otcem pocházejícím z rodiny olašských Romů. Kokyová hrdě ovládá oba dialekty, slovenskou romštinu v posledních letech ale využívá jako hlavní jazyk literárního sdělení, protože leccos v ní jí „jde přímo od srdce“.

Vyučená strojní mechanička, v minulosti též uklízečka a balička, se v pětatřiceti letech přihlásila k dálkovému studiu oboru Sociální práce v prostředí etnických minorit na Evangelické akademii v Praze, který úspěšně zakončila maturitou. Pravidelně vstupovala do veřejného prostoru jako moderátorka a reportérka romské internetové televize Romea TV a nyní je pracovní konzultantkou v obecně prospěšné společnosti Tichý svět. Kokyová svým profesním životopisem působí jako emancipovaná, úspěšná romská žena nového tisíciletí. I ona ale s úctou a vděkem vzpomíná na to, že měla možnost zažít autentické momenty babiččina vyprávění o tom, jak se žilo; vzácné chvíle, kdy i tatínek začal a malá Iveta „seděla potichu jako pěna a hltala každé jeho slovo“. 

Kokyová patří k nejmladší generaci romských autorů etablujících se na scéně až v době postmileniální. Čerpá především ze svého dětství, rodinných historek a vlastních prožitků.

DOPROVODNÉ AKCE

VÝSTAVY

32416474 10156105606667420 5787439148272975872 o RASOVÁ DIAGNÓZA: CIKÁN, VERNISÁŽ 28. 5. 18:00 GALERIE ČESKÝCH CENTER

Výstava Dokumentačního a kulturního centra německých Sintů a Romů se soustředí na genocidu těchto skupin, a to od počátečního omezování základních práv Národní socialistickou stranou až po jejich systematickou likvidaci v nacisty okupované Evropě. Do kontrastu jsou pokládány výpovědi pachatelů i obětí těchto zločinů. Expozice vystavuje fotografie ze života Romů i Sintů, které vykreslují zničené lidské osudy skrývající se za abstraktními dokumenty, jimiž byla řízena úmyslná likvidace těchto lidí. Závěr výstavy poodhaluje život Romů a Sintů v Evropě po roce 1989. Váženým hostem výstavy bude Romani Rose, ředitel Ústřední rady německých Sintů a Romů a také jejich Dokumentačního a kulturního centra. Svůj život zasvětil boji proti diskriminaci a rasismu. Zasloužil se mimo jiné o uznání Romů a Sintů oficiální národní menšinou Německa s vlastním jazykem a možností aktivního politického života.

32253597 10156097596772420 428553262724022272 o MAKEDONŠTÍ ROMOVÉ OBJEKTIVEM NĚMECKÝCH VOJÁKŮ, VERNISÁŽ 30. 5. 18:00 GALERIE ZAHRADNÍK

Výstava fotografií ze soukromé sbírky Zbyňka Andrše představuje poutavé snímky Romů ze Skopje, Prilepu, Velesu, ale i z blíže neurčených míst v období 1915 - 1918. Snímky pořídili za 1. světové války němečtí vojáci, kteří život tamních Romů popisovali také na dobových pohlednicích. Kombinace fotografií a přeložených německých textů představí pohled na romskou kulturu a život v Makedonii neotřelým způsobem. Na výstavě si své najdou milovníci fotografie, historie, romské kultury i antropologie.

 

33519248 10156128788707420 8932141935284453376 o NEVIDITELNÁ SÍLA, VERNISÁŽ 31. 5. 17:30 PALÁC LUCERNA

Romská ženská skupina Manushe, která letos pořádá také mezinárodní romskou ženskou konferenci, připravila fotokampaň s názvem Neviditelná síla. V paláci Lucerna si můžete prohlédnout 12 velkoformátových fotografií Tomáše Vrány, které vyjadřují silnou osobnost romských žen. Manushe chce tímto způsobem podpořit romské ženy a jejich schopnosti a dovednosti, které jsou společností často přehlíženy.

 

KONFERENCE

31. 5. – 1. 6. INSTITUT CERVANTES - MEZINÁRODNÍ ROMSKÁ ŽENSKÁ KONFERENCE: NEVIDITELNÁ SÍLA

Lidská práva, genderová rovnost, osobní rozvoj i vzdělávání jsou témata, o kterých se budou bavit aktivní Romky z různých částí Evropy na konferenci Neviditelná síla. Skupina Manushe, která konferenci pořádá, chce tímto způsobem inspirovat a motivovat romské ženy v České republice, podpořit je v jejich činnostech a zvýšit jejich sebevědomí. Pozvánku k výměně zkušeností a možnému navázání budoucí spolupráce přijalo přes 50 účastnic. V rámci konference se bude kromě jiného také tvořit mediální kampaň s medailonky účastnic, zveřejňovaná na online komunikačních kanálech organizace Slovo 21, skupiny Manushe a dalších.

MÓDNÍ PŘEHLÍDKA

29351739 10155995477402420 563318812665047250 o

ROMANI DESIGN 29. 5. 20:00 GALERIE MÁNES

Móda je nezaměnitelnou součástí kultury, stejně to vidí i návrhářky maďarské módní značky Romani Design, Erika a Helena Vargovy. Letos máme na Khamoru jedinečnou příležitost poznat právě tuto módní značku, která je inspirovaná romskou kulturou. Svou atypickou tvorbou se proslavila jako vůbec první i v mezinárodním měřítku. Romani Design už od svého založení v roce 2010 neslouží pouze jako značka pro líbivé oblečení, je také snahou nabourat stereotypní vnímání Romů. Prostřednictvím módy tak ukazuje romskou kulturu jiným způsobem, než tomu dosud bylo zvykem. Móda je pro zakladatelky stejný nástroj, jako pro spisovatele slova a pro malíře barvy. Svými návrhy formují svět kolem sebe. Jejich módní show, na které uvidíme romské i neromské modelky, bude jistě vskutku inspirující.

FILM

32661356 10156112744962420 7230065053217587200 n

TITITÁ/HU 29. 5. 18:00 MALÝ SÁL KINA LUCERNA

Režisér a scénárista Tamás Almási ve svém dokumentu z roku 2015 zaznamenává životní osudy milého romského chlapce, jehož vášní se stala hra na kytaru. Jeho talent ale naráží na nepříznivé zázemí a nedostatek průpravy. Nadějí je pro něj Centrum pro výchovu talentů, kam se společně s dalšími 60 romskými dětmi díky svému nadání dostane. Má chlapec šanci změnit svůj život? Není jeho hendikep příliš velký? Během 87 minut vypráví Almási s nebývalou empatií příběh plný zvratů, který vás osloví. Atmosféru skvěle dokresluje autentický hudební doprovod.

DIVADLO

30743913 10156051015472420 7656858474566909952 n

... A ZASE JSME SPALI PINDRAL 30. 5. 20:00 ALFRED VE DVOŘE

Pindral, neboli nohama k hlavě, budeme na divadelním představení, které jako jedno z prvních režíroval Rom. David Tišer společně s dramaturgyní Lízou Urbanovou vytvořili poutavý příběh, do kterého obsadili převážně romské herce. Jejich výkon vás vtáhne do děje už od první chvilky a nenechá vás vydechnout dalších 60 minut. Do vyprávění o romském světě a vzniku prvního Roma jsou zasazeny nejrůznější historické texty, které dobově vypovídají o situaci a vnímání Romů společností. Příběh ale nezůstává „jen“ u toho, obrací se také na zážitky obyčejného gadža a jeho rodiny, a tak se ze hry stává polemika nad tím, proč vlastně jsou na sebe lidé někdy tak zlí.


GAVORO - PŘEHLÍDKA ROMSKÉ LITERATURY A ÚSTNÍ LIDOVÉ SLOVESNOSTI

32620873 10156110963157420 8999673290922393600 n

Nápad, který vznikl v roce 2016 díky programu Khamoro sdílí zkušenosti, jsme poprvé zrealizovali v loňském roce a jsme rádi, že vás zaujal.

Gavoro, neboli Vesnička, letos prezentuje kromě literárních počinů také storytelling a divadelní loutkové představení. Gavoro je sice mladou, ale důležitou součástí Khamora, jež pomáhá představovat nejrůznější artefakty romské kultury, která nutně neznamená pouze hudbu a tanec. 
Těšte se na Romské pohádky, které uvidíte v Městské knihovně Praha. Studenti a absolventi pražské DAMU, působící ve společensky užitečném divadle Krutý krtek, předvedou krátká humorná vyprávění i hrdinské příběhy, díky kterým přiblíží dětem romskou kulturu a jazyk. Představení je doprovázeno živě zpívanými romskými písněmi. 
Komponovaný večer věnovaný ústní lidové slovesnosti uvedeme v pražském BackYardu. Vyprávění příběhů je důležitou součástí romských tradic, ale z rodin se pomalu vytrácí. Připomeneme si ho společně s předním českým romistou a hercem Ladislavem Goralem, spisovatelkami Ilonou Ferkovou a Ivetou Kokyovou, umělkyní Věrou Duždovou, kytaristou, zpěvákem a skladatelem Tiborem Židou a zpěvačkou Pavlínou Matiovou.
Program Gavora zažijí také návštěvníci výstavy Rasová diagnóza: Cikán, na jejíž vernisáži uvedeme vyprávění Leperiben, které zachycuje příběh rodiny Holomků ze Svatobořic u Kyjova během 2. světové války. Životní osudy Emílie Machálkové dramaticky ztvárněné Pavlínou Matiovou dokresluje také působivý hudební doprovod.

Romské pohádky: 30. 5. 10:00 MĚSTSKÁ KNIHOVNA PRAHA
Komponovaný večer: 30. 5. 21:30 BACKYARD 
Leperiben: 28. 5. 18:00 GALERIE ČESKÝCH CENTER, vernisáž výstavy Rasová diagnóza: Cikán

AKCE PRO RODINY S DĚTMI

33246718 1682767878438974 3992666606986592256 n

DĚTSKÝ DEN 1. 6. 15:00 PARK PORTHEIMKA

Oblíbený program pro rodiny s dětmi můžete prožít v pátek v parku Portheimka. Vaše ratolesti si budou hrát, zpívat i tančit. Po zahájení v 15:00 můžete zhlédnout divadelní představení Romské pohádky. A nebudete se nudit ani ve zbytku dne. Přivítáme např. Dětský orchestr ZŠ Kořenského, zpěvačku Terezu Ondičkovou a zatančí pro nás dětské soubory. Na dětském dni nebudou chybět ani nejrůznější hry a soutěže. Také se podíváme, jak vypadá tradiční romský ruský tanec, zjistíme, co je to parkour a na workshopu se s dětmi naučíme tancovat Flamenco!


SPORTOVNÍ PROGRAM

32662591 10156109055502420 4225295577769836544 o

FOTBALOVÝ TURNAJ: DŽAS BAVINAS FOTBAL 2. 6. 13:00 SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ AREÁL PRAŽAČKA

Druhý ročník fotbalového turnaje s názvem „Pojďme hrát fotbal!“ se uskuteční v poslední festivalový den. Dětská a ženská družstva se utkají v jednom z nejoblíbenějších kolektivních sportů ve sportovním a rekreačním areálu na pražském Žižkově. Přijďte fandit!


SLAVNOSTNÍ PRŮVOD CENTREM MĚSTA

DEFILÉ 1. 6. 12:00 VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ

32968597 10156121086167420 256031951226404864 o

Proč defilé každoročně pořádáme, jsme vám vysvětlili v symbolických 20 slovech o festivalu. Teď už bychom vás jen chtěli pozvat na to letošní. V sobotu se sejdeme na Václavském náměstí a užijeme si veselý a hrdý průvod plný tradiční romské hudby, tanečních souborů, vlajkonošů i pestrobarevných kostýmů. Tato podívaná je jednou z nejnavštěvovanějších akcí v programu Khamora, nenechte si ji ujít.

VZDĚLÁVACÍ AKCE

MALÁ LETNÍ ŠKOLA O ROMSKÉ HUDBĚ

Jak se dostanou muzikanti z etnické menšiny na koncertní pódium většiny? Jsou jim přístupná i světová pódia? Jaká je daň za to, že se na ně dostanou? A mohou přitom zůstat nositeli „své“ kultury? Těmito otázkami se bude letos zabývat tradiční součást programu Khamora, Malá letní škola. Ta se jako každoročně koná ve spolupráci s Institutem etnomuzikologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a letos se jí zúčastní 25 studentů z 12 zemí. Kromě vedoucí kurzu doc. Zuzany Jurkové, PhD., budou letošními lektory rumunská etnomuzikoložka Speranta Radulescu, jedna z „objevitelek“ slavných Fanfare Cioccarlia, publicista Petr Dorůžka specializující se na World Music a romista a muzikant Jan Dužda.

KHAMORO KHER

Mít v životě vzory je velmi důležité, o to víc, když patříte do skupiny, která nemá ve většinové společnosti tak viditelné zastoupení. Proto každý rok zveme na Khamoro i děti z dětských domovů. Během návštěvy poznají Prahu, podívají se do zákulisí a potkají inspirativní a úspěšné Romy jak z řad členů pořadatelského týmu, tak z řad účinkujících. Věříme, že takový zážitek může mít velký vliv na motivaci a osobní rozvoj dospívajících, kteří v životě často hledají člověka, ke kterému by mohli vzhlížet.

KHAMORO SDÍLÍ ZKUŠENOSTI

Unikátní program pro mladé Romy jsme založili proto, abychom se podělili o naše zkušenosti a vědomosti. Vzdělání v oblasti kulturního managementu podpoří tvořivost a vypiluje organizační schopnosti účastníků, a navíc přispěje k tomu, aby vznikající kulturní akce v České republice probíhaly na profesionální úrovni. Letos se 10 mladých studentů pod vedením lektora Davida Tišera přiučí ve dvou částech programu – teoretické a praktické. Uvidí a uslyší, jak se chystá program, jak by měl vypadat tým, kde sehnat finance nebo jak komunikovat s médii. Reálnou atmosféru pak zažijí přímo na festivalu, kde se zúčastní příprav. Ti nejúspěšnější se pak stanou členy organizačního týmu Khamoro 2019.

  • Kategorie: Obecné

Khamoro 2017

19. ročník festivalu Khamoro 2017

 

Neděle 28. 5. 2017

19:00 Střelecký ostrov – Khamoro party na Vltavě: Jan Bendig & Guests – Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis/CZ-SK, DJ Gadjo/CZ

Pondělí 29. 5. 2017

17:00 Městská knihovna v Praze – přehlídka romské literatury Gavoro

19:00 Kavárna Lucerna – vernisáž výstavy Rishabha Kaula: Backstage Diaries/IND-CZ

21:00 Jazz Dock – koncert Gypsy Jazz: Christiano Gitano Quartet/DE

Úterý 30. 5. 2017

10:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - kurzy tvůrčího psaní

16:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - ženy v romské literatuře

19:00 Knihovna Václava Havla – Gavoro - romská postava v (ne)romské literatuře

21:00 Jazz Dock – koncert Gypsy Jazz: Nitcho Reinhardt trio/FR

Středa 31. 5. 2017

10:00 KC Novodvorská – Gavoro - přednáška a divadelní představení: Čirikloro, aneb co říká ptáček?

16:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - slovenská romská literatura

19:30 Rock Café – divadelní představení Kamav aver muršes/SK

Čtvrtek 1. 6. 2017

19:00 České centrum Praha – vernisáž výstavy Galerie Kai Dikhas/DE: Akate te beshen

19:00 Palác Akropolis – koncert tradiční romské hudby: Cimbálová kapela Viliama Didiáše/CZ-SK , Fuego y Fragua/ESP, Parno Graszt/HU, Siniša Stanković Orchestra/SRB

Pátek 2. 6. 2017

10:00 Clam-Gallasův palác – mezinárodní konference na téma inkluzivní vzdělávání

12:00 Václavské náměstí – defilé účinkujících centrem Prahy

15:00 České centrum – prezentace RomArchivu

15:00 park Portheimka – dětský den: Khamororo

17:00 Jeruzalémská synagoga – koncert klasické hudby inspirované romskými motivy a vernisáž výstavy Marka Wiedorna: Gypsy Soul/USA-CZ

19:00 Palác Akropolis – koncert tradiční romské hudby: Esma’s Band/MK, Taraf de Haïdouks/RO, Greg Demeter’s Moscow Gypsies/RU

Sobota 3. 6. 2017

10:00 Clam-Gallasův palác – mezinárodní konference na téma inkluzivní vzdělávání

12:15 Sportovní a rekreační areál Pražačka – fotbalový turnaj: Džas bavinas fotbal

20:00 SaSaZu – závěrečný galakoncert: Cimbálová kapela Viliama Didiáše/CZ-SK, Fuego y Fragua/ESP, Parno Graszt/HU, Siniša Stanković Orchestra/SRB, Esma’s Band/MK, Taraf de Haïdouks/RO, Greg Demeter’s Moscow Gypsies/RU

 

Khamoro party na Vltavě: Jan Bendig & Guests – Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis, DJ Gadjo.CZ

 

naplavka

Tradiční party na břehu řeky Vltavy pod širým nebem zahájí sedm dní plných romské kultury. Svým nezaměnitelným hlasem zazpívá Jan Bendig a jeho hosté, kterými budou Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis. Za zvuků tradičních romských písní v moderním kabátku naladí diváky do festivalové nálady, kterou podpoří DJ Gadjo.CZ svou „hudbou s duší a žánrovou drzostí“, čerpající z hudby ze všech koutů světa!

- Vstup volný

JAN BENDIG & GUESTS

Jan Bendig patří mezi nejznámější a nejpopulárnější romské zpěváky v ČR. Na svém kontě má řadu hitů jako je Me Tut Užarav, Roma boy, Bloudím v duetu s Markétou Konvičkovou nebo Stejný cíl mám s Ewou Farnou a další. Hojně koncertuje jak v Česku, tak v zahraničí. Svým koncertem otevře letošní devatenáctý ročník Světového romského festivalu Khamoro. Jeho hosty na Khamoru budou populární české zpěvačky Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis. Doprovázet je bude Josef Fečo Band.

GADJO.CZ

Veselé a divoké noci s atmosférou balkánské svatby, střeleného karnevalu v Riu nebo narozeninové oslavy milované Fridy Kahlo. Tančírna plná divokého world n bassu, chytlavého gypsy latino jazzu, old school rock n rollového tetování nebo teď módního electroswingu. Tím vším je večer nedbale elegantního djského projektu Gadjo.cz. 

Vernisáž výstavy Rishabha Kaula: Backstage Diaries/IND-CZ

 

rishabKoncerty jsou srdcem i duší festivalu Khamoro. Výstava „Backstage Diaries“ je souborem fotografií ze zákulisí festivalového ročníku 2016. Tyto obrázky, které jsou nafocené před a po vystoupeních, odhalují intimnější stránku jinak nad-lidských postav, které romští muzikanti představují na pódiu.

Rishabh Kaul je dokumentární fotograf indického původu sídlící v Praze, který se specializuje na vyprávění upřímných příběhů o lidech a věcech nacházejících převážně mimo radar mainstreamu. Jeho práci můžete objevovat na www.rishabhkaulphotography.com.

- Vstup volný 

 

 

Přehlídka romské literatury Gavoro

Mezinárodní festival Khamoro je už devatenáctým rokem živoucím důkazem toho, že jestli Romové světa v něčem opravdu excelují, je to hra na hudební nástroje, zpěv a tanec. Naopak není zvykem spojovat Romy, nositele tradiční orální kultury, s psanou literaturou. Letošní ročník Khamora by prostřednictvím doprovodného programu Gavoro (Vesnička), přehlídky romské literatury, své příznivce rád přesvědčil, aby tuto stereotypní představu opustili.

V prestižních sálech Městské knihovny, Národní knihovny nebo Knihovny Václava Havla se v průběhu čtyř dnů odehraje řada tematických akcí, které by veřejnost chtěly upozornit na neustále rostoucí obec romských autorů, jejichž tvorba se už dávno vymanila z občasné produkce romských časopisů. Ať už to bude čtení silné generace současných romských autorek, jakými jsou Irena Eliášová, Iveta Kokyová, Eva Danišová a Judita Horváthová v Městské knihovně; debata romských a neromských spisovatelů nad podobou Roma jako literární postavy s Jáchymem Topolem, Kateřinou Sidonovou, Janou Hejkrlíkovou a Ilonou Ferkovou v Knihovně Václava Havla nebo ojedinělé představení slovenských romských autorů Maroše Baloga, Evy Pleškové a Zlatice Rusové v Praze, opět v Městské knihovně, přinášíme vám to nejaktuálnější, co se na romské literární scéně odehrává.

Součástí přehlídky je rovněž kurz tvůrčího psaní pro romské aspiranty spisovatelského řemesla s René Nekudou v Městské knihovně, dílna práce s romskou literaturou pro zaměstnance sítě knihoven ČR v Národní knihovně nebo přednáška o romské literatuře spojená s divadelním představením kolektivu ARA ART „Čirikloro“ pro studenty základních škol z Prahy 4.

Posledním dílem Gavora je přednáška o německé romské literatuře v podání Jovana Nikoliće a Ruždiji Sejdiće na Německé škole v Praze. Tato přednáška není veřejnosti přístupná. 

- Vstup volný 

Gavoro – kurzy tvůrčího psaní

Literární dílna pro začínající autory pod vedením Reného Nekudy. Nejlepší práce se budou číst na slavnostním zakončení programu Gavoro.

- Vstup volný

Gavoro – ženy v romské literatuře

Diskuse a autorské čtení autorek - Ireny Eliášové, Ivety Kokyové, Judity Horváthové, Evy Danišové a Ireny Obermannové.

- Vstup volný

Gavoro –romská postava v (ne)romské literatuře

O romských postavách v romské i neromské literatuře, a jak se o nich píše, pohovoří Jáchym Topol, Jana Hejkrlíková, Ilona Ferková a Kateřina Sidonová. Těšit se můžete také na hudební vystoupení Jany Hejkrlíkové za doprovodu Jiřího Vidimského.

- Vstup volný

 

cirikloro

Gavoro – přednáška a divadelní představení: Čirikloro, aneb co říká ptáček?

Krátká zasvěcující přednáška pro žáky základní a střední školy o romské literatuře a divadelní představení „Čirikloro, aneb co říká ptáček?“

- Vstup volný 

Gavoro – slovenská romská literatura

Představení Romského literárního klubu z Bánské Bystrice a členů: Mariána Baloga, Zlatice Rusové a Evy Pleškové.

- Vstup volný

 

Divadelní představení "Kamav aver muršes"

 

15578648 347322172289991 3766732047234293067 nV Rock Café se představí Romské ochotnické divadlo z Bánské Bystrice se svou hrou Kamav aver muršes – Chci jiného muže. V této divadelní hře autorka Eva Plešková popisuje život manželského páru v důchodu. Pointa hry pojednává o tom, jak manželka Boženka touží „okořenit“ svůj život trochu neobvyklým způsobem. Uvítala by totiž změnu image svého manžela. Neváhá a osloví plastického chirurga, který se za slíbený výsledek snaží ze své klientky vytáhnout nekřesťansky vysokou sumu. Po samotném zákroku přichází vytoužená změna, ale také důsledky, se kterými hlavní protagonistka nepočítala.

- Vstupenky v síti Ticketstream: předprodej 100 Kč / na místě 150 Kč

 

 

 

 

 Vernisáž výstavy Galerie Kai Dikhas/DE: Akate te beshen

 

beshenV průběhu posledních deseti let se zrodilo umělecké hnutí Sintů a Romů v Evropě, kteří nechtějí již nadále žít skrytě. Chtějí vystoupit na světlo a prožívat svou náležitost k menšině a současné společnosti ve svých domovinách i v Evropské unii zároveň. Chtějí vyjádřit své pocity a myšlenky skrze umění, chtějí je sdílet s širším obecenstvem, chtějí se podílet na kulturním diskursu společnosti.

Umění je vždy vyjádřením vlastních zkušeností a osobní biografie. V případě, že člověk patří k největší minoritě v Evropě, to většinou znamená jistou zkušenost s diskriminací a rasismem. Za těchto okolností být Romem znamená, že je obzvláště obtížné se oprostit od náhledu na svět prizmatem svého etnika. Z postavení minority lze vidět pravou tvář naší dnešní Evropy jasně.

Jako umělec chcete, aby si vás lidé pamatovali skrze umění, které jste vytvořili a zanecháváte divákům. A pokud někdo namítá, že současný úspěch umění Sintů a Romů je jen módní vlnou, stejně jako mnohé ostatní ve světě umění, umělci a jejich díla dokazují, že jde o příběh, který teprve nabírá na obrátkách. Tím uměním je tady zůstat.

Když lidé nebo média diskutují otázky Sintů a Romů, jen výjimečně mluví se samotnými Romy. Jako obvykle, otázka se chápe jako problém někde jinde. Sintové a Romové jsou považování za věčné tuláky, často se zmiňuje také jejich indický původ, ve skutečni jsou ale součástí naší společnosti více než šest set let. Jsou součástí Evropy stejně jako kteříkoliv jiní lidé. Jsou tu, aby tu zůstali.

Perzekuce Sintů a Romů byla v minulosti velice násilná a často měla za cíl úplné vyhlazení. Diskriminace a vyloučení jsou pochmurnou každodenní realitou Romů v dnešní Evropě. Navzdory tomu výstava ukazuje barevný a pestrý obraz jejich příspěvku k obrazu naší dnešní Evropy – a to dokazuje, že nacisté neuspěli – Romové jsou tu, aby tu zůstali.

AKATHE TE BESHEN | HERE TO STAY | JSME TU, ABYCHOM TU ZŮSTALI je putovní výstava, která přetrvává v paměti diváků. Přináší unikátní výběr současných uměleckých pozic evropských umělců, kteří jsou Romové, Sintové, Gitanos nebo Travelleři. Umělci se stávají autory vlastní identity a podílí se na demonstraci současného obrazu Romů. Ukazují, že neexistuje jeden lidský nebo romský problém, ale mnohočetnost příležitostí, talentů, druhů umění a barev. Nechává diváka získat vhled do společnosti změny a dává mu citlivou, ale silnou nabídku demokratické a méně násilné budoucnosti.

Výstavu prezentuje Galerie Kai Dikhas, první galerie vystavující umění Sintů a Romů v Evropě, sídlící v Berlíně, která spolupracuje s uměleckými institucemi napříč kontinentem. Výstava putuje a neustále se mění, roste a adoptuje další díla na své cestě, která začala v Německu a prošla již Paříží a Madridem, přijíždí do Prahy na Světový romský festival Khamoro 2017. Ve své misi měnit obraz lidstva bude pokračovat ve Španělské Granadě.

- Vstup volný

 

Mezinárodní konference o inkluzivním vzdělávání

 

konference kvalitni vzdelaniV posledních dvou letech Vláda ČR učinila příslušná opatření jako reakci na výzvy Evropské komise a MŠMT ČR vynaložilo veškeré úsilí v prosazování inkluzivního vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání je definováno jako jedna z priorit v rozvoji vzdělávacího systému v České republice. Je také definováno jako priorita v příslušných oblastech strategických dokumentů a akčních plánů zaměřených na rozvoj vzdělávání.

Zákonní zástupci mohou zapisovat své děti, kromě dětí s těžkým postižením, do hlavního vzdělávacího proudu, a školy mají dva roky na přechod z předešlého vzdělávacího systému na systém inkluzivní. Nicméně novela školského zákona neřeší etnickou diskriminaci ve vzdělávání.

V současné době je 30% romských dětí stále vzděláváno dle rámcového vzdělávacího programu s přílohou lehkého mentálního postižení a čelí různým formám segregace, dokonce i v hlavním vzdělávacím proudu. Existují školy, které prohlašují, že jsou inkluzivní už léta, ještě před nedávnou legislativní změnou. Avšak otázky zůstávají; jak je možné, že stejné procento romských dětí je vzděláváno dle snížených vzdělávacích osnov už několik let? Jak je možné, že existují segregované školy a že panuje názor, že různorodost povede ke snížení kvality výuky? Jak je možné, že existuje šikana ve školách hlavního vzdělávacího proudu? Jednou z možných odpovědí na tyto otázky je, že schází pochopení významu inkluzivního vzdělávání a jeho aspektů v rámci ČR. Přijetí proinkluzivní legislativy je pouze malým dílkem ve „skládance“, která má řešit problematiku rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Dalším důležitým aspektem je, jak je legislativa přenášena do praxe. Tato konference byla zorganizována za účelem prohloubit znalosti školní ikluze a poskytnout širokou škálu domácích i zahraničních expertýz a praktik ve vztahu k zavádění inkluziních opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro každé dítě, bez ohledu na barvu pleti nebo jeho postižení.

Dílčím cílem konference je poskytnout odpovědi na následující otázky: Jaký je skutečný význam inkluzivního vzdělávání? Co to obnáší v praxi pro ty, kterých se to týká? Kdo jsou halvní aktéři, kterých se týká? Jak relevantní je to pro společnost jako takovou? Jaké jsou možné překážky a jak jim čelit? Jaké strategie a metody existují v ohledu zajištění rovného přístupu pro každé dítě? atd.

Všemi těmito otázkami a mnoha dalšími se budou zabývat účastníci interaktivních prezentací a diskusí v rámci konference.

Domácí experti, pedagogické sbory, ale i mezinárodní odborníci z Kanady, USA, Španělska, Norska a Finska, společně se zainteresovanými organizacemi, jako je Výbor odborníků pro záležitosti romské menšiny Rady Evropy (CAHROM) a Romského vzdělávacího fondu (REF), budou sdílet své chápání a zkušenosti se zaváděním společného vzdělávání v praxi.

Mezinárodní konference proběhne pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Evropské komisařky Mgr. et Mgr. Věry Jourové.

- Vstup volný

Defilé účinkujících centrem Prahy

 

defilePestrobarevný průvod z Václavského náměstí přes ulici Na Příkopě až na Staroměstské náměstí je pravidelně jednou z nejnavštěvovanějších částí festivalu. Čekají nás kapely tradiční romské hudby, 15 tanečních souborů z celé České republiky, vlajkonoši a další, celkem přes 300 aktivních účastníků za zvuků romské hudby ze všech koutů světa.

- Vstup volný

 

 

 

 

 

 

Prezentace RomArchivu

Od roku 2018 se RomArchive – Romský digitální archiv stane internetovou platformou prezentující kulturu a historii Romů a reagovat tak na přetrvávající stereotypy prostřednictvím „counter-history“ vyprávěné samotnými Romy. Bohatství romské umělecké a kulturní produkce se tak stane lépe viditelným – staletí staré, stále živé a rozmanité až do dnešního dne, těsně protkané s bohatstvím evropským jako jeden celek.

Romové budou utvářet archiv ve všech odpovědných pozicích – jako kurátoři, umělci, badatelé a členové poradního sboru projektu. V rámci mezinárodní dostupnosti bude archiv fungovat v několika jazycích. Vedle angličtiny a němčiny bude použita od samého počátku také romština. RomArchive je financován ze zdrojů German Federal Cultural Foundation. https://blog.romarchive.eu/

- Vstup volný

Dětský den: Khamororo

 

khamororoJedno odpoledne v průběhu festivalu tradičně věnujeme dětem, rodičům, zkrátka celé rodině. I v letošním roce nás čekají hudební a taneční workshopy, rap, cirkusové představení, capoeira nebo třeba módní přehlídka. Park Portheimka bude znovu po celé odpoledne nabitý stanovišti: fotokombajn s výrobou placek, dva skákací nafukovací hrady, výroba šperků z korálků, výroba hudebních nástrojů z kartonu, cirkusový workshop a pro velký úspěch znovu vyřezávaný dřevěný kolotoč Matěje Holuba.

- Vstup volný

 

 

 

 

 Koncert klasické hudby inspirované romskými motivy/CZ-DE a vernisáž výstavy Mark Wiedorn: Romská duše/USA-CZ

 

Jeruzalemsa synagoga 2 kopieSpeciálně pro účely devatenáctého ročníku Světového romského festivalu Khamoro sestavil maestro István Dénes 

koncert složený ze skladeb slavných klasiků, jejichž tvorbu ovlivnily romské hudební i nehudební motivy. Mezi nimi můžeme slyšet například Cikánské melodie Antonína Dvořáka, slavnou operetní árii Johanna Strausse ml. z inscenace Cikánský baron, Chromatickou fantasii a fugu d-moll Johanna Sebastiana Bacha a další.

István Dénes, pianista a skladatel narozený v Budapešti, vystudoval klavír a skladatelství na Univerzitě Franze Liszta v Budapešti a Hudební Univerzitu ve Vídni. Mezi lety 1987 a 1995 působil jako dirigent v brémském divadle a mezi lety 1995 a 2008 byl hudebním ředitelem divadla v Trevíru. Na housle bude hrát Michael Jelden, romský hudebník z Německa, který od svého debutu v roce 1985 účinkoval v souborech či jako sólista ve více než 25 zemích světa. Další účinkující bude česká romská operní zpěvačka Bohumila Sommerová, která účinkuje v plzeňském Divadle J. K. Tyla.

- Vstup volný

Fotbalový turnaj: Džas bavinas fotbal

 

18664274 10155145983427420 3222685322964659063 nPojďme hrát fotbal! Tak jsme nazvali historicky první turnaj v malé kopané na Khamoru, kterého se zúčastní celkem 14 týmů, jejichž složení je místy až neuvěřitelné. Jak jinak se ale lépe vzájemně poznávat a sbližovat, když ne prostřednictvím jednoho z nejoblíbenějších kolektivních sportů?

Šest dětských a šest mužských týmů se utká v krásném prostředí Sportovního a rekreačního areálu Pražačka na pražském Žižkově, kde od jakživa žilo velké množství Romů. Za zmínku rozhodně stojí tým FC Embassy, který je složený z pracovníků ambasád, a tým FC Aver Manuša, složený z cizinců žijících v Praze. Absolutní perličkou jsou pak ženské týmy FC Prahakere bokeľa a AC Fučky, které svedou exhibiční zápas před samotným finálovým bojem mužských týmů o první místo.

Ženské týmy jsou postaveny z ženských romských skupin Manushe, které Slovo 21 vede již 15 let. Vítěze turnaje slavnostně vyhlásíme na závěrečném galakoncertu v klubu SaSaZu.

- Vstup volný

 

Během festivalu budou probíhat programy pro mládež – Malá letní škola hudby Romů a Židů a Khamoro sdílí zkušenosti. Dále budou přítomné děti z dětských domovů v rámci projektu Khamoro Kher.

 

Gavoro - medailonky autorů

 

Jovan Nikolić

jevanJovan Nikolič se narodil v Bělehradě v roce 1955 a vyrůstal v romské osadě nedaleko Čačaku, v Srbsku. Od roku 1981 vydal mnoho poetických děl včetně divadelních dramat a satirických textů v srbské chorvatštině. Během své kariéry získal mnoho ocenění a proslavil se jako básník, skladatel textů k písním, fejetonista, bavič a autor divadelních her. Napsal také texty písní k filmu Emira Kusturici Černá kočka, Bílý koucour. V roce 1999 během leteckého bombardování Jugoslávie Nikolič emigroval do Německa a zůstal tam až do dnes. Obdržel podporu od mnoha německých nadačních organizací: Heinrich Böll-Stiftung, Academy of arts (berlínská akademie umění) a German PEN Writers in Exile Program (pro spisovatele v exilu - od dubna do prosince 2000). V Rakousku a Francii: Schöppingen Arts Village Foundation, KulturKontakt Austria, Printemps des Poètes a neposlední řadě nalezl podporu také ve městě Salzburg. Mimo jiné v roce 2015 získal literární residenci na fakultě humanitních věd Univerzity v Innsbrucku. Společné anti válečné dílo Jovana Nikoliče a Ruždija-Ruso Sejdoviče Kosovo mon amour mělo svou premiéru v roce 2000 v rámci divadelního festivalu Ruhr. Od roku 2002 je viceprezidentem Mezinárodní asociace romských spisovatelů (IRWA) a je zároveň také členem organizace Serbian PEN. Několik jeho poetických i prozaických děl vyšlo v německých překladech v rakouském Klagenfurtu: Zimmer mit Rad („Pokoj s kolem“,2004), Weißer Rabe, schwarzes Lamm („Bilá vrána, černé jehně“, 2006) a Käfig („Klec“ 2009). Právě dílo Weißer Rabe, schwarzes Lamm dostalo v roce 2011v Kolíně titul „kniha města“ (v rámci každoroční literární události Ein Buch für die Stadt). Novela Seelenfänger, lautlos lärmend („Zloděj duší, bezzvučně hlučný“) vyšla v roce 2011 a o pět let později vyšla kniha Das Orchester der Frauen, die mich verlassen haben („Orchestr žen, které mě opustily“). Mimo jeho literární tvorbu se také zasadil o založení spolku Roma Kulturkarawane („Romský kulturní karavan“), jehož prostřednictvím jsou organizovány výstavy, semináře a přednášky o romské kultuře a historii. V tomto roce vydala literární organizace German PEN antologické dílo Zuflucht in Deutschland-Texte verfolgter Autoren (S. Fischer), jehož součástí jsou i mimo texty jiných autorů žijících v exilu také ukázky z díla Nikoliče. Autor v současnosti žije v Kolíně. 

 

Eva Danišová

Eva Daniov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: romština, čeština

Eva Danišová prožila dětství u prarodičů v České Třebové, kam se v 50. letech přistěhovali ze Slovenska. Babička se česky nikdy pořádně nenaučila, doma se proto mluvilo výhradně romsky, z čehož Danišová dodnes čerpá – platí za přední překladatelku do romštiny. 

Po základní škole nastoupila do zaměstnání, vzdělání si pak rozšířila na Střední sociálně právní škole na Evangelické akademii v Praze, kde v roce 2004 absolvovala. Posléze pracovala jako terénní sociální pracovnice, dnes se intenzivně věnuje překladům do romštiny.

K literatuře neměla nikdy daleko; jakmile se ve škole naučila číst, zamilovala si ji. Prarodiče sice doma z knih nepředčítali, zato byli zdatnými a náruživými vypravěči. Danišová vzpomíná na babiččiny hrůzostrašné historky vyprávěné potmě i na dědečkovu pokrokovost, díky níž vlastnili gramofon a odmala jí tak do krve přecházela krása mluveného slova. Když v rámci mediálního kurzu na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze v letech 1997-98 dostala za úkol napsat romskou pohádku, zjistila, jak moc ji psaní baví. Dnes má za sebou bohatou tvorbu, přesto jí skromnost a úcta k řemeslu brání hovořit o sobě jako o spisovatelce.

Píše především povídky, řadu z nichž věnovala svým milovaným prarodičům. Za Pal miro papus/ O mém dědečkovi jí v roce 2007 udělilo sdružení Romea Literární cenu Mileny Hübschmannové. Danišová i v dalších povídkách nezřídka čerpá ze svého dětství. Do ústřední role staví babičku, tradiční Romku, která se prostředí českého maloměsta svým zjevem i jednáním vymyká a nechtíc tak vyvolává řadu úsměvných situací. Vážnější rovinu pak představuje složitost vztahu prarodičů, jejichž osobnostní rozdíly a názorové půtky jako by současně vypovídaly o střetu tradice a modernity, kterým Romové v 2. půli minulého století v prostředí českých měst procházeli. Její poslední publikovaná próza, novela Mít někoho svého, je odvážným vykročením z rámce tradičního vyprávění směrem k odetnizované literatuře hlavního proudu.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Pal miro papus/ O mém dědečkovi. In: Romano džaniben, ňilaj 2008, s. 207-210.
Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER, 2012.
Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Roma-Autoren erzählen – Kurzgeschichten und Gedichte aus Ungarn, Tschechien und der Slowakei. Berlin, Roma Trial e.V., 2013.
Mít někoho svého. In: Slunce zapadá už ráno. Praha, Knihovna Václava Havla, 2014.
www.kher.cz

 

Irena Eliášová (1953)

Irena Eliov kopieZemě původu: Slovensko

Jazyky produkce: čeština, slovenština, romština

Irena Eliášová se narodila a do deseti let žila v romské osadě v obci Nová Dedina na jihozápadním Slovensku. Poté se rodina přestěhovala za prací do Chrastavy u Liberce, nějaký čas se však vždy na podzim vracela na Slovensko. Eliášová proto navštěvovala českou i slovenskou základní školu, a tak jí není cizí vyjadřovat se vedle češtiny a romštiny i slovensky. Sen o pokračujícím studiu se mladé dívce nesplnil, namísto toho musela vypomáhat rodičům se živobytím a po celý život pak pracovala jako dělnice.

Už jako dítě měla ráda knihy – dobrodružné příběhy, milostné romány či pohádky, které jí čítávala maminka. Brzy zatoužila také nějakou napsat. Ještě na Slovensku stihla publikaci svých básní a povídek v časopise Svět socialismu. Ve čtyřiceti letech založila romský soubor, který kromě písní a tanců hrál její scénky. Tvůrčí explozi však Eliášová prožívá zejména v posledních letech, kdy je v předčasném důchodu. V souladu s jejím optimistickým naturelem se s lehkostí, bez obav pouští do nových žánrů – debutovala osobitou autobiografií Naše osada, odvážila se k elektronické publikaci milostné novely Listopad, na popud romistů vůbec poprvé v romštině sepsala novelu Slunce zapadá už ráno z 50. let na Slovensku, nyní se k vydání připravuje poslední autorčin experiment – historický román E jag preačhiľa te labol / Oheň přestal plápolat, situovaný do 18. století. Mezitím zaznamenává úsměvné, až groteskní momentky z vlastního života uveřejňované nejčastěji internetovým nakladatelstvím KHER.

Autobiografická Naše osada s podtitulem Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů je autorčinou knižní prvotinou, sklidila s ní ale značnou pozornost. Lehké a svižné čtení o patáliích malé Gužky Putáčky v kulisách romské osady je neotřelé zejména díky dětské perspektivě, která umožňuje vyjadřovat se hravou formou na citlivá témata jako je rasová diskriminace nebo nerovnoprávnost žen. Čtenářovu bdělost testuje i jazyková rovina – Eliášová totiž pracovala s češtinou, slovenštinou a romštinou a tvůrčím způsobem měnila kód. V roce 2007 byla za ukázku z tohoto díla oceněna Obcí spisovatelů v literární výzvě na téma Romové – Cikáni.

Samostatné publikace:

Naše osada. Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů. Liberec, Krajská vědecká knihovna 2008.
Listopad. KHER 2013. http://www.kher.cz/eknihy_nase.php
Chci se vrátit do pohádky. Liberec, Krajská vědecká knihovna 2015.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Devla, devla. Básně a povídky o Romech. Praha, Dauphin 2008.
Slunce zapadá už ráno. Praha, Knihovna Václava Havla 2014.
Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. KHER 2014.
Duše plné slov. Almanach Obce spisovatelů. Praha, Havlíček Brain team 2017.
Kalmanach – kruh autorů Liberecka
Kereka
Romano džaniben
Romano hangos
Romano voďi

 

Ruždija Russo Sejdović

Portre SW RuzdijaRuždija Russo Sejdović se narodil v roce 1966 v Kuče (u Podgorica), v Černé Hoře. Autor píše básně, krátké povídky i dramata a překládá jak z romského jazyka, přičemž v romštině i tvoří. Jeho díla jsou v mnoha evropských antologiích a sbornících. Spolu s Nedjo Osmanem je autorem dramatu „Yerma nach dem Tod“ (Yerma po smrti), které bylo v letech 1997-8 součástí repertoáru magdeburského divadla „Freie Kammerspiele“ (v produkci romského divadla EXIT). Tato hra, jenž vychází z Lorcasova dramatu, byla napsána srbštině a romštině a na scénu uvedena v romském a německém jazyce,

Tragikomedie "Kosovo Karussell", jenž byla složena spolu s Jovanem Nikoličem v srbštině

 a romštině, byla ve společné produkci s divadelním festivalem Ruhrfestspielen Recklinghausen a EXPO 2000 v Hannoveru, předvedena v divadle PRALIPE (Müllheim a.d. Ruhr) pod jménem „Kosovo – mon amour“ (režie: Rahim Burhan).

Bibliografie:

  • Svjetlost u ponoć - E jak an-e jrat (Světlo o půlnoci), Titograd, 1988.
  • Kali čirikli – Černý pták, cyklus básní, Me trajoske draba –Skicy mého bytí, (v romštině, Kolín, 1998).
  • Kosovo mon amour (Kosovaqo karuseli), Kolín, 1999. Tragikomedie s Jovanem Nikoličem. Francouzský překlad: Marcel Courtiade. (L´espace d´un instant, Paris, 2004).
  • Eremit, próza, (CEKUM Podgorica, 2011).
  • Svjetlost u ponoć, Dujto ikaldipe poezijako (viz výše - ve dvou vydáních), (CEKUM Podgorica, 2012)
  • Kosovo Karusel-Kosovaqo karuseli, (CEKUM Podgorica 2015.)

Literární ocenění:
2014 Druhé místo - regonální lyrická soutež v Rožaje, Černá Hora.
2015 Druhé místo - regionální lyrická soutež v Rožaje, Černá Hora.
Ruždija Russo Sejdović v současné době žije a pracuje v Kolíně (Německo). 

 

Jana Hejkrlíková (1959)

Jana Hejkrlkov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: čeština, romština

Zpěvačka, výtvarnice, aktivistka a rovněž spisovatelka Jana Hejkrlíková pochází ze západočeského kraje, kam její příbuzenstvo přesídlilo ze slovenského Orlova. Letní měsíce trávívala u své babičky v Bochově a důvěrně poznala tradiční romskou pospolitost, přestože její nukleární rodina byla násilně přesídlena do Nejdku a pod tlakem sociálních pracovníků donucená upustit od rodné romštiny. V současnosti žije v Příbrami.

            Hejkrlíková v dospělosti odmaturovala na Evangelické akademii a posléze studovala romistiku na FFUK. Její aktivity se dělí do dvou hlavních větví – s manželem Zdeňkem Hejkrlíkem (1955-2010), muzikantem a novinářem, založili trampský festival Příbramský huntík, s nímž bylo spojené i pořádání skautských táborů a obecně práce (nejen) pro znevýhodněné děti. Druhou zásadní oblastí je pak činnost pro blaho romských komunit především ve státní správě; naposledy v roce 2014 v Radě vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny. V současnosti působí jako lektorka volnočasových aktivit pro DDM a Senior Point Příbram, dál ale nese pochodeň Příbramského huntíku a stále intenzivněji a systematičtěji – například skrze kurz tvůrčího psaní s Irenou Obermannovou – se věnuje psaní.

Její nejrozsáhlejší publikovaná próza Má inkoustová léta byla nejprve uveřejňovaná formou krátkých povídek a črt v romském i většinovém periodickém tisku. Novela do detailu a s velkým nadhledem a humorem vykresluje bochovické prázdniny a tamní romskou komunitu. Současně se ale velmi kriticky vyjadřuje k některým negativním jevům, například k tradičně podřízenému postavení romských žen, a reflektuje i širší rámec společenského dění, mj. bezprávné postavení romských žáků ve většinovém vzdělávání, nebo i to, jakým způsobem romská menšina prožívala okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Jana Hejkrlíková patří k současné silné generaci romských autorek, které se postupně vymaňují z popisu dávných idylických pospolitostí Romů, kde je tradice a čest nadevše, a neohroženě se vrhly do zpracovávání intimních a často kontroverzních témat.

Výběrová bibliografie:

Má inkoustová léta. In: Slunce zapadá už ráno. Sborník současné ženské romské prózy. Praha, Knihovna Václava Havla 2014
Dnes bude divadlo. In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno, Muzeum romské kultury 2007.
O gadžo o Kohutkos / Pan Kohoutek. In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno, Muzeum romské kultury 2007.
Kampel mange ajsi škola? / Potřebuji takovou školu? In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno,
Muzeum romské kultury 2007.
Romano džaniben 1998/4
Romano džaniben jevend 2004
Romano voďi
Literární noviny
Pražský deník
Respekt
Plav

 

Ilona Ferková (1956)

Ilona Ferkov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: romština, čeština

Narodila se a vyrostla v Rokycanech, kam brzy po 2. světové válce přicházely romské rodiny převážně z prešovského kraje za prací. I v novém domově se Romové rádi družili, a tak Ferková ráda vzpomíná na pravidelná nedělní setkání Romů v romské kolonii vagónka, kde se vyprávělo, zpívalo a hrálo.

Bezstarostné dětství předčasně ukončila tatínkova invalidita. Matčina práce na směny nedokázala zabezpečit devítičlennou rodinu, a tak Ferková po ukončení základní školy nastoupila do práce. Vystřídala několik manuálních profesí a v 90. letech působila jako koordinátorka speciální mateřské školy v Rokycanech. Vedle toho se ale v jejím životě vršily události, které ji postupně sváděly k literatuře. Otec Karol Daňo patřil k nadaným vypravěčům, a právě jemu věnovala Ferková svůj první povídkový soubor Čorde čhave / Ukradené děti, neboť on „ji naučil milovat naši řeč a vážit si jí“. Ve škole inklinovala k literatuře a ráda poslouchala vyprávění, která paní učitelka pouštěla na gramofonových deskách. A protože u Romů nebývalo zvykem pořizovat si domů knihy, Ferková si je chodila půjčovat do místní knihovny.

Prvními autorskými vlaštovkami byly texty ke starým romským nápěvům, jež dotvářela pro soubor Amare neni (Naše tety), který v 80. letech spoluzaložila a umělecky vedla. Když jeden z nich vyslechla na folklorním festivalu Milena Hübschmannová, podporovatelka řady nezkušených romských autorů, ukázala jí romsky psanou tvorbu Tery Fabiánové a Margity Reiznerové a podnítila zprvu nedůvěřivou Ferkovou k další tvorbě v mateřském jazyce.

Prózu psanou romsky a inspirovanou jednak tradicí romské slovesnosti, jednak životy Romů v normalizační době, uveřejňovala od 90. let v řadě romských periodik, současně vydala dva samostatné povídkové soubory. V centru autorčiny pozornosti stojí obžaloba struktur – asimilačních, později porevolučních – které do života řady Romů vnesly tragédii. Ve sbírce Čorde čhave ukazuje tvrdý střet romských hrdinů s realitou 70. a 80. let, kdy ústavy mnohdy svévolně odebíraly děti z rodin do ústavní péče, doháněly ženy ke sterilizacím a romské komunity procházely kulturní a hodnotovou proměnou. Ferkovou inspirovaly osudy pozorované ve svém okolí; její nejoblíbenější povídka „Váleček na nudle“ o nerovném boji romské rodiny o děti s mocnými úřady působí pro svoji oporu ve skutečném příběhu o to palčivěji.

Samostatné publikace:

Mosarďa peske o dživipen anglo love (Zkazila si život kvůli penězům). Praha, Romaňi čhib 1992.
Čorde čhave/ Ukradené děti. Brno, Společenství Romů na Moravě 1996.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Kalo, či parno/ Černý, nebo bílý. In: Romano džaniben 4/2000, s. 40-58.
Vakeriben pal e Anglija / Povídky z Anglie. In: Romano džaniben, ňilaj 2008, s. 221-229.
Kaštánek. In: PLAV – měsíčník pro světovou literaturu, 11/2011.
E Popelvarka / O Popelce. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2012, s. 43-50. (http://www.kher.cz/Eknihy/Nase/duch.pdf)

 

Iveta Kokyová (1972)

Iveta Kokyov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: čeština, romština

Iveta Kokyová se narodila v Hořicích. S dalšími pěti sourozenci vyrůstala s matkou, slovenskou Romkou, a otcem pocházejícím z rodiny olašských Romů. Kokyová hrdě ovládá oba dialekty, slovenskou romštinu v posledních letech ale využívá jako hlavní jazyk literárního sdělení, protože leccos v ní jí „jde přímo od srdce“.

Vyučená strojní mechanička, v minulosti též uklízečka a balička, se v pětatřiceti letech přihlásila k dálkovému studiu oboru Sociální práce v prostředí etnických minorit na Evangelické akademii v Praze, který úspěšně zakončila maturitou. Pravidelně vstupovala do veřejného prostoru jako moderátorka a reportérka romské internetové televize Romea TV a nyní je pracovní konzultantkou v obecně prospěšné společnosti Tichý svět. Kokyová svým profesním životopisem působí jako emancipovaná, úspěšná romská žena nového tisíciletí. I ona ale s úctou a vděkem vzpomíná na to, že měla možnost zažít autentické momenty babiččina vyprávění o tom, jak se žilo; vzácné chvíle, kdy i tatínek začal a malá Iveta „seděla potichu jako pěna a hltala každé jeho slovo“. Ač obklopená romštinou a hovořící dvěma dialekty, nenapadlo ji, aby své první literární pokusy psala romsky. Tuto možnost jí odhalila až Hana Syslová, romistka a učitelka romštiny na střední škole, kterou Kokyová navštěvovala. Tím okamžikem se pro ni romština stala nepostradatelnou součástí tvorby.

Kokyová patří k nejmladší generaci romských autorů etablujících se na scéně až v době postmileniální. Čerpá především ze svého dětství, rodinných historek a vlastních prožitků. Nejedná se ale vždy o nostalgické vzpomínání na idylický dávnověk. Povídkový cyklus ze 70. let Rodina je jen jedna / Fameľija hin ča jekh, uveřejněný ve sborníku současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno, je drásavá a na dřeň odhalená četba. Kokyová je zde kritická k nerovnoprávnému postavení romských žen, k fyzické nadvládě mužů, kvůli které se jejich protějšky doma třesou strachy; tematizuje vykořeněnost, úmrtí blízkých, po níž zůstává v člověku tíseň, i ztrátu nevinnosti. 

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Rodina je jen jedna / Fameľija hin ča jekh. In: Slunce zapadá už ráno. Sborník současné ženské romské prózy. Praha, Knihovna Václava Havla 2014.
Čendeš. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2013.
Regína a víly. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2013.
Imaginární pes. In: Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Dítě. In: Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Romano voďi
Kamarádi
A2
KHER

 

Kateřina Sidonová

Kateina SidonovVystudovala speciální pedagogiku, krátce pracovala jako učitelka na ZŠ, jako vychovatelka na azylovém oddělení pro mládež, editorka a překladatelka projektu Exchange-Stories, učitelka angličtiny, Dnes se živí jako překladatelka. Kromě toho se věnuje psaní a výtvarnému umění. 

Vydané knihy: Syn stromu a jiné pohádky, Jsem Kateřina, Jakub - nakladatelství Mladá fronta, Jeden den ve IV.D  - nakladatelství Torst 

Jako výtvarnice pořádá výstavy a dlouhodobě spolupracuje s polským nakladatelstvím Dowody na Istnenie, kde ilustruje obálky k překladům české literatury. 

Je vdaná, má tři už dospělé děti. 

 

Eva Plešková Gašparová

eva plekovNarodila sa 14.mája 1951 v dedinke pod Poľanou v Očovej. Tu vyrástla, skončila základnú školu. Po ukončení ZŠ začala študovať na Strednej ekonomickej škole v Lučenci, ktorú rovnako úspešne ukončila. Za vzdelanie ďakuje svojim rodičom, ktorí sa snažili, aby všetky ich deti nadobudli vyššie vzdelanie, pretože ako hovorila jej múdra mamička, vzdelanie je u nás Rómov dôležité, my musíme mať dvakrát širšie lakte. Po ukončení štúdia sa zamestnala a až do dôchodku vždy pracovala na pozícii ekonómky. V manželskom zväzku, tri prekrásne dcéry, šesť vnúčat a jeden pravnuk. Písať som začala až na dôchodku. Čerpám zo spomienok nielen vlastných, ale aj zo spomienok mojich rodičov a starých rodičov, ktorí mi  prerozprávali svoje spomienky. Občas načriem aj do súčasnosti, pretože ma trápi osud dnešných Rómov. Píšem v rómskom jazyku, ktorý mi je blízky, pretože je to môj rodný jazyk. Preklad do  slovenského jazyka je potom ľahší, pretože vždy nájdem ekvivalent slovenského slova k tomu nášmu rómskemu. Verím že ešte čo-to napíšem, lebo je o čom písať. Ďakujem Literárnemu klubu ROLIK, ktorý mi dal možnosť byť jeho členkou a tým sa zviditeľniť medzi rómskymi spisovateľmi na Slovensku, ale aj mimo jeho hraníc. 

 

 

Maroš Balog

Balog Maros 624x937Pracuje na Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky v službách Úradu splnomocnenca vlády SR pre rómske komunity a to od roku 2004. Narodil sa a žil v Košiciach. Už ako mladý, 18 ročný chalan sa venoval písaniu, miloval chvíle, keď mohol držal pero v ruke, vychutnával si kávu a hádzal myšlienky na čistý papier.

Pracoval rovnako aj v rómskom profesionálnom divadle Romathan, v rómskych novinách, stal sa šéfredaktorom mesačníka SME TU, SAM ADAJ, ako redaktor pôsobil v národnostnom rádiu RTVS, ale aj v v rómskom internetovom rádiu Roma. Hrdím 13 ročným synátorom a 6 ročnou dcérkou. V roku 2009 založil Klub rómskych spisovateľov a neskôr OZ ROLIK. Je tútorom neformálnej mládežníckej skupiny Magnetky, nastupujúcej novej generácie „rómskych intelektuálov“. Rovnako sa vrátil aj k divadlu, v Banskej Bystrici založili rómske seniórske ochotnícke divadlo, ktorého je  režisérom.  

Moje životné krédo:

Moja rodina je môj život – Miri famiľija si miro dživipen, a od neho sa odvíja všetko, do slova a do písmena, moja práca, sny, viera, angažovanosť, vízia. Vieme, že „slovo ako také predstavuje siedmu veľmoc“ a preto som presvedčený o tom, že čím viac Rómov, nadaných Rómov bude písať, tým väčšia bude sila „strateného rómskeho národa“ v spleti všetkých národov sveta, ktoré sa rovnako hľadajú ako ten náš aj v 21 storočí, v čase globalizácie a integrácie nechcú však stratiť svoju kultúru, zvyky, tradície, jazyk. Kým žije jazyk, žije aj národ. My Rómovia však hľadáme u vás len pochopenie, porozumenie...bez zeme, bez ropy, bohatstva s láskou a Bohom v srdci. Sme deťmi vetra, vetra, ktorý dokáže byť hurikánom, ale aj vánkom. 

Už po devatenácté míří do české metropole nejznámější a největší romský festival na světě. KHAMORO se bude konat od neděle 28. května do soboty 3. června a stejně jako v předchozích letech nabídne širokou škálu kulturních akcí. Letos se mohou milovníci současné hudby, světově uznávaného Gypsy Jazzu a tradiční romské hudby opravdu na co těšit. Festival na cestě od zrození až po současnost organizuje Slovo 21 a Studio Production Saga. Záštitu převzali ministr kultury Daniel Herman a primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.

Celý festival odstartuje v neděli 28. května v půl osmé večer Khamoro party na pražském Střeleckém ostrově. A protože celý koncert proběhne pod širým nebem, vstupné se na něj nevybírá. Návštěvníky svým nezaměnitelným hlasem potěší Honza Bendig a hosté. A protože kromě Khamoro party vystoupí na hlavních podiích v průběhu celého festivalu i sedm dalších kapel z tuzemska i ze zahraničí, představíme vám je v následujících řádcích podrobněji.

GYPSY JAZZ

CHRISTIANO GITANO/Německo

Christiano GitanoChristiano Gitano je mladý kytarista pocházející z rodiny německých Sintů. Na kytaru začal hrát již jako 7letý a brzy nato objevil krásu dvou zdánlivě spolu nesouvisejících hudebních stylů - flamenka a gypsy jazzu.

Tyto dva hudební styly postupem času mistrovsky ovládl a ještě se k tomu vyučil hře na klasickou kytaru. Dnes, společně se svou kapelou, ve které hraje pianista Winfried Schuld, kontrabasista Harald Becher a perkusista Uli Krämer, představuje divákům velmi originální mix flamenka a gypsy jazzu.

 

 Vystoupí v pondělí 29. 5., Jazz Dock, 21:00

 

 

 

NITCHO REINHARDT trio/Německo

Nitcho TrioMladý romský kytarista z francouzského Verdunu Nitcho Reinhardt bývá nazýván „zázračným dítětem gypsy jazzu“. S původní kapelou, ve které vedle Nitcha vystupovali také jeho dva bratři, natočil v roce 2007 veřejností velmi dobře přijaté CD „Latcho Dives“ (v romštině „Dobrý den“), kterým se představil široké gypsy jazzové scéně. Od té doby sice změnil doprovodné muzikanty (dnes s ním hraje kytarista François Gozlan a kontrabasista Thierry Chanteloup), ale rozhodně nepolevil ve svém hudebním rozvoji a počet pozvánek na evropská pódia strmě narůstá.

 

 Vystoupí v úterý 30. 5., Jazz Dock, 21:00

  

 

 

TRADIČNÍ ROMSKÁ HUDBA

 

ČESKO-SLOVENSKÁ CIMBÁLOVÁ KAPELA VILIAMA DIDIÁŠE/CZ&SK

didiasViliam, původem ze slovenského Zvolena, pochází z hudebnické rodiny.  Své první housle dostal už jako tříletý. Jeho výjimečný talent rozhodl i o studiu na konzervatoři Jana Levoslava Bellu v Banské Bystrici, kde se stal žákem legendárního slovenského houslového virtuosa Rinalda Oláha, u kterého studoval kompozici a hru na housle. V té době ještě netušil, že i on sám bude jednou působit jako pedagog.  Jako svobodný umělec působil v mnoha hudebních tělesech. Od jeho prvních vystoupení bylo patrné, že je to houslista s výraznými sólistickými předpoklady, krásným zpěvným tónem a vynikající technikou. Jeho talent jej dostal na pódia s takovými jmény, jako jsou operní zpěvák Martin Babjak, člen Slovenského národního divadla, Eliška Horní, koncertní umělkyně a členka České Filharmonie v Bratislavě, nebo Marián Varínsky, koncertní korepetitor a člen opery Slovenského národního divadla. Viliam Didiáš několik let působil společně s nejlepšími muzikanty Slovenska jako člen orchestru Zlaté housle, kde se ujal prvních houslí. Roli romského houslisty ztvárnil ve světoznámé divadelní hře Cikáni jdou do nebe v Divadle JGT Zvolen. Dnes jej mohou fanoušci slyšet především v kapele Gipsy.cz. Na Khamoru vystoupí s cimbálovkou kapelou složenou z předních hudebníků z Čech a ze Slovenska v doprovodu se zpěvačkou Martou Balážovou.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

FUEGO Y FRAUGA/ŠPANĚLSKO

3 kopieFlamenco je uznávaným stylem hudby a tance vlastní Andalusii, Extremaduře a Murcijskému regionu ve Španělsku. Flamenco má vlastní pravidla a tradice. Kořeny flamenca tak, jak ho známe dnes, sahají až do 18. století, ačkoliv názory na jeho původ se různí a žádný z nich nelze historicky prokázat. Odborníci naznačující jeho maurský původ a velké kulturní míšení – domorodých obyvatel Andalusie, Romů, Židů, Kastilců – to jsou všechno vlivy, které vedly ke vzniku flamenca. Kapela Fuego y Frauga procestovala řadu zemí Evropy a Ameriky, její členové se však setkali poprvé až v roce 2015 poté, co se vyvíjeli jako individuální umělci, zpěváci a tanečníci. Kapela už vystupovala v Paříži, New Yorku, Bostonu, nebo v San Francisku či Buenos Aires a dalších městech.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

PARNO GRASZT/MAĎARSKO


parno grasztParno Graszt  znamená v romštině „bílý kůň“. V romské kultuře patří bílá barva k symbolu čistoty a kůň zas znázorňuje svobodu. A přesně tímhle se vyznačuje maďarská kapela Parno Graszt, která na Khamoru vystoupí už po druhé. Publikem milovaná kapela vznikla v roce 1987, procestovala téměř celý svět. Debutové album Hit the piano dosáhlo 7. příčky na World Music Chart Europe v listopadu 2002. Maďarská televize vytvořila v roce 2004 ve spolupráci s BBC o kapele hudební dokument. Po druhém albu Járom az utam z roku 2004 bylo Parno Graszt zvoleno jedním z top 10 nejlepších umělců roku 2005 ve švýcarském magazínu Vibrations. V roce 2016 soutěžili v A Dal, národní finální selekci Maďarska pro účast v soutěži Eurovision s písní Már nem szédülök, kde se probojovali až do finále.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

SINIŠA SANKOVIĆ ORCHESTRA/SRBSKO

 

sinisaSiniša Sanković Orchestra je jedním z nejlepších dechových orchestrů v Srbsku. Frontman kapely Siniša Stanković je muzikanty uznávaný mistr trumpety.  Narodil se v rumunské vesničce Zaguzanje, která čítá jen kolem 500 obyvatel, zato se pyšní pěti vynikajícími orchestry. O vesničce Zaguzanje se proslýchá, že každý z obyvatel umí hrát na některý z dechových nástrojů. Stanković procestoval svět společně s „královnou romské hudby“ Esmou Redžepovou a jejím orchestrem, kde nasbíral důležité životní a hudební zkušenosti. V roce 1992 založil vlastní orchestr společně se svými bratry Zarkem a Miroslavem, kteří jsou také excelentní trumpetisté. V průběhu patnácti let si Stankovićovi trumpetisté vybudovali mezi stovkami srbských orchestrů jméno těch nejlepších. Ocenění, která orchestr získal na soutěžích trumpetových festivalů Surdulica a Guca, jsou tomu důkazem. Sám Stanković opakovaně získal prestižní cenu festivalu Guca „zlaté srbské trumpety“.  Jejich hudba pronikla i do několika srbských filmů - Bure Baruta, Ivkova Slava, Optimista a jako jedni z mála získali možnost pracovat se světoznámě známými režiséry jako Goran Paskaljevic, Emir Kusturica, Zdravko Sotra a další.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

ESMA’S BAND NEXT GENERATION/MAKEDONIE

2Snad celý svět znal nedávno zesnulou královnu romské hudby Esmu Redžepovou (11. 12. 2016). Kapela Esma’s band, která letos vystoupí na festivalu Khamoro, doprovázela Esmu na všech jejích světových turné po mnoho let. Esma’s band je jednoduše rozeznatelnou kapelou, která se vyznačuje perfektní hrou a hudebním cítěním v čele se zpěvačkou Eleonorou Mustafovskou, která je jedinou zpěvačkou na světě, kterou učila sama Esma.  Málo kdo ale ví, že někteří členové její kapely jsou adoptivními dětmi Esmy Redžepové a Steva Teodosievskiho. Kapela už procestovala celý svět a hrála na skoro každém větším festivalu. Na Khamoru potěšili ještě za života Esmy Redžepové publikum už dvakrát. Po smrti Esmy se rozhodli pokračovat tam, kde Esma skončila. Nyní jako Esma’s Band Next Generation chce kapela zachovat její styl, aby mohla světu připomínat hvězdu, která oplývala barvitým hlasem a vychovala několik generací vynikajících romských muzikantů. 

Vystoupí v pátek 2. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

GREG DEMETER’S MOSCOW GYPSIES/RUSKO

5 kopieKapela Greg Demeter’s Moscow Gypsies vznikla v roce 2000 a od té doby se setkává s čím dál tím větším ohlasem u diváků. Vystupovala za svou hudební kariéru v Moskvě, Austrálii, Polsku nebo ve Spojených státech, zkrátka po celé zemi. Na letošním ročníku festivalu Khamoro se představí se svou tvorbou také českému publiku. Členové kapely patří k slavným romským uměleckým rodům. Hrát začínali se svými rodiči už v útlém věku, zahráli si i v několika filmech. Přestože se hudba vyvíjí, styly se často mísí, kapela Greg Demeter’s Moscow Gypsies si udržela to nejtradičnější z romské hudby a tance a dnes jsou považováni za jedny z nejlepších umělců současné generace.

Vystoupí v pátek 2. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

TARAF DE HAÏDOUKS/RUMUNSKO

6 kopieSkupina Taraf De Haïdouks je známá po celém světě. V České republice vystupovala už několikrát, na Khamoru však bude poprvé. Její muzikanti pocházejí z rumunské vesnice Clejani, která čítá okolo 3000 obyvatel, z nichž každý desátý je Rom. Muzikanty „objevil“ před dvaceti osmi lety belgický hudebník Stéphane Karo, kterého hudba skromných venkovských hudebníků natolik nadchla, že se po roce do Clejani znovu vrátil společně s producentem Michelem Winterem. Karo a Winter chtěli pro partu virtuózů z rumunského zapadákova něco udělat a to se i podařilo v roce 1991, kdy skupina poprvé vystoupila v západní Evropě. Současné vydali i své debutové album s názvem Musique des Tsiganes de Roumanie. Jejich hudba je pestrou směsí různých vlivů - balkánský folklor střídá orientální, v hudbě zaznívají turecké, rumunské nebo maďarské rytmy. Při jejich koncertech se střídají hudební nástroje, ale i muzikanti, kteří na podium přicházejí v různých skupinkách.
Vystoupí v pátek 2. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

Všech sedm kapel tradiční romské hudby vystoupí také na závěrečném galakoncertu v sobotu 3. června v klubu SaSaZu od 20:00. 

 partneri kh 2017

  • Kategorie: Obecné

Khamoro 2017

19. ročník festivalu Khamoro 2017

 

Neděle 28. 5. 2017

19:00 Střelecký ostrov – Khamoro party na Vltavě: Jan Bendig & Guests – Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis/CZ-SK, DJ Gadjo/CZ

Pondělí 29. 5. 2017

17:00 Městská knihovna v Praze – přehlídka romské literatury Gavoro

19:00 Kavárna Lucerna – vernisáž výstavy Rishabha Kaula: Backstage Diaries/IND-CZ

21:00 Jazz Dock – koncert Gypsy Jazz: Christiano Gitano Quartet/DE

Úterý 30. 5. 2017

10:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - kurzy tvůrčího psaní

16:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - ženy v romské literatuře

19:00 Knihovna Václava Havla – Gavoro - romská postava v (ne)romské literatuře

21:00 Jazz Dock – koncert Gypsy Jazz: Nitcho Reinhardt trio/FR

Středa 31. 5. 2017

10:00 KC Novodvorská – Gavoro - přednáška a divadelní představení: Čirikloro, aneb co říká ptáček?

16:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - slovenská romská literatura

19:30 Rock Café – divadelní představení Kamav aver muršes/SK

Čtvrtek 1. 6. 2017

19:00 České centrum Praha – vernisáž výstavy Galerie Kai Dikhas/DE: Akate te beshen

19:00 Palác Akropolis – koncert tradiční romské hudby: Cimbálová kapela Viliama Didiáše/CZ-SK , Fuego y Fragua/ESP, Parno Graszt/HU, Siniša Stanković Orchestra/SRB

Pátek 2. 6. 2017

10:00 Clam-Gallasův palác – mezinárodní konference na téma inkluzivní vzdělávání

12:00 Václavské náměstí – defilé účinkujících centrem Prahy

15:00 České centrum – prezentace RomArchivu

15:00 park Portheimka – dětský den: Khamororo

17:00 Jeruzalémská synagoga – koncert klasické hudby inspirované romskými motivy a vernisáž výstavy Marka Wiedorna: Gypsy Soul/USA-CZ

19:00 Palác Akropolis – koncert tradiční romské hudby: Esma’s Band/MK, Taraf de Haïdouks/RO, Greg Demeter’s Moscow Gypsies/RU

Sobota 3. 6. 2017

10:00 Clam-Gallasův palác – mezinárodní konference na téma inkluzivní vzdělávání

12:15 Sportovní a rekreační areál Pražačka – fotbalový turnaj: Džas bavinas fotbal

20:00 SaSaZu – závěrečný galakoncert: Cimbálová kapela Viliama Didiáše/CZ-SK, Fuego y Fragua/ESP, Parno Graszt/HU, Siniša Stanković Orchestra/SRB, Esma’s Band/MK, Taraf de Haïdouks/RO, Greg Demeter’s Moscow Gypsies/RU

 

Khamoro party na Vltavě: Jan Bendig & Guests – Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis, DJ Gadjo.CZ

 

naplavka

Tradiční party na břehu řeky Vltavy pod širým nebem zahájí sedm dní plných romské kultury. Svým nezaměnitelným hlasem zazpívá Jan Bendig a jeho hosté, kterými budou Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis. Za zvuků tradičních romských písní v moderním kabátku naladí diváky do festivalové nálady, kterou podpoří DJ Gadjo.CZ svou „hudbou s duší a žánrovou drzostí“, čerpající z hudby ze všech koutů světa!

- Vstup volný

JAN BENDIG & GUESTS

Jan Bendig patří mezi nejznámější a nejpopulárnější romské zpěváky v ČR. Na svém kontě má řadu hitů jako je Me Tut Užarav, Roma boy, Bloudím v duetu s Markétou Konvičkovou nebo Stejný cíl mám s Ewou Farnou a další. Hojně koncertuje jak v Česku, tak v zahraničí. Svým koncertem otevře letošní devatenáctý ročník Světového romského festivalu Khamoro. Jeho hosty na Khamoru budou populární české zpěvačky Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis. Doprovázet je bude Josef Fečo Band.

GADJO.CZ

Veselé a divoké noci s atmosférou balkánské svatby, střeleného karnevalu v Riu nebo narozeninové oslavy milované Fridy Kahlo. Tančírna plná divokého world n bassu, chytlavého gypsy latino jazzu, old school rock n rollového tetování nebo teď módního electroswingu. Tím vším je večer nedbale elegantního djského projektu Gadjo.cz. 

Vernisáž výstavy Rishabha Kaula: Backstage Diaries/IND-CZ

 

rishabKoncerty jsou srdcem i duší festivalu Khamoro. Výstava „Backstage Diaries“ je souborem fotografií ze zákulisí festivalového ročníku 2016. Tyto obrázky, které jsou nafocené před a po vystoupeních, odhalují intimnější stránku jinak nad-lidských postav, které romští muzikanti představují na pódiu.

Rishabh Kaul je dokumentární fotograf indického původu sídlící v Praze, který se specializuje na vyprávění upřímných příběhů o lidech a věcech nacházejících převážně mimo radar mainstreamu. Jeho práci můžete objevovat na www.rishabhkaulphotography.com.

- Vstup volný 

 

 

Přehlídka romské literatury Gavoro

Mezinárodní festival Khamoro je už devatenáctým rokem živoucím důkazem toho, že jestli Romové světa v něčem opravdu excelují, je to hra na hudební nástroje, zpěv a tanec. Naopak není zvykem spojovat Romy, nositele tradiční orální kultury, s psanou literaturou. Letošní ročník Khamora by prostřednictvím doprovodného programu Gavoro (Vesnička), přehlídky romské literatury, své příznivce rád přesvědčil, aby tuto stereotypní představu opustili.

V prestižních sálech Městské knihovny, Národní knihovny nebo Knihovny Václava Havla se v průběhu čtyř dnů odehraje řada tematických akcí, které by veřejnost chtěly upozornit na neustále rostoucí obec romských autorů, jejichž tvorba se už dávno vymanila z občasné produkce romských časopisů. Ať už to bude čtení silné generace současných romských autorek, jakými jsou Irena Eliášová, Iveta Kokyová, Eva Danišová a Judita Horváthová v Městské knihovně; debata romských a neromských spisovatelů nad podobou Roma jako literární postavy s Jáchymem Topolem, Kateřinou Sidonovou, Janou Hejkrlíkovou a Ilonou Ferkovou v Knihovně Václava Havla nebo ojedinělé představení slovenských romských autorů Maroše Baloga, Evy Pleškové a Zlatice Rusové v Praze, opět v Městské knihovně, přinášíme vám to nejaktuálnější, co se na romské literární scéně odehrává.

Součástí přehlídky je rovněž kurz tvůrčího psaní pro romské aspiranty spisovatelského řemesla s René Nekudou v Městské knihovně, dílna práce s romskou literaturou pro zaměstnance sítě knihoven ČR v Národní knihovně nebo přednáška o romské literatuře spojená s divadelním představením kolektivu ARA ART „Čirikloro“ pro studenty základních škol z Prahy 4.

Posledním dílem Gavora je přednáška o německé romské literatuře v podání Jovana Nikoliće a Ruždiji Sejdiće na Německé škole v Praze. Tato přednáška není veřejnosti přístupná. 

- Vstup volný 

Gavoro – kurzy tvůrčího psaní

Literární dílna pro začínající autory pod vedením Reného Nekudy. Nejlepší práce se budou číst na slavnostním zakončení programu Gavoro.

- Vstup volný

Gavoro – ženy v romské literatuře

Diskuse a autorské čtení autorek - Ireny Eliášové, Ivety Kokyové, Judity Horváthové, Evy Danišové a Ireny Obermannové.

- Vstup volný

Gavoro –romská postava v (ne)romské literatuře

O romských postavách v romské i neromské literatuře, a jak se o nich píše, pohovoří Jáchym Topol, Jana Hejkrlíková, Ilona Ferková a Kateřina Sidonová. Těšit se můžete také na hudební vystoupení Jany Hejkrlíkové za doprovodu Jiřího Vidimského.

- Vstup volný

 

cirikloro

Gavoro – přednáška a divadelní představení: Čirikloro, aneb co říká ptáček?

Krátká zasvěcující přednáška pro žáky základní a střední školy o romské literatuře a divadelní představení „Čirikloro, aneb co říká ptáček?“

- Vstup volný 

Gavoro – slovenská romská literatura

Představení Romského literárního klubu z Bánské Bystrice a členů: Mariána Baloga, Zlatice Rusové a Evy Pleškové.

- Vstup volný

 

Divadelní představení "Kamav aver muršes"

 

15578648 347322172289991 3766732047234293067 nV Rock Café se představí Romské ochotnické divadlo z Bánské Bystrice se svou hrou Kamav aver muršes – Chci jiného muže. V této divadelní hře autorka Eva Plešková popisuje život manželského páru v důchodu. Pointa hry pojednává o tom, jak manželka Boženka touží „okořenit“ svůj život trochu neobvyklým způsobem. Uvítala by totiž změnu image svého manžela. Neváhá a osloví plastického chirurga, který se za slíbený výsledek snaží ze své klientky vytáhnout nekřesťansky vysokou sumu. Po samotném zákroku přichází vytoužená změna, ale také důsledky, se kterými hlavní protagonistka nepočítala.

- Vstupenky v síti Ticketstream: předprodej 100 Kč / na místě 150 Kč

 

 

 

 

 Vernisáž výstavy Galerie Kai Dikhas/DE: Akate te beshen

 

beshenV průběhu posledních deseti let se zrodilo umělecké hnutí Sintů a Romů v Evropě, kteří nechtějí již nadále žít skrytě. Chtějí vystoupit na světlo a prožívat svou náležitost k menšině a současné společnosti ve svých domovinách i v Evropské unii zároveň. Chtějí vyjádřit své pocity a myšlenky skrze umění, chtějí je sdílet s širším obecenstvem, chtějí se podílet na kulturním diskursu společnosti.

Umění je vždy vyjádřením vlastních zkušeností a osobní biografie. V případě, že člověk patří k největší minoritě v Evropě, to většinou znamená jistou zkušenost s diskriminací a rasismem. Za těchto okolností být Romem znamená, že je obzvláště obtížné se oprostit od náhledu na svět prizmatem svého etnika. Z postavení minority lze vidět pravou tvář naší dnešní Evropy jasně.

Jako umělec chcete, aby si vás lidé pamatovali skrze umění, které jste vytvořili a zanecháváte divákům. A pokud někdo namítá, že současný úspěch umění Sintů a Romů je jen módní vlnou, stejně jako mnohé ostatní ve světě umění, umělci a jejich díla dokazují, že jde o příběh, který teprve nabírá na obrátkách. Tím uměním je tady zůstat.

Když lidé nebo média diskutují otázky Sintů a Romů, jen výjimečně mluví se samotnými Romy. Jako obvykle, otázka se chápe jako problém někde jinde. Sintové a Romové jsou považování za věčné tuláky, často se zmiňuje také jejich indický původ, ve skutečni jsou ale součástí naší společnosti více než šest set let. Jsou součástí Evropy stejně jako kteříkoliv jiní lidé. Jsou tu, aby tu zůstali.

Perzekuce Sintů a Romů byla v minulosti velice násilná a často měla za cíl úplné vyhlazení. Diskriminace a vyloučení jsou pochmurnou každodenní realitou Romů v dnešní Evropě. Navzdory tomu výstava ukazuje barevný a pestrý obraz jejich příspěvku k obrazu naší dnešní Evropy – a to dokazuje, že nacisté neuspěli – Romové jsou tu, aby tu zůstali.

AKATHE TE BESHEN | HERE TO STAY | JSME TU, ABYCHOM TU ZŮSTALI je putovní výstava, která přetrvává v paměti diváků. Přináší unikátní výběr současných uměleckých pozic evropských umělců, kteří jsou Romové, Sintové, Gitanos nebo Travelleři. Umělci se stávají autory vlastní identity a podílí se na demonstraci současného obrazu Romů. Ukazují, že neexistuje jeden lidský nebo romský problém, ale mnohočetnost příležitostí, talentů, druhů umění a barev. Nechává diváka získat vhled do společnosti změny a dává mu citlivou, ale silnou nabídku demokratické a méně násilné budoucnosti.

Výstavu prezentuje Galerie Kai Dikhas, první galerie vystavující umění Sintů a Romů v Evropě, sídlící v Berlíně, která spolupracuje s uměleckými institucemi napříč kontinentem. Výstava putuje a neustále se mění, roste a adoptuje další díla na své cestě, která začala v Německu a prošla již Paříží a Madridem, přijíždí do Prahy na Světový romský festival Khamoro 2017. Ve své misi měnit obraz lidstva bude pokračovat ve Španělské Granadě.

- Vstup volný

 

Mezinárodní konference o inkluzivním vzdělávání

 

konference kvalitni vzdelaniV posledních dvou letech Vláda ČR učinila příslušná opatření jako reakci na výzvy Evropské komise a MŠMT ČR vynaložilo veškeré úsilí v prosazování inkluzivního vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání je definováno jako jedna z priorit v rozvoji vzdělávacího systému v České republice. Je také definováno jako priorita v příslušných oblastech strategických dokumentů a akčních plánů zaměřených na rozvoj vzdělávání.

Zákonní zástupci mohou zapisovat své děti, kromě dětí s těžkým postižením, do hlavního vzdělávacího proudu, a školy mají dva roky na přechod z předešlého vzdělávacího systému na systém inkluzivní. Nicméně novela školského zákona neřeší etnickou diskriminaci ve vzdělávání.

V současné době je 30% romských dětí stále vzděláváno dle rámcového vzdělávacího programu s přílohou lehkého mentálního postižení a čelí různým formám segregace, dokonce i v hlavním vzdělávacím proudu. Existují školy, které prohlašují, že jsou inkluzivní už léta, ještě před nedávnou legislativní změnou. Avšak otázky zůstávají; jak je možné, že stejné procento romských dětí je vzděláváno dle snížených vzdělávacích osnov už několik let? Jak je možné, že existují segregované školy a že panuje názor, že různorodost povede ke snížení kvality výuky? Jak je možné, že existuje šikana ve školách hlavního vzdělávacího proudu? Jednou z možných odpovědí na tyto otázky je, že schází pochopení významu inkluzivního vzdělávání a jeho aspektů v rámci ČR. Přijetí proinkluzivní legislativy je pouze malým dílkem ve „skládance“, která má řešit problematiku rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Dalším důležitým aspektem je, jak je legislativa přenášena do praxe. Tato konference byla zorganizována za účelem prohloubit znalosti školní ikluze a poskytnout širokou škálu domácích i zahraničních expertýz a praktik ve vztahu k zavádění inkluziních opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro každé dítě, bez ohledu na barvu pleti nebo jeho postižení.

Dílčím cílem konference je poskytnout odpovědi na následující otázky: Jaký je skutečný význam inkluzivního vzdělávání? Co to obnáší v praxi pro ty, kterých se to týká? Kdo jsou halvní aktéři, kterých se týká? Jak relevantní je to pro společnost jako takovou? Jaké jsou možné překážky a jak jim čelit? Jaké strategie a metody existují v ohledu zajištění rovného přístupu pro každé dítě? atd.

Všemi těmito otázkami a mnoha dalšími se budou zabývat účastníci interaktivních prezentací a diskusí v rámci konference.

Domácí experti, pedagogické sbory, ale i mezinárodní odborníci z Kanady, USA, Španělska, Norska a Finska, společně se zainteresovanými organizacemi, jako je Výbor odborníků pro záležitosti romské menšiny Rady Evropy (CAHROM) a Romského vzdělávacího fondu (REF), budou sdílet své chápání a zkušenosti se zaváděním společného vzdělávání v praxi.

Mezinárodní konference proběhne pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Evropské komisařky Mgr. et Mgr. Věry Jourové.

- Vstup volný

Defilé účinkujících centrem Prahy

 

defilePestrobarevný průvod z Václavského náměstí přes ulici Na Příkopě až na Staroměstské náměstí je pravidelně jednou z nejnavštěvovanějších částí festivalu. Čekají nás kapely tradiční romské hudby, 15 tanečních souborů z celé České republiky, vlajkonoši a další, celkem přes 300 aktivních účastníků za zvuků romské hudby ze všech koutů světa.

- Vstup volný

 

 

 

 

 

 

Prezentace RomArchivu

Od roku 2018 se RomArchive – Romský digitální archiv stane internetovou platformou prezentující kulturu a historii Romů a reagovat tak na přetrvávající stereotypy prostřednictvím „counter-history“ vyprávěné samotnými Romy. Bohatství romské umělecké a kulturní produkce se tak stane lépe viditelným – staletí staré, stále živé a rozmanité až do dnešního dne, těsně protkané s bohatstvím evropským jako jeden celek.

Romové budou utvářet archiv ve všech odpovědných pozicích – jako kurátoři, umělci, badatelé a členové poradního sboru projektu. V rámci mezinárodní dostupnosti bude archiv fungovat v několika jazycích. Vedle angličtiny a němčiny bude použita od samého počátku také romština. RomArchive je financován ze zdrojů German Federal Cultural Foundation. https://blog.romarchive.eu/

- Vstup volný

Dětský den: Khamororo

 

khamororoJedno odpoledne v průběhu festivalu tradičně věnujeme dětem, rodičům, zkrátka celé rodině. I v letošním roce nás čekají hudební a taneční workshopy, rap, cirkusové představení, capoeira nebo třeba módní přehlídka. Park Portheimka bude znovu po celé odpoledne nabitý stanovišti: fotokombajn s výrobou placek, dva skákací nafukovací hrady, výroba šperků z korálků, výroba hudebních nástrojů z kartonu, cirkusový workshop a pro velký úspěch znovu vyřezávaný dřevěný kolotoč Matěje Holuba.

- Vstup volný

 

 

 

 

 Koncert klasické hudby inspirované romskými motivy/CZ-DE a vernisáž výstavy Mark Wiedorn: Romská duše/USA-CZ

 

Jeruzalemsa synagoga 2 kopieSpeciálně pro účely devatenáctého ročníku Světového romského festivalu Khamoro sestavil maestro István Dénes 

koncert složený ze skladeb slavných klasiků, jejichž tvorbu ovlivnily romské hudební i nehudební motivy. Mezi nimi můžeme slyšet například Cikánské melodie Antonína Dvořáka, slavnou operetní árii Johanna Strausse ml. z inscenace Cikánský baron, Chromatickou fantasii a fugu d-moll Johanna Sebastiana Bacha a další.

István Dénes, pianista a skladatel narozený v Budapešti, vystudoval klavír a skladatelství na Univerzitě Franze Liszta v Budapešti a Hudební Univerzitu ve Vídni. Mezi lety 1987 a 1995 působil jako dirigent v brémském divadle a mezi lety 1995 a 2008 byl hudebním ředitelem divadla v Trevíru. Na housle bude hrát Michael Jelden, romský hudebník z Německa, který od svého debutu v roce 1985 účinkoval v souborech či jako sólista ve více než 25 zemích světa. Další účinkující bude česká romská operní zpěvačka Bohumila Sommerová, která účinkuje v plzeňském Divadle J. K. Tyla.

- Vstup volný

Fotbalový turnaj: Džas bavinas fotbal

 

18664274 10155145983427420 3222685322964659063 nPojďme hrát fotbal! Tak jsme nazvali historicky první turnaj v malé kopané na Khamoru, kterého se zúčastní celkem 14 týmů, jejichž složení je místy až neuvěřitelné. Jak jinak se ale lépe vzájemně poznávat a sbližovat, když ne prostřednictvím jednoho z nejoblíbenějších kolektivních sportů?

Šest dětských a šest mužských týmů se utká v krásném prostředí Sportovního a rekreačního areálu Pražačka na pražském Žižkově, kde od jakživa žilo velké množství Romů. Za zmínku rozhodně stojí tým FC Embassy, který je složený z pracovníků ambasád, a tým FC Aver Manuša, složený z cizinců žijících v Praze. Absolutní perličkou jsou pak ženské týmy FC Prahakere bokeľa a AC Fučky, které svedou exhibiční zápas před samotným finálovým bojem mužských týmů o první místo.

Ženské týmy jsou postaveny z ženských romských skupin Manushe, které Slovo 21 vede již 15 let. Vítěze turnaje slavnostně vyhlásíme na závěrečném galakoncertu v klubu SaSaZu.

- Vstup volný

 

Během festivalu budou probíhat programy pro mládež – Malá letní škola hudby Romů a Židů a Khamoro sdílí zkušenosti. Dále budou přítomné děti z dětských domovů v rámci projektu Khamoro Kher.

 

Gavoro - medailonky autorů

 

Jovan Nikolić

jevanJovan Nikolič se narodil v Bělehradě v roce 1955 a vyrůstal v romské osadě nedaleko Čačaku, v Srbsku. Od roku 1981 vydal mnoho poetických děl včetně divadelních dramat a satirických textů v srbské chorvatštině. Během své kariéry získal mnoho ocenění a proslavil se jako básník, skladatel textů k písním, fejetonista, bavič a autor divadelních her. Napsal také texty písní k filmu Emira Kusturici Černá kočka, Bílý koucour. V roce 1999 během leteckého bombardování Jugoslávie Nikolič emigroval do Německa a zůstal tam až do dnes. Obdržel podporu od mnoha německých nadačních organizací: Heinrich Böll-Stiftung, Academy of arts (berlínská akademie umění) a German PEN Writers in Exile Program (pro spisovatele v exilu - od dubna do prosince 2000). V Rakousku a Francii: Schöppingen Arts Village Foundation, KulturKontakt Austria, Printemps des Poètes a neposlední řadě nalezl podporu také ve městě Salzburg. Mimo jiné v roce 2015 získal literární residenci na fakultě humanitních věd Univerzity v Innsbrucku. Společné anti válečné dílo Jovana Nikoliče a Ruždija-Ruso Sejdoviče Kosovo mon amour mělo svou premiéru v roce 2000 v rámci divadelního festivalu Ruhr. Od roku 2002 je viceprezidentem Mezinárodní asociace romských spisovatelů (IRWA) a je zároveň také členem organizace Serbian PEN. Několik jeho poetických i prozaických děl vyšlo v německých překladech v rakouském Klagenfurtu: Zimmer mit Rad („Pokoj s kolem“,2004), Weißer Rabe, schwarzes Lamm („Bilá vrána, černé jehně“, 2006) a Käfig („Klec“ 2009). Právě dílo Weißer Rabe, schwarzes Lamm dostalo v roce 2011v Kolíně titul „kniha města“ (v rámci každoroční literární události Ein Buch für die Stadt). Novela Seelenfänger, lautlos lärmend („Zloděj duší, bezzvučně hlučný“) vyšla v roce 2011 a o pět let později vyšla kniha Das Orchester der Frauen, die mich verlassen haben („Orchestr žen, které mě opustily“). Mimo jeho literární tvorbu se také zasadil o založení spolku Roma Kulturkarawane („Romský kulturní karavan“), jehož prostřednictvím jsou organizovány výstavy, semináře a přednášky o romské kultuře a historii. V tomto roce vydala literární organizace German PEN antologické dílo Zuflucht in Deutschland-Texte verfolgter Autoren (S. Fischer), jehož součástí jsou i mimo texty jiných autorů žijících v exilu také ukázky z díla Nikoliče. Autor v současnosti žije v Kolíně. 

 

Eva Danišová

Eva Daniov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: romština, čeština

Eva Danišová prožila dětství u prarodičů v České Třebové, kam se v 50. letech přistěhovali ze Slovenska. Babička se česky nikdy pořádně nenaučila, doma se proto mluvilo výhradně romsky, z čehož Danišová dodnes čerpá – platí za přední překladatelku do romštiny. 

Po základní škole nastoupila do zaměstnání, vzdělání si pak rozšířila na Střední sociálně právní škole na Evangelické akademii v Praze, kde v roce 2004 absolvovala. Posléze pracovala jako terénní sociální pracovnice, dnes se intenzivně věnuje překladům do romštiny.

K literatuře neměla nikdy daleko; jakmile se ve škole naučila číst, zamilovala si ji. Prarodiče sice doma z knih nepředčítali, zato byli zdatnými a náruživými vypravěči. Danišová vzpomíná na babiččiny hrůzostrašné historky vyprávěné potmě i na dědečkovu pokrokovost, díky níž vlastnili gramofon a odmala jí tak do krve přecházela krása mluveného slova. Když v rámci mediálního kurzu na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze v letech 1997-98 dostala za úkol napsat romskou pohádku, zjistila, jak moc ji psaní baví. Dnes má za sebou bohatou tvorbu, přesto jí skromnost a úcta k řemeslu brání hovořit o sobě jako o spisovatelce.

Píše především povídky, řadu z nichž věnovala svým milovaným prarodičům. Za Pal miro papus/ O mém dědečkovi jí v roce 2007 udělilo sdružení Romea Literární cenu Mileny Hübschmannové. Danišová i v dalších povídkách nezřídka čerpá ze svého dětství. Do ústřední role staví babičku, tradiční Romku, která se prostředí českého maloměsta svým zjevem i jednáním vymyká a nechtíc tak vyvolává řadu úsměvných situací. Vážnější rovinu pak představuje složitost vztahu prarodičů, jejichž osobnostní rozdíly a názorové půtky jako by současně vypovídaly o střetu tradice a modernity, kterým Romové v 2. půli minulého století v prostředí českých měst procházeli. Její poslední publikovaná próza, novela Mít někoho svého, je odvážným vykročením z rámce tradičního vyprávění směrem k odetnizované literatuře hlavního proudu.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Pal miro papus/ O mém dědečkovi. In: Romano džaniben, ňilaj 2008, s. 207-210.
Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER, 2012.
Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Roma-Autoren erzählen – Kurzgeschichten und Gedichte aus Ungarn, Tschechien und der Slowakei. Berlin, Roma Trial e.V., 2013.
Mít někoho svého. In: Slunce zapadá už ráno. Praha, Knihovna Václava Havla, 2014.
www.kher.cz

 

Irena Eliášová (1953)

Irena Eliov kopieZemě původu: Slovensko

Jazyky produkce: čeština, slovenština, romština

Irena Eliášová se narodila a do deseti let žila v romské osadě v obci Nová Dedina na jihozápadním Slovensku. Poté se rodina přestěhovala za prací do Chrastavy u Liberce, nějaký čas se však vždy na podzim vracela na Slovensko. Eliášová proto navštěvovala českou i slovenskou základní školu, a tak jí není cizí vyjadřovat se vedle češtiny a romštiny i slovensky. Sen o pokračujícím studiu se mladé dívce nesplnil, namísto toho musela vypomáhat rodičům se živobytím a po celý život pak pracovala jako dělnice.

Už jako dítě měla ráda knihy – dobrodružné příběhy, milostné romány či pohádky, které jí čítávala maminka. Brzy zatoužila také nějakou napsat. Ještě na Slovensku stihla publikaci svých básní a povídek v časopise Svět socialismu. Ve čtyřiceti letech založila romský soubor, který kromě písní a tanců hrál její scénky. Tvůrčí explozi však Eliášová prožívá zejména v posledních letech, kdy je v předčasném důchodu. V souladu s jejím optimistickým naturelem se s lehkostí, bez obav pouští do nových žánrů – debutovala osobitou autobiografií Naše osada, odvážila se k elektronické publikaci milostné novely Listopad, na popud romistů vůbec poprvé v romštině sepsala novelu Slunce zapadá už ráno z 50. let na Slovensku, nyní se k vydání připravuje poslední autorčin experiment – historický román E jag preačhiľa te labol / Oheň přestal plápolat, situovaný do 18. století. Mezitím zaznamenává úsměvné, až groteskní momentky z vlastního života uveřejňované nejčastěji internetovým nakladatelstvím KHER.

Autobiografická Naše osada s podtitulem Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů je autorčinou knižní prvotinou, sklidila s ní ale značnou pozornost. Lehké a svižné čtení o patáliích malé Gužky Putáčky v kulisách romské osady je neotřelé zejména díky dětské perspektivě, která umožňuje vyjadřovat se hravou formou na citlivá témata jako je rasová diskriminace nebo nerovnoprávnost žen. Čtenářovu bdělost testuje i jazyková rovina – Eliášová totiž pracovala s češtinou, slovenštinou a romštinou a tvůrčím způsobem měnila kód. V roce 2007 byla za ukázku z tohoto díla oceněna Obcí spisovatelů v literární výzvě na téma Romové – Cikáni.

Samostatné publikace:

Naše osada. Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů. Liberec, Krajská vědecká knihovna 2008.
Listopad. KHER 2013. http://www.kher.cz/eknihy_nase.php
Chci se vrátit do pohádky. Liberec, Krajská vědecká knihovna 2015.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Devla, devla. Básně a povídky o Romech. Praha, Dauphin 2008.
Slunce zapadá už ráno. Praha, Knihovna Václava Havla 2014.
Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. KHER 2014.
Duše plné slov. Almanach Obce spisovatelů. Praha, Havlíček Brain team 2017.
Kalmanach – kruh autorů Liberecka
Kereka
Romano džaniben
Romano hangos
Romano voďi

 

Ruždija Russo Sejdović

Portre SW RuzdijaRuždija Russo Sejdović se narodil v roce 1966 v Kuče (u Podgorica), v Černé Hoře. Autor píše básně, krátké povídky i dramata a překládá jak z romského jazyka, přičemž v romštině i tvoří. Jeho díla jsou v mnoha evropských antologiích a sbornících. Spolu s Nedjo Osmanem je autorem dramatu „Yerma nach dem Tod“ (Yerma po smrti), které bylo v letech 1997-8 součástí repertoáru magdeburského divadla „Freie Kammerspiele“ (v produkci romského divadla EXIT). Tato hra, jenž vychází z Lorcasova dramatu, byla napsána srbštině a romštině a na scénu uvedena v romském a německém jazyce,

Tragikomedie "Kosovo Karussell", jenž byla složena spolu s Jovanem Nikoličem v srbštině

 a romštině, byla ve společné produkci s divadelním festivalem Ruhrfestspielen Recklinghausen a EXPO 2000 v Hannoveru, předvedena v divadle PRALIPE (Müllheim a.d. Ruhr) pod jménem „Kosovo – mon amour“ (režie: Rahim Burhan).

Bibliografie:

  • Svjetlost u ponoć - E jak an-e jrat (Světlo o půlnoci), Titograd, 1988.
  • Kali čirikli – Černý pták, cyklus básní, Me trajoske draba –Skicy mého bytí, (v romštině, Kolín, 1998).
  • Kosovo mon amour (Kosovaqo karuseli), Kolín, 1999. Tragikomedie s Jovanem Nikoličem. Francouzský překlad: Marcel Courtiade. (L´espace d´un instant, Paris, 2004).
  • Eremit, próza, (CEKUM Podgorica, 2011).
  • Svjetlost u ponoć, Dujto ikaldipe poezijako (viz výše - ve dvou vydáních), (CEKUM Podgorica, 2012)
  • Kosovo Karusel-Kosovaqo karuseli, (CEKUM Podgorica 2015.)

Literární ocenění:
2014 Druhé místo - regonální lyrická soutež v Rožaje, Černá Hora.
2015 Druhé místo - regionální lyrická soutež v Rožaje, Černá Hora.
Ruždija Russo Sejdović v současné době žije a pracuje v Kolíně (Německo). 

 

Jana Hejkrlíková (1959)

Jana Hejkrlkov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: čeština, romština

Zpěvačka, výtvarnice, aktivistka a rovněž spisovatelka Jana Hejkrlíková pochází ze západočeského kraje, kam její příbuzenstvo přesídlilo ze slovenského Orlova. Letní měsíce trávívala u své babičky v Bochově a důvěrně poznala tradiční romskou pospolitost, přestože její nukleární rodina byla násilně přesídlena do Nejdku a pod tlakem sociálních pracovníků donucená upustit od rodné romštiny. V současnosti žije v Příbrami.

            Hejkrlíková v dospělosti odmaturovala na Evangelické akademii a posléze studovala romistiku na FFUK. Její aktivity se dělí do dvou hlavních větví – s manželem Zdeňkem Hejkrlíkem (1955-2010), muzikantem a novinářem, založili trampský festival Příbramský huntík, s nímž bylo spojené i pořádání skautských táborů a obecně práce (nejen) pro znevýhodněné děti. Druhou zásadní oblastí je pak činnost pro blaho romských komunit především ve státní správě; naposledy v roce 2014 v Radě vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny. V současnosti působí jako lektorka volnočasových aktivit pro DDM a Senior Point Příbram, dál ale nese pochodeň Příbramského huntíku a stále intenzivněji a systematičtěji – například skrze kurz tvůrčího psaní s Irenou Obermannovou – se věnuje psaní.

Její nejrozsáhlejší publikovaná próza Má inkoustová léta byla nejprve uveřejňovaná formou krátkých povídek a črt v romském i většinovém periodickém tisku. Novela do detailu a s velkým nadhledem a humorem vykresluje bochovické prázdniny a tamní romskou komunitu. Současně se ale velmi kriticky vyjadřuje k některým negativním jevům, například k tradičně podřízenému postavení romských žen, a reflektuje i širší rámec společenského dění, mj. bezprávné postavení romských žáků ve většinovém vzdělávání, nebo i to, jakým způsobem romská menšina prožívala okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Jana Hejkrlíková patří k současné silné generaci romských autorek, které se postupně vymaňují z popisu dávných idylických pospolitostí Romů, kde je tradice a čest nadevše, a neohroženě se vrhly do zpracovávání intimních a často kontroverzních témat.

Výběrová bibliografie:

Má inkoustová léta. In: Slunce zapadá už ráno. Sborník současné ženské romské prózy. Praha, Knihovna Václava Havla 2014
Dnes bude divadlo. In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno, Muzeum romské kultury 2007.
O gadžo o Kohutkos / Pan Kohoutek. In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno, Muzeum romské kultury 2007.
Kampel mange ajsi škola? / Potřebuji takovou školu? In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno,
Muzeum romské kultury 2007.
Romano džaniben 1998/4
Romano džaniben jevend 2004
Romano voďi
Literární noviny
Pražský deník
Respekt
Plav

 

Ilona Ferková (1956)

Ilona Ferkov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: romština, čeština

Narodila se a vyrostla v Rokycanech, kam brzy po 2. světové válce přicházely romské rodiny převážně z prešovského kraje za prací. I v novém domově se Romové rádi družili, a tak Ferková ráda vzpomíná na pravidelná nedělní setkání Romů v romské kolonii vagónka, kde se vyprávělo, zpívalo a hrálo.

Bezstarostné dětství předčasně ukončila tatínkova invalidita. Matčina práce na směny nedokázala zabezpečit devítičlennou rodinu, a tak Ferková po ukončení základní školy nastoupila do práce. Vystřídala několik manuálních profesí a v 90. letech působila jako koordinátorka speciální mateřské školy v Rokycanech. Vedle toho se ale v jejím životě vršily události, které ji postupně sváděly k literatuře. Otec Karol Daňo patřil k nadaným vypravěčům, a právě jemu věnovala Ferková svůj první povídkový soubor Čorde čhave / Ukradené děti, neboť on „ji naučil milovat naši řeč a vážit si jí“. Ve škole inklinovala k literatuře a ráda poslouchala vyprávění, která paní učitelka pouštěla na gramofonových deskách. A protože u Romů nebývalo zvykem pořizovat si domů knihy, Ferková si je chodila půjčovat do místní knihovny.

Prvními autorskými vlaštovkami byly texty ke starým romským nápěvům, jež dotvářela pro soubor Amare neni (Naše tety), který v 80. letech spoluzaložila a umělecky vedla. Když jeden z nich vyslechla na folklorním festivalu Milena Hübschmannová, podporovatelka řady nezkušených romských autorů, ukázala jí romsky psanou tvorbu Tery Fabiánové a Margity Reiznerové a podnítila zprvu nedůvěřivou Ferkovou k další tvorbě v mateřském jazyce.

Prózu psanou romsky a inspirovanou jednak tradicí romské slovesnosti, jednak životy Romů v normalizační době, uveřejňovala od 90. let v řadě romských periodik, současně vydala dva samostatné povídkové soubory. V centru autorčiny pozornosti stojí obžaloba struktur – asimilačních, později porevolučních – které do života řady Romů vnesly tragédii. Ve sbírce Čorde čhave ukazuje tvrdý střet romských hrdinů s realitou 70. a 80. let, kdy ústavy mnohdy svévolně odebíraly děti z rodin do ústavní péče, doháněly ženy ke sterilizacím a romské komunity procházely kulturní a hodnotovou proměnou. Ferkovou inspirovaly osudy pozorované ve svém okolí; její nejoblíbenější povídka „Váleček na nudle“ o nerovném boji romské rodiny o děti s mocnými úřady působí pro svoji oporu ve skutečném příběhu o to palčivěji.

Samostatné publikace:

Mosarďa peske o dživipen anglo love (Zkazila si život kvůli penězům). Praha, Romaňi čhib 1992.
Čorde čhave/ Ukradené děti. Brno, Společenství Romů na Moravě 1996.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Kalo, či parno/ Černý, nebo bílý. In: Romano džaniben 4/2000, s. 40-58.
Vakeriben pal e Anglija / Povídky z Anglie. In: Romano džaniben, ňilaj 2008, s. 221-229.
Kaštánek. In: PLAV – měsíčník pro světovou literaturu, 11/2011.
E Popelvarka / O Popelce. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2012, s. 43-50. (http://www.kher.cz/Eknihy/Nase/duch.pdf)

 

Iveta Kokyová (1972)

Iveta Kokyov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: čeština, romština

Iveta Kokyová se narodila v Hořicích. S dalšími pěti sourozenci vyrůstala s matkou, slovenskou Romkou, a otcem pocházejícím z rodiny olašských Romů. Kokyová hrdě ovládá oba dialekty, slovenskou romštinu v posledních letech ale využívá jako hlavní jazyk literárního sdělení, protože leccos v ní jí „jde přímo od srdce“.

Vyučená strojní mechanička, v minulosti též uklízečka a balička, se v pětatřiceti letech přihlásila k dálkovému studiu oboru Sociální práce v prostředí etnických minorit na Evangelické akademii v Praze, který úspěšně zakončila maturitou. Pravidelně vstupovala do veřejného prostoru jako moderátorka a reportérka romské internetové televize Romea TV a nyní je pracovní konzultantkou v obecně prospěšné společnosti Tichý svět. Kokyová svým profesním životopisem působí jako emancipovaná, úspěšná romská žena nového tisíciletí. I ona ale s úctou a vděkem vzpomíná na to, že měla možnost zažít autentické momenty babiččina vyprávění o tom, jak se žilo; vzácné chvíle, kdy i tatínek začal a malá Iveta „seděla potichu jako pěna a hltala každé jeho slovo“. Ač obklopená romštinou a hovořící dvěma dialekty, nenapadlo ji, aby své první literární pokusy psala romsky. Tuto možnost jí odhalila až Hana Syslová, romistka a učitelka romštiny na střední škole, kterou Kokyová navštěvovala. Tím okamžikem se pro ni romština stala nepostradatelnou součástí tvorby.

Kokyová patří k nejmladší generaci romských autorů etablujících se na scéně až v době postmileniální. Čerpá především ze svého dětství, rodinných historek a vlastních prožitků. Nejedná se ale vždy o nostalgické vzpomínání na idylický dávnověk. Povídkový cyklus ze 70. let Rodina je jen jedna / Fameľija hin ča jekh, uveřejněný ve sborníku současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno, je drásavá a na dřeň odhalená četba. Kokyová je zde kritická k nerovnoprávnému postavení romských žen, k fyzické nadvládě mužů, kvůli které se jejich protějšky doma třesou strachy; tematizuje vykořeněnost, úmrtí blízkých, po níž zůstává v člověku tíseň, i ztrátu nevinnosti. 

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Rodina je jen jedna / Fameľija hin ča jekh. In: Slunce zapadá už ráno. Sborník současné ženské romské prózy. Praha, Knihovna Václava Havla 2014.
Čendeš. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2013.
Regína a víly. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2013.
Imaginární pes. In: Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Dítě. In: Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Romano voďi
Kamarádi
A2
KHER

 

Kateřina Sidonová

Kateina SidonovVystudovala speciální pedagogiku, krátce pracovala jako učitelka na ZŠ, jako vychovatelka na azylovém oddělení pro mládež, editorka a překladatelka projektu Exchange-Stories, učitelka angličtiny, Dnes se živí jako překladatelka. Kromě toho se věnuje psaní a výtvarnému umění. 

Vydané knihy: Syn stromu a jiné pohádky, Jsem Kateřina, Jakub - nakladatelství Mladá fronta, Jeden den ve IV.D  - nakladatelství Torst 

Jako výtvarnice pořádá výstavy a dlouhodobě spolupracuje s polským nakladatelstvím Dowody na Istnenie, kde ilustruje obálky k překladům české literatury. 

Je vdaná, má tři už dospělé děti. 

 

Eva Plešková Gašparová

eva plekovNarodila sa 14.mája 1951 v dedinke pod Poľanou v Očovej. Tu vyrástla, skončila základnú školu. Po ukončení ZŠ začala študovať na Strednej ekonomickej škole v Lučenci, ktorú rovnako úspešne ukončila. Za vzdelanie ďakuje svojim rodičom, ktorí sa snažili, aby všetky ich deti nadobudli vyššie vzdelanie, pretože ako hovorila jej múdra mamička, vzdelanie je u nás Rómov dôležité, my musíme mať dvakrát širšie lakte. Po ukončení štúdia sa zamestnala a až do dôchodku vždy pracovala na pozícii ekonómky. V manželskom zväzku, tri prekrásne dcéry, šesť vnúčat a jeden pravnuk. Písať som začala až na dôchodku. Čerpám zo spomienok nielen vlastných, ale aj zo spomienok mojich rodičov a starých rodičov, ktorí mi  prerozprávali svoje spomienky. Občas načriem aj do súčasnosti, pretože ma trápi osud dnešných Rómov. Píšem v rómskom jazyku, ktorý mi je blízky, pretože je to môj rodný jazyk. Preklad do  slovenského jazyka je potom ľahší, pretože vždy nájdem ekvivalent slovenského slova k tomu nášmu rómskemu. Verím že ešte čo-to napíšem, lebo je o čom písať. Ďakujem Literárnemu klubu ROLIK, ktorý mi dal možnosť byť jeho členkou a tým sa zviditeľniť medzi rómskymi spisovateľmi na Slovensku, ale aj mimo jeho hraníc. 

 

 

Maroš Balog

Balog Maros 624x937Pracuje na Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky v službách Úradu splnomocnenca vlády SR pre rómske komunity a to od roku 2004. Narodil sa a žil v Košiciach. Už ako mladý, 18 ročný chalan sa venoval písaniu, miloval chvíle, keď mohol držal pero v ruke, vychutnával si kávu a hádzal myšlienky na čistý papier.

Pracoval rovnako aj v rómskom profesionálnom divadle Romathan, v rómskych novinách, stal sa šéfredaktorom mesačníka SME TU, SAM ADAJ, ako redaktor pôsobil v národnostnom rádiu RTVS, ale aj v v rómskom internetovom rádiu Roma. Hrdím 13 ročným synátorom a 6 ročnou dcérkou. V roku 2009 založil Klub rómskych spisovateľov a neskôr OZ ROLIK. Je tútorom neformálnej mládežníckej skupiny Magnetky, nastupujúcej novej generácie „rómskych intelektuálov“. Rovnako sa vrátil aj k divadlu, v Banskej Bystrici založili rómske seniórske ochotnícke divadlo, ktorého je  režisérom.  

Moje životné krédo:

Moja rodina je môj život – Miri famiľija si miro dživipen, a od neho sa odvíja všetko, do slova a do písmena, moja práca, sny, viera, angažovanosť, vízia. Vieme, že „slovo ako také predstavuje siedmu veľmoc“ a preto som presvedčený o tom, že čím viac Rómov, nadaných Rómov bude písať, tým väčšia bude sila „strateného rómskeho národa“ v spleti všetkých národov sveta, ktoré sa rovnako hľadajú ako ten náš aj v 21 storočí, v čase globalizácie a integrácie nechcú však stratiť svoju kultúru, zvyky, tradície, jazyk. Kým žije jazyk, žije aj národ. My Rómovia však hľadáme u vás len pochopenie, porozumenie...bez zeme, bez ropy, bohatstva s láskou a Bohom v srdci. Sme deťmi vetra, vetra, ktorý dokáže byť hurikánom, ale aj vánkom. 

Už po devatenácté míří do české metropole nejznámější a největší romský festival na světě. KHAMORO se bude konat od neděle 28. května do soboty 3. června a stejně jako v předchozích letech nabídne širokou škálu kulturních akcí. Letos se mohou milovníci současné hudby, světově uznávaného Gypsy Jazzu a tradiční romské hudby opravdu na co těšit. Festival na cestě od zrození až po současnost organizuje Slovo 21 a Studio Production Saga. Záštitu převzali ministr kultury Daniel Herman a primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.

Celý festival odstartuje v neděli 28. května v půl osmé večer Khamoro party na pražském Střeleckém ostrově. A protože celý koncert proběhne pod širým nebem, vstupné se na něj nevybírá. Návštěvníky svým nezaměnitelným hlasem potěší Honza Bendig a hosté. A protože kromě Khamoro party vystoupí na hlavních podiích v průběhu celého festivalu i sedm dalších kapel z tuzemska i ze zahraničí, představíme vám je v následujících řádcích podrobněji.

GYPSY JAZZ

CHRISTIANO GITANO/Německo

Christiano GitanoChristiano Gitano je mladý kytarista pocházející z rodiny německých Sintů. Na kytaru začal hrát již jako 7letý a brzy nato objevil krásu dvou zdánlivě spolu nesouvisejících hudebních stylů - flamenka a gypsy jazzu.

Tyto dva hudební styly postupem času mistrovsky ovládl a ještě se k tomu vyučil hře na klasickou kytaru. Dnes, společně se svou kapelou, ve které hraje pianista Winfried Schuld, kontrabasista Harald Becher a perkusista Uli Krämer, představuje divákům velmi originální mix flamenka a gypsy jazzu.

 

 Vystoupí v pondělí 29. 5., Jazz Dock, 21:00

 

 

 

NITCHO REINHARDT trio/Německo

Nitcho TrioMladý romský kytarista z francouzského Verdunu Nitcho Reinhardt bývá nazýván „zázračným dítětem gypsy jazzu“. S původní kapelou, ve které vedle Nitcha vystupovali také jeho dva bratři, natočil v roce 2007 veřejností velmi dobře přijaté CD „Latcho Dives“ (v romštině „Dobrý den“), kterým se představil široké gypsy jazzové scéně. Od té doby sice změnil doprovodné muzikanty (dnes s ním hraje kytarista François Gozlan a kontrabasista Thierry Chanteloup), ale rozhodně nepolevil ve svém hudebním rozvoji a počet pozvánek na evropská pódia strmě narůstá.

 

 Vystoupí v úterý 30. 5., Jazz Dock, 21:00

  

 

 

TRADIČNÍ ROMSKÁ HUDBA

 

ČESKO-SLOVENSKÁ CIMBÁLOVÁ KAPELA VILIAMA DIDIÁŠE/CZ&SK

didiasViliam, původem ze slovenského Zvolena, pochází z hudebnické rodiny.  Své první housle dostal už jako tříletý. Jeho výjimečný talent rozhodl i o studiu na konzervatoři Jana Levoslava Bellu v Banské Bystrici, kde se stal žákem legendárního slovenského houslového virtuosa Rinalda Oláha, u kterého studoval kompozici a hru na housle. V té době ještě netušil, že i on sám bude jednou působit jako pedagog.  Jako svobodný umělec působil v mnoha hudebních tělesech. Od jeho prvních vystoupení bylo patrné, že je to houslista s výraznými sólistickými předpoklady, krásným zpěvným tónem a vynikající technikou. Jeho talent jej dostal na pódia s takovými jmény, jako jsou operní zpěvák Martin Babjak, člen Slovenského národního divadla, Eliška Horní, koncertní umělkyně a členka České Filharmonie v Bratislavě, nebo Marián Varínsky, koncertní korepetitor a člen opery Slovenského národního divadla. Viliam Didiáš několik let působil společně s nejlepšími muzikanty Slovenska jako člen orchestru Zlaté housle, kde se ujal prvních houslí. Roli romského houslisty ztvárnil ve světoznámé divadelní hře Cikáni jdou do nebe v Divadle JGT Zvolen. Dnes jej mohou fanoušci slyšet především v kapele Gipsy.cz. Na Khamoru vystoupí s cimbálovkou kapelou složenou z předních hudebníků z Čech a ze Slovenska v doprovodu se zpěvačkou Martou Balážovou.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

FUEGO Y FRAUGA/ŠPANĚLSKO

3 kopieFlamenco je uznávaným stylem hudby a tance vlastní Andalusii, Extremaduře a Murcijskému regionu ve Španělsku. Flamenco má vlastní pravidla a tradice. Kořeny flamenca tak, jak ho známe dnes, sahají až do 18. století, ačkoliv názory na jeho původ se různí a žádný z nich nelze historicky prokázat. Odborníci naznačující jeho maurský původ a velké kulturní míšení – domorodých obyvatel Andalusie, Romů, Židů, Kastilců – to jsou všechno vlivy, které vedly ke vzniku flamenca. Kapela Fuego y Frauga procestovala řadu zemí Evropy a Ameriky, její členové se však setkali poprvé až v roce 2015 poté, co se vyvíjeli jako individuální umělci, zpěváci a tanečníci. Kapela už vystupovala v Paříži, New Yorku, Bostonu, nebo v San Francisku či Buenos Aires a dalších městech.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

PARNO GRASZT/MAĎARSKO


parno grasztParno Graszt  znamená v romštině „bílý kůň“. V romské kultuře patří bílá barva k symbolu čistoty a kůň zas znázorňuje svobodu. A přesně tímhle se vyznačuje maďarská kapela Parno Graszt, která na Khamoru vystoupí už po druhé. Publikem milovaná kapela vznikla v roce 1987, procestovala téměř celý svět. Debutové album Hit the piano dosáhlo 7. příčky na World Music Chart Europe v listopadu 2002. Maďarská televize vytvořila v roce 2004 ve spolupráci s BBC o kapele hudební dokument. Po druhém albu Járom az utam z roku 2004 bylo Parno Graszt zvoleno jedním z top 10 nejlepších umělců roku 2005 ve švýcarském magazínu Vibrations. V roce 2016 soutěžili v A Dal, národní finální selekci Maďarska pro účast v soutěži Eurovision s písní Már nem szédülök, kde se probojovali až do finále.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

SINIŠA SANKOVIĆ ORCHESTRA/SRBSKO

 

sinisaSiniša Sanković Orchestra je jedním z nejlepších dechových orchestrů v Srbsku. Frontman kapely Siniša Stanković je muzikanty uznávaný mistr trumpety.  Narodil se v rumunské vesničce Zaguzanje, která čítá jen kolem 500 obyvatel, zato se pyšní pěti vynikajícími orchestry. O vesničce Zaguzanje se proslýchá, že každý z obyvatel umí hrát na některý z dechových nástrojů. Stanković procestoval svět společně s „královnou romské hudby“ Esmou Redžepovou a jejím orchestrem, kde nasbíral důležité životní a hudební zkušenosti. V roce 1992 založil vlastní orchestr společně se svými bratry Zarkem a Miroslavem, kteří jsou také excelentní trumpetisté. V průběhu patnácti let si Stankovićovi trumpetisté vybudovali mezi stovkami srbských orchestrů jméno těch nejlepších. Ocenění, která orchestr získal na soutěžích trumpetových festivalů Surdulica a Guca, jsou tomu důkazem. Sám Stanković opakovaně získal prestižní cenu festivalu Guca „zlaté srbské trumpety“.  Jejich hudba pronikla i do několika srbských filmů - Bure Baruta, Ivkova Slava, Optimista a jako jedni z mála získali možnost pracovat se světoznámě známými režiséry jako Goran Paskaljevic, Emir Kusturica, Zdravko Sotra a další.

Vystoupí ve čtvrtek 1. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

ESMA’S BAND NEXT GENERATION/MAKEDONIE

2Snad celý svět znal nedávno zesnulou královnu romské hudby Esmu Redžepovou (11. 12. 2016). Kapela Esma’s band, která letos vystoupí na festivalu Khamoro, doprovázela Esmu na všech jejích světových turné po mnoho let. Esma’s band je jednoduše rozeznatelnou kapelou, která se vyznačuje perfektní hrou a hudebním cítěním v čele se zpěvačkou Eleonorou Mustafovskou, která je jedinou zpěvačkou na světě, kterou učila sama Esma.  Málo kdo ale ví, že někteří členové její kapely jsou adoptivními dětmi Esmy Redžepové a Steva Teodosievskiho. Kapela už procestovala celý svět a hrála na skoro každém větším festivalu. Na Khamoru potěšili ještě za života Esmy Redžepové publikum už dvakrát. Po smrti Esmy se rozhodli pokračovat tam, kde Esma skončila. Nyní jako Esma’s Band Next Generation chce kapela zachovat její styl, aby mohla světu připomínat hvězdu, která oplývala barvitým hlasem a vychovala několik generací vynikajících romských muzikantů. 

Vystoupí v pátek 2. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

GREG DEMETER’S MOSCOW GYPSIES/RUSKO

5 kopieKapela Greg Demeter’s Moscow Gypsies vznikla v roce 2000 a od té doby se setkává s čím dál tím větším ohlasem u diváků. Vystupovala za svou hudební kariéru v Moskvě, Austrálii, Polsku nebo ve Spojených státech, zkrátka po celé zemi. Na letošním ročníku festivalu Khamoro se představí se svou tvorbou také českému publiku. Členové kapely patří k slavným romským uměleckým rodům. Hrát začínali se svými rodiči už v útlém věku, zahráli si i v několika filmech. Přestože se hudba vyvíjí, styly se často mísí, kapela Greg Demeter’s Moscow Gypsies si udržela to nejtradičnější z romské hudby a tance a dnes jsou považováni za jedny z nejlepších umělců současné generace.

Vystoupí v pátek 2. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

TARAF DE HAÏDOUKS/RUMUNSKO

6 kopieSkupina Taraf De Haïdouks je známá po celém světě. V České republice vystupovala už několikrát, na Khamoru však bude poprvé. Její muzikanti pocházejí z rumunské vesnice Clejani, která čítá okolo 3000 obyvatel, z nichž každý desátý je Rom. Muzikanty „objevil“ před dvaceti osmi lety belgický hudebník Stéphane Karo, kterého hudba skromných venkovských hudebníků natolik nadchla, že se po roce do Clejani znovu vrátil společně s producentem Michelem Winterem. Karo a Winter chtěli pro partu virtuózů z rumunského zapadákova něco udělat a to se i podařilo v roce 1991, kdy skupina poprvé vystoupila v západní Evropě. Současné vydali i své debutové album s názvem Musique des Tsiganes de Roumanie. Jejich hudba je pestrou směsí různých vlivů - balkánský folklor střídá orientální, v hudbě zaznívají turecké, rumunské nebo maďarské rytmy. Při jejich koncertech se střídají hudební nástroje, ale i muzikanti, kteří na podium přicházejí v různých skupinkách.
Vystoupí v pátek 2. 6., Palác Akropolis, 19:00

 

Všech sedm kapel tradiční romské hudby vystoupí také na závěrečném galakoncertu v sobotu 3. června v klubu SaSaZu od 20:00. 

 

  • Kategorie: Obecné

Videogalerie 2017

Události České televize - Festival romské kultury Khamoro

ct reportaz 1 2017

 

Reportáž ČT - Nejen muzikanti. Khamoro představuje romské spisovatele

ct reportaz 2 2017

 

Reportáž České televize

ct reportaz 3 2017

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Kategorie: Obecné

Mezinárodní konference Vzdělávání pro každého

Slovo 21, z. s., Vás srdečně zve na dvoudenní mezinárodní konferenci „Kvalitní vzdělávání pro každého“

Mezinárodní konference se uskuteční ve dnech 2. a 3. června 2017 v rámci 19. ročníku Světového romského festivalu Khamoro v Clam – Gallasově Paláci, Husova 20, Praha 1. Konference si klade za cíl poskytnout prostor pro diskusi nad aktuálními otázkami týkajícími se cílů (vzdělávání) a výukových trendů ve vzdělávání.

 

Pozvánka na konferenci a přihláška

Program konference

 

Khamoro 2016

 

Program

 

KHAMORO 2016 (29. 5. – 4. 6. 2016)

 

NEDĚLE 29. 5. 2016

19:00 NÁPLAVKA – Khamoro party na Vltavě: Le Čhavendar/CZ, Maroš Bango & Fantasy Orchestra Ladislava Rigu/SK, Shantel (DJ Session)/DE

PONDĚLÍ 30. 5. 2016

14:00 STAROMĚSTSKÁ RADNICE – tisková konference

17:00 ČESKÉ CENTRUM – vernisáž výstavy Emílie Rigové/SK: Archetyp – Pra Bari s vystoupením Maroše Banga/SK

19:00 LA FABRIKA – koncert současné romské hudby: Milan Kroka live band/CZ, Gipsy Casual/RO, Shantel & Bucovina Club Orkestar/DE

ÚTERÝ 31. 5. 2016

10:00 METRO ANDĚL – interaktivní tvorba open-air 3D grafiky

16:30 ZAHRÁDKY ŽIŽKOV – vzpomínka na Andreje Giňu a Milana Šenkiho

21:00 JAZZ DOCK – koncert Gypsy Jazzu: Menil/ESP

STŘEDA 1. 6. 2016

14:00 NA PŘÍKOPĚ – open-air umělecká performance Emílie Rigové/SK: Na koberci

17:00 ČESKÉ CENTRUM PRAHA – promítání filmu Taikon/SE

19:00 VILA ŠTVANICE – vzpomínka na Milenu Hübschmannovou s představením Čirikloro, aneb co říká ptáček

21:00 LUCERNA MUSIC BAR – koncert Gypsy Jazzu: The Rosenberg Trio/NL

ČTVRTEK 2. 6. 2016

10:00 PIAZZETTA NÁRODNÍHO DIVADLA – interaktivní tvorba open-air 3D grafiky

17:00 SLOVENSKÝ DOM – vernisáž výstavy Matěje Holuba: …A možná přijede na koze s vystoupením Bench Band

19:00 PALÁC AKROPOLIS – koncert tradiční romské hudby: Bengas/CZ, Zuralia Orchestra/RO, Tekameli/FR

PÁTEK 3. 6. 2016

12:00 VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – defilé účinkujících centrem Prahy

13:30 KNIHOVNA VÁCLAVA HAVLA – seminář: Romský občanský aktivismus

15:00 PARK PORTHEIMKA – dětský den: Khamororo

17:00 GOETHE INSTITUT – vernisáž výstavy (Re)konceptualizace romského odboje

19:00 PALÁC AKROPOLIS – koncert tradiční romské hudby: The Gypsy Ensemble Giani Lincan/NL, Russka Roma/RU, Kočani Orkestar/MK

SOBOTA 4. 6. 2016

10:00 NÁMĚSTÍ MÍRU – interaktivní tvorba open-air 3D grafiky

20:00 SASAZU – galakoncert: Bengas/CZ, The Gypsy Ensemble Giani Lincan/NL, Tekameli/FR, Zuralia Orchestra/RO, Russka Roma/RU, Kočani Orkestar/MK

 

Doprovodné akce

 

Khamoro party na Vltavě

 F5A0190Párty na pražské Náplavce Rašínova nábřeží zahájí mladá rokycanská kapela Le Čhavendar. Po nich budou pokračovat slovenští umělci Maroš Bango s Fantasy Orchestra Ladislava Riga. Pokud se do té doby nebudete alespoň pohupovat v bocích, slibujeme vám, že nakonec vás roztančí německý DJ Shantel a jeho mix elektroniky a balkánské hudby.

 

 

 

Defilé účinkujících centrem Prahy

Defile 5

Mezi nejatraktivnější části festivalu patří průvod účinkujících centrem Prahy. Průvod všech umělců a profesionálních tanečních souborů, ve kterém se pravidelně schází více než 300 účinkujících, se doslova protančí a prozpívá historickým centrem Prahy.  Letos se do průvodu zapojí kolem 15 amatérských tanečních souborů z celé ČR. Přijďte se podívat na úžasnou podívanou plnou pestrobarevných šatů a poslechnout si tradiční romskou hudbu z nejrůznějších koutů světa! Na trase z Václavského náměstí na Staroměstské mohou kolemjdoucí v jednu chvíli a na jednom místě slyšet širokou škálu žánrů romské hudby a zapojit se do opravdového pochodu romské hrdosti.

 

Seminář: „Romský občanský aktivismus“

IMG 9586Součástí festivalu Khamoro jsou každoročně také expertní semináře, během nichž odborníci z řad romské i neromské společnosti diskutují o aktuálních problémech. Letos bude ústředním tématem romský aktivismus, který má za sebou více jak padesát let vývoje, řadu osobností a mnoho dobrých výsledků. Jaká je budoucnost romského hnutí v České republice? V posledních komunálních volbách kandidoval nebývalý počet Romů. Mladá generace studuje díky romským stipendiím. Čím dál častěji se dozvídáme o úspěších Romů ve sportu, hudbě, filmu. Romská střední třída existuje a sílí. O slovo a rovné příležitosti se hlásí romské ženy i LGBT. Zároveň ale nestoupá počet Romů, kteří by se hlásili oficiálně ke své národnosti. Více jak osmdesát procent občanů přiznává negativní postoje vůči Romům. V takové atmosféře je velmi náročné obstát, zvláště pokud máte jít „s kůží na trh“ v pozici romského aktivisty. Půldenní seminář organizovaný společně s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem a předsedou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Martinem Martínkem se zaměří na koncept romského občanského aktivismu a jeho úlohu při emancipaci a naplňování práva romské národnostní menšiny na sebeurčení.  

Dětský den „Khamororo“

IMG 3187Dětský den Khamororo si získal u mnohých návštěvníků festivalu oblibu a není divu. Bohatý odpolední program plný zábavy, soutěží a atrakcí nadchne každého. K dobré náladě přispěje i vystoupení kapel a dětských tanečních souborů z celé ČR. Bojový tanec – capoiera – představí soubor Bojovat srdcem z Brna, pěvecké workshopy povedou sestry Matiovy. Zařádit si budou moci i ti nejmenší, a to na dřevěném kolotoči, skákacím hradě, anebo se budou moci projet v kočárech tažených poníky. Čekají vás také různé dětské dílny: výroba originálního šperku, umělecká dílna, kreslení, megabubliny, malování na obličej a mnoho dalšího.

Dětský den se koná pod záštitou  Bc. Tatiany Konrádové a Petra Hnyka, radních MČ Praha 5. 

  

Vernisáž výstavy Emílie Rigové /SK/: Archetyp – Pra Bari s hudebním vystoupením Maroše Banga /SK/

Vstava Emlie Rigov

Výstava Archetyp Pra-Bari představuje autentický životní příběh Bári Raklóri, která je jakýmsi alter egem výtvarnice Emílie Rigové. Expozice je jako souvislý příběh, do kterého autorka zapojuje různé prvky týkající se jejího života – prostředí v němž žije a představuje ho veřejnosti, ale které místy záměrně mystifikuje. Skládá, překrývá, vymazává, aby se nakonec vrátila k prapodstatě, k prapůvodu, k PRA BÁRI.

Emília Rigová vytvořením značky BÁRI RAKLORI jasně deklarovala svůj přístup k otázce soužití majority a minority. Jako základ přezdívky zvolila romské slovo, kterým ji doma od dětství oslovovali – Bari /velká – a připojila raklóri / dcera neromských rodičů. Raklóri používali její předkové k vyjádření radosti při pohledu na své děti, když byly např. pěkně oblečené a učesané. Tím ukazuje synergické myšlení svých předků, které neromové nepovažovali za nepřátele, ale žili s nimi v porozumění. Proto nelze o prezentovaných dílech mluvit jen jako o „romském umění“.

Emília Rigová (1980) je slovenská akademická sochařka vyučující na Univerzitě Matěje Bela v Banské Bystrici. Věnuje se performancím a soše jako médiu, které dále zpracovává v grafice a videu. Hlavními tématy jejích děl jsou stíny, sny, možnost volby alter ega, romská identita a kulturní či sociální stereotypy. Kromě Slovenska a České republiky vystavovala v Černé Hoře, v Krakově, Linci, Drážďanech a dalších městech střední Evropy. V současnosti žije a působí střídavě v Trnavě, Banské Bystrici a Zvolenu.

 

Interaktivní tvorba open-air 3D grafiky

3d grafika 1Pokud doslovně přeložíme pojem street art, získáme termín pouliční umění, který zastřešuje všechny typy tvorby vznikající ve veřejném prostoru. Díky tomu je pouliční umění svobodné, mimo rámec tradičních forem. V případě 3D grafik, které jsou speciálně připravovány pro festival Khamoro, se bude jednat o pouliční výtvarné umění a pouliční umělecké instalace. 

Speciální technika 3D kreseb na asfaltu, betonu či dalších rovných plochách, využívá optické iluze. Třetí dimenzi je možné vidět pouze z jednoho bodu, tedy jen z jedné strany a z určité perspektivy. Smutné, ale zároveň vzácné, je na těchto 3D grafikách také to, že zmizí s prvním deštěm. Na fotografiích ale naštěstí vydrží napořád.  

V Praze představí tvorbu 3D grafik tři bosenští umělci Mersiha Džafić, Kemal Konaković  a Adis Zorlak, kteří se této technice věnují již 5 let. V Sarajevu pořádají od roku 2012 festival pouličního umění, který každoročně navštěvuje přes 100 000 lidí a na kterém prezentují svoje díla umělci z celého světa. Cílem této prestižní akce je podpořit mladé studenty uměleckých škol a představit jejich práci široké veřejnosti.

V Praze si budou moci zájemci metodu tvorby 3D grafiky nejen prohlédnout, ale také vyzkoušet. 

 

Vzpomínka na předního romského spisovatele Andreje Giňu a famózního muzikanta Milana Šenkiho Korytára

vzpominka andrej gina

Vzpomínková vyprávění Olgy Fečové a Ladislava Gorala o dvou významných romských osobnostech, které spojovala energie, hudba, romská kultura a především „pativ” – úcta k člověku a k životu. Za hudebního doprovodu skvělých muzikantů zavzpomínáme na tyto výjimečné Romy, kteří již mezi námi nejsou, ale v našich srdcích zůstávají nadále.

 

 

 

  

Open-air umělecká performance Emílie Rigové /SK/: Na koberci

Mladá romská umělkyně ze Slovenska Emília Rigová připraví alternativní performanci za využití speciálně designovaného koberce s romskými motivy, který ukáže na právo a potřebu každého člověka mít svůj kousek světa, kde se může cítit v bezpečí. 

 

Promítání filmu: Taikon /SE/

Film Taikon 1Ve spolupráci se Švédskou ambasádou uvedeme v české premiéře film Taikon. Tento dokument pojednává o Katarině Taikon, romské spisovatelce a aktivistce, která se svou celoživotní prací zasloužila o lepší postavení Romů ve Švédsku. Katarina Taikon svůj velký zápas za rovná práva Romů započala v roce 1960. Když ani pravidelné posílání manifestů do hlavních médií a organizování demonstrací nepřinášelo žádané změny dostatečně rychle, rozhodla se pro novou podobu boje a začala psát knihy pro děti. První publikace Katitzi byla vydaná v roce 1969 a měla okamžitý úspěch. Autorka napsala celkem 13 autobiografických knih, které vycházely v letech 1969 až 1981. Knížky o statečné a nezdolné Katici si získaly srdce čtenářů jak ve Švédsku, tak za jeho hranicemi, některé jsou přeloženy i do českého jazyka.

Po projekci filmu následuje debata o současném postavení Romů v ČR a ve Švédsku. 

 

Vzpomínka na Milenu Hübschmannovou s divadelním představením hry Čirikloro, aneb co říká ptáček v podání spolku ARA ART

Vzpomnka Milena Hubschmannov 1Zakladatelka české romistiky Milena Hübschmannová se v rámci svého profesního života mimo jiné věnovala sběru romských pohádek. Kromě toho, že tak zásadně přispěla k šíření povědomí o romské lidové slovesnosti, zaznamenala a prostřednictvím své knihy Romské pohádky představila širší majoritní společnosti rozdíly v pojetí pohádek v romské a české kultuře. Je však málo známo, že Milena Hübschmannová sama také jeden „pohádkový“ text napsala. 

Dosud neuvedená dramatická hříčka Mileny Hübschmannové Čiriklo aneb co říká ptáček přibližuje romskou kulturní tradici, slovesnost i moudrost starých Romů a zamýšlí se nad tím co je vlastně pravda. Čemu lze věřit? Existuje jenom jedna pravda, nebo máme každý svou? Do jaké míry záleží na úhlu pohledu?

 

Vernisáž výstavy Matěje Holuba: „…A možná přijede na koze“ s hudebním vystoupením kapely Bench Band /CZ/

rezbar matejZ Muzea romské kultury v Brně přivážíme do Prahy výstavu dřevěných soch, loutek a dekorativních hraček profesionálního romského řezbáře Martina Matěje Holuba.

Na výstavě si na své přijdou nejen děti, ale každý, kdo má hravou duši, je mu blízký element dřeva a rád se inspiruje přírodou. Téměř všech vystavených exponátů se mohou návštěvníci dotýkat, rozpohybovat je, hrát si s nimi. Mohou vstoupit do světa barevných zvířátek, zajezdit si s autíčky po městské autodráze, nebo se pohoupat na roztodivných houpadlech.

Vernisáž proběhne 2. 6. v 17 hod. V pátek 3. 6. pak v rámci Dne dětí v parku Portheimka představí M. Holub svůj originální dřevěný kolotoč a pro děti připraví výtvarnou dílnu. 

 

 

 

Vernisáž výstavy (Re)konceptualizace romského odboje

rekonceptualizaceVýstava maďarské kurátorky a kunsthistoričky Romni Timei Junghaus představuje příběhy Romů, kteří se v minulosti dokázali v nejrůznějších podobách vzepřít diktaturám a bojovat proti útlaku. (Re)konceptualizace zapomenuté a nepsané historie evropských Romů ukazuje Romy jako bojovníky a ne jako oběti, jak bývá často zvykem.

Mnozí Romové vzali své životy a osudy pevně do rukou, a to i v extrémních dobách jako byla 2. světová válka. Jak se Romové chovali v koncentračním táboře v porovnání s ostatními skupinami vězňů? Která strategie pomohla zachovat jejich lidskou důstojnost, a to i v ohrožujících situacích? Prostřednictvím výstavy se seznámíte s historií pokusů o útěky, osvětimských povstání ve dnech 16. května a 2. srpna 1944 a zmapuje i odvážné skutky romských hrdinů, jakož i účast Romů v evropském partyzánském hnutí proti nacistickému režimu. Tato výstava je inspirativní pro všechny i v současnosti, protože si díky ní můžeme uvědomit, že nejsme bezmocní ani v extrémních situacích.

 

Účinkující

Menil /ŠPANĚLSKO/

menil titulni web

„V Calo, starobylém jazyce Romů ze Španělska, znamenátekamelimám tě rád, chci tě, miluji tě,“ říká Jean Soler, kytarista a zpěvák skupiny. „A tento vzkaz chceme předávat dál,“ dodává. Jean Soler, Salomon Espinas a Julio Bermudez založili kapelu v roce 1992 a časem je doplnili další hudebníci, až se kapela ustálila v pětičlenné sestavě. V rytmu rumba gitana a flamenca zazní jak rychlé písně, tak dojemné balady, které hovoří o lásce k životu, lásce k rodině i k bohu. Ač je skupina inspirovaná světoznámými Gipsy Kings, od svých vzorů se odlišuje lpěním na autenticitě romské hudby.

The Rosenberg Trio /NIZOZEMSKO/

rosenberg trio titulni webSlavní gypsy jazzoví muzikanti The Rosenberg Trio z Nizozemska se pro veliký úspěch vrací na Khamoro. Kapelu, která se inspiruje hudebním stylem legendárního romského kytaristy Django Reinhardta, tvoří tři bratranci: kytaristé Stochelo a Nous'che Rosenbergovi a kontrabasista Nonnie Rosenberg.

 

 

 

 

The Zuralia Orchestra /RUMUNSKO/

zuralia titulni webV hudbě Zuralia Orchestra se mísí zvuky trumpet, bicích, darbuky, akordeonu, vokálů a klarinetu. Pod vedením Aurela Mirei tak vznikl nový hudební žánr slučující romský folklor s jazzem, reggae, latino a orientální hudbou. To vše v moderním podání. I když kapela vznikla poměrně nedávno, již se jí povedlo vystupovat na několika významných evropských festivalech, předskakovali nejslavnějšímu balkánskému skladateli a hudebníkovi Goranu Bregovićovi a byli jedněmi z finalistů, kteří se ucházeli o možnost reprezentovat Rumunsko na mezinárodní soutěži Eurovize. Na festivalu Khamoro mohli kapelu Zuralia Orchestra diváci vidět v roce 2013 a letos se pro veliký úspěch vrací. „Khamoro považujeme za jeden z nejvíce energetických a velkolepých festivalů. Jsme rádi, že se opět vracíme, protože lidé tu jsou skvělí a my se zde cítíme jako doma,“ říká Aurel Mirea. A my vám můžeme garantovat, že hudba Zuralia Orchestra vás donutí tančit.  

Tekameli /FRANCIE/

tekameli titulni webV Calo, starobylém jazyku Romů ze Španělska, znamenáTekameli „miluji tě“ a tento vzkaz předávají hudebníci skupiny Tekameli dál. Jean Soler, Salomon Espinas a Julio Bermudez založili kapelu v roce 1992. V rytmu gypsy rumby a flamenca zazní písně, které hovoří o lásce k životu, rodině a bohu. Ač je skupina inspirována světoznámými Gipsy Kings, od svých vzorů se odlišuje lpěním na autenticitě romské hudby.

 

 

 

Gipsy Casual /RUMUNSKO/

Gipsy Casual titulni webGipsy Casual přináší tradiční romskou hudbu obohacenou o elektronické tóny a elektrizující beaty. Jejich moderní podání tradičních romských písní a energie vás doslova pohltí. „Našeho stylu a naší hudby se nikdy nevzdáme, protože to je to, co nás reprezentuje. Podařilo se nám vnést do hudebního stylu něco nového a díky všestrannosti našich členů jsme mohli začít spolupracovat s mnoha světovými umělci,“ vysvětluje úspěch skupiny manažerka Roxana Delcea. Kapela v roce 2011 vystoupila na Romanian Music Awards, díky čemuž se dostala do povědomí široké veřejnosti. Od té doby hrají na významných festivalech po celém světě a v Turecku jsou jejich písně Bate Toba Mare a Kelushka na horních příčkách hitparád již několikátou sezonu! 

 

The Gypsy Ensemble Giani Lincan /NIZOZEMSKO/

lincan webGiani Lincan je jedním z nejžádanějších cimbalistů v Nizozemí, za doprovodu akordeonu, houslí a kontrabasu potěší všechny milovníky cimbálové muziky. Těšit se můžete nejen na lyrickou klasiku, ale i na rumunskou a maďarskou lidovou hudbu.

 

 

 

Kocani Orkestar /MAKEDONIE/

kocani

Kapela, kterou založil trumpetista Naat Valiov, je jedna z nejoriginálnějších balkánských dechovek, a tak není divu, že koncertuje po celém světě. Její hudba vychází z romských melodií z různých koutů Balkánu. Kromě klasického dechovkového repertoáru od ní můžeme také slyšet funky, latinu nebo jazz. Její temperament a síla hudby dostane úplně každého. 

 

 

 

 

Shantel & Bucovina Club Orkestar /NĚMECKO/

schantel titulni webNěmecký hudebník Shantel se svou osmičlennou kapelou Bucovina Club Orkestar  roztančí každého svým emocionálním mixem elektroniky a balkánské hudby. 

 

 

 

 

 

Russka Roma /RUSKO/

russka roma titulni webHudba, tanec, věštění, ohnivý temperament, kočovný život… To vše patřilo k tradičnímu životnímu stylu ruských Romů. Mnohé z toho najdeme i u kapely Russka Roma. Slavná se stala nejen doma – koncertovala po celém světě. Na velkém turné po USA odehrála 376 koncertů. Vystupovala s hvězdami, jako jsou Joe Cocker a Bee Gees. Nahrála také několik duetů s umělci jako jsou Viktor Čajka, Dmitrij Malikov, Vladimir Markin a další.

 

 

 

Milan Kroka live band /ČESKÁ REPUBLIKA/

kroka

Milan Kroka patří mezi nejvyhledávanější romské muzikanty dneška: je to skvělý zpěvák, kytarista a hráč na klávesy. V jeho hudebním stylu se prolíná tradiční romský folklor, pop, latina, world music i rumba.

 

 

 

 

Bengas /ČESKÁ REPUBLIKA/

BengasPražské skupině Bengas, která vznikla na podzim roku 2001, se podařil doslova raketový start. Už v roce 2004 přišel obrovský úspěch, když se stala předkapelou Gipsy Kings při jejich koncertě v pražské T-Mobile Aréně. Koncertovala také na všech významných festivalech nejen v Čechách a na Slovensku, ale i v Evropě a v USA. V jejím podání můžete slyšet čardáše, balkánský folklor, písně Romů ze Slovenska, Ruska i Maďarska i rytmy Arábie a Španělska. „Zpíváme o tom, co jsme zažili. Naše hudba spojuje lidi, na koncerty chodí jak Romové, tak Neromové,“ říká Milan Horváth, člen kapely Bengas. Kapela vydala dvě alba Dža/Jdi a Amen Phiras/My jdeme a poté si dala několikaletou pauzu. Dnes ovšem znovu koncertuje v plné síle a vy si rozhodně nenechte jejich vystoupení na festivalu Khamoro ujít. 

Maroš Bango /SLOVENSKO/

skupina Maros BangoPokud se vám líbí operní árie, operety, romské, ruské či maďarské písničky, tak je pro vás tento slovenský umělec tou správnou volbou. Charismatický umělec Maroš Bango je sice nevidomý, ale i přes svůj zrakový handicap skvěle ovládá hru na čtyři hudební nástroje a během zpěvu se sám doprovází. Mnozí z vás si ho mohou pamatovat ze soutěže Eurosong Contest 2010, kde byl účastníkem posledního finálového kola. Na pražské Náplavce vystoupí s cimbálovou muzikou Fantasy Orchestra Ladislava Riga.

 

 

 

 Partneři

 

 partneri 2016