Menu
Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Khamoro Praha 2017:           Program                Účinkující                Doprovodné akce

 

Základní údaje

  • Zobrazeno: 16524

Partneři / Partners

 

Hlavní partneři / Main partners

Hlavní město PrahaMinisterstvo kultury ČR            Yagori logo

 

 

Hlavní mediální partner/ Main media partner

 

CT V1 lg jb cerna

 

Mediální partneři / Media partners

radio 1   prazsky denik   www romea logo      color radio 2017   Radio Roma

romano vodi     musicweb transparent   romano hangosinfodnes   prazsky expres cz

 

Podporují nás / Support us

 

EHP fondy Logo             ref logo                 9029296 300x300   romarchiv

DE loga3   LOGO CC Praha c a barva              goethe institut logo

ceskonemecky fond     lachner   

mc praha5     praha 4  praha 7   praha 3

     k havla small 4c     logo pantone    LOGO Skip Final Barva 02

           mestska knihovna praha

prazacka   logo zidovska obec praha ASZ logo rgb

StellArt Gallery

Mongaguá

muzeum romsk kultury          Logo KaiDikhas 2017 SchwarzGold             araart

 

Projekt podpořil Karel Schwarzenberg

 

Předprodej vstupenek zajišťuje

TICKETSTREAM

 

 

Místa konání

České centrum Praha
Rytířská 31, Praha 1
www.prague.czechcentres.cz
Metro A, B – Můstek

Clam-Gallasův palác
Husova 158/20, 110 00 Praha 1
http://www.ahmp.cz
Metro A – Staroměstská

Jeruzalémská synagoga
Jeruzalémská 1310/7, 110 00 Praha 1
www.synagogue.cz
Tram 9, 5, 24, 6, 3, 14, 15, 8, 25 - Jindřišská

Jazz Dock
Janáčkovo nábřeží 2, Praha 5
www.jazzdock.cz
Tram 6, 9, 12, 20, 22 – Újezd

Kavárna Lucerna
Vodičkova 704/36, Praha 1
www.musicbar.cz
Metro A, B – Můstek
Tram 3, 9, 14, 24

Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1
www.vaclavhavel-library.org
Metro B – Národní třída
Tram 6, 9, 17, 18, 22

Kulturní centrum Novodvorská
Novodvorská 1013/151, Praha 4
www.praha4.cz
Bus 196, 197, 106 – Sídliště Novodvorská

Městská knihovna v Praze
Mariánské náměstí 98/1, Praha 1
www.mlp.cz
Metro A – Staroměstská

Palác Akropolis
Kubelíkova 27, Praha 3
www.palacakropolis.cz
Metro A – Jiřího z Poděbrad
Tram 11, 13 – Jiřího z Poděbrad

park Portheimka
Štefánikova 12, Praha 5
Metro B – Anděl
Tram 9, 12, 20 – Arbesovo náměstí
Tram 4, 9, 10, 16 – Anděl
Tram 4, 7, 10, 14, 16 – Zborovská

Sportovní a rekreační areál Pražačka
Za Žižkovskou vozovnou 2716/19, Praha 3
www.prazacka.cz/
Tram 1, 11, 9, 15 – Vozovna Žižkov

Rock Café
Národní 116/20, 110 00 Praha 1
Metro B – Národní třída
www.rockcafe.cz
Tram 9, 17, 18, 22

SaSaZu
Bubenské nábřeží 306/13, Praha 7
www.sasazu.com
Metro C – Vltavská
Tram 1, 3, 5, 25 – Pražská tržnice

Střelecký ostrov
most Legií, Praha 1
Tram 2, 22, 9, 17, 18, 23, 7, 14, 12, 25 – Národní divadlo
Tram 22, 15, 9, 12, 20, 23 – Újezd

Václavské náměstí – Staroměstské náměstí
Metro A, B – Můstek

 

 

Program

19. ročník festivalu Khamoro 2017

 

Neděle 28. 5. 2017

19:00 Střelecký ostrov – Khamoro party na Vltavě: Jan Bendig & Guests – Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis/CZ-SK, DJ Gadjo/CZ

Pondělí 29. 5. 2017

17:00 Městská knihovna v Praze – přehlídka romské literatury Gavoro

19:00 Kavárna Lucerna – vernisáž výstavy Rishabha Kaula: Backstage Diaries/IND-CZ

21:00 Jazz Dock – koncert Gypsy Jazz: Christiano Gitano Quartet/DE

Úterý 30. 5. 2017

10:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - kurzy tvůrčího psaní

16:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - ženy v romské literatuře

19:00 Knihovna Václava Havla – Gavoro - romská postava v (ne)romské literatuře

21:00 Jazz Dock – koncert Gypsy Jazz: Nitcho Reinhardt trio/FR

Středa 31. 5. 2017

10:00 KC Novodvorská – Gavoro - přednáška a divadelní představení: Čirikloro, aneb co říká ptáček?

16:00 Městská knihovna v Praze – Gavoro - slovenská romská literatura

19:30 Rock Café – divadelní představení Kamav aver muršes/SK

Čtvrtek 1. 6. 2017

19:00 České centrum Praha – vernisáž výstavy Galerie Kai Dikhas/DE: Akate te beshen

19:00 Palác Akropolis – koncert tradiční romské hudby: Cimbálová kapela Viliama Didiáše/CZ-SK , Fuego y Fragua/ESP, Parno Graszt/HU, Siniša Stanković Orchestra/SRB

Pátek 2. 6. 2017

10:00 Clam-Gallasův palác – mezinárodní konference na téma inkluzivní vzdělávání

12:00 Václavské náměstí – defilé účinkujících centrem Prahy

15:00 České centrum – prezentace RomArchivu

15:00 park Portheimka – dětský den: Khamororo

17:00 Jeruzalémská synagoga – koncert klasické hudby inspirované romskými motivy a vernisáž výstavy Marka Wiedorna: Gypsy Soul/USA-CZ

19:00 Palác Akropolis – koncert tradiční romské hudby: Esma’s Band/MK, Taraf de Haïdouks/RO, Greg Demeter’s Moscow Gypsies/RU

Sobota 3. 6. 2017

10:00 Clam-Gallasův palác – mezinárodní konference na téma inkluzivní vzdělávání

12:15 Sportovní a rekreační areál Pražačka – fotbalový turnaj: Džas bavinas fotbal

20:00 SaSaZu – závěrečný galakoncert: Cimbálová kapela Viliama Didiáše/CZ-SK, Fuego y Fragua/ESP, Parno Graszt/HU, Siniša Stanković Orchestra/SRB, Esma’s Band/MK, Taraf de Haïdouks/RO, Greg Demeter’s Moscow Gypsies/RU

 

Doprovodné akce

Khamoro party na Vltavě: Jan Bendig & Guests – Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis, DJ Gadjo.CZ

 

naplavka

Tradiční party na břehu řeky Vltavy pod širým nebem zahájí sedm dní plných romské kultury. Svým nezaměnitelným hlasem zazpívá Jan Bendig a jeho hosté, kterými budou Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis. Za zvuků tradičních romských písní v moderním kabátku naladí diváky do festivalové nálady, kterou podpoří DJ Gadjo.CZ svou „hudbou s duší a žánrovou drzostí“, čerpající z hudby ze všech koutů světa!

- Vstup volný

JAN BENDIG & GUESTS

Jan Bendig patří mezi nejznámější a nejpopulárnější romské zpěváky v ČR. Na svém kontě má řadu hitů jako je Me Tut Užarav, Roma boy, Bloudím v duetu s Markétou Konvičkovou nebo Stejný cíl mám s Ewou Farnou a další. Hojně koncertuje jak v Česku, tak v zahraničí. Svým koncertem otevře letošní devatenáctý ročník Světového romského festivalu Khamoro. Jeho hosty na Khamoru budou populární české zpěvačky Markéta Konvičková, Monika Bagárová a Elis. Doprovázet je bude Josef Fečo Band.

GADJO.CZ

Veselé a divoké noci s atmosférou balkánské svatby, střeleného karnevalu v Riu nebo narozeninové oslavy milované Fridy Kahlo. Tančírna plná divokého world n bassu, chytlavého gypsy latino jazzu, old school rock n rollového tetování nebo teď módního electroswingu. Tím vším je večer nedbale elegantního djského projektu Gadjo.cz. 

Vernisáž výstavy Rishabha Kaula: Backstage Diaries/IND-CZ

 

rishabKoncerty jsou srdcem i duší festivalu Khamoro. Výstava „Backstage Diaries“ je souborem fotografií ze zákulisí festivalového ročníku 2016. Tyto obrázky, které jsou nafocené před a po vystoupeních, odhalují intimnější stránku jinak nad-lidských postav, které romští muzikanti představují na pódiu.

Rishabh Kaul je dokumentární fotograf indického původu sídlící v Praze, který se specializuje na vyprávění upřímných příběhů o lidech a věcech nacházejících převážně mimo radar mainstreamu. Jeho práci můžete objevovat na www.rishabhkaulphotography.com.

- Vstup volný 

 

 

Přehlídka romské literatury Gavoro

Mezinárodní festival Khamoro je už devatenáctým rokem živoucím důkazem toho, že jestli Romové světa v něčem opravdu excelují, je to hra na hudební nástroje, zpěv a tanec. Naopak není zvykem spojovat Romy, nositele tradiční orální kultury, s psanou literaturou. Letošní ročník Khamora by prostřednictvím doprovodného programu Gavoro (Vesnička), přehlídky romské literatury, své příznivce rád přesvědčil, aby tuto stereotypní představu opustili.

V prestižních sálech Městské knihovny, Národní knihovny nebo Knihovny Václava Havla se v průběhu čtyř dnů odehraje řada tematických akcí, které by veřejnost chtěly upozornit na neustále rostoucí obec romských autorů, jejichž tvorba se už dávno vymanila z občasné produkce romských časopisů. Ať už to bude čtení silné generace současných romských autorek, jakými jsou Irena Eliášová, Iveta Kokyová, Eva Danišová a Judita Horváthová v Městské knihovně; debata romských a neromských spisovatelů nad podobou Roma jako literární postavy s Jáchymem Topolem, Kateřinou Sidonovou, Janou Hejkrlíkovou a Ilonou Ferkovou v Knihovně Václava Havla nebo ojedinělé představení slovenských romských autorů Maroše Baloga, Evy Pleškové a Zlatice Rusové v Praze, opět v Městské knihovně, přinášíme vám to nejaktuálnější, co se na romské literární scéně odehrává.

Součástí přehlídky je rovněž kurz tvůrčího psaní pro romské aspiranty spisovatelského řemesla s René Nekudou v Městské knihovně, dílna práce s romskou literaturou pro zaměstnance sítě knihoven ČR v Národní knihovně nebo přednáška o romské literatuře spojená s divadelním představením kolektivu ARA ART „Čirikloro“ pro studenty základních škol z Prahy 4.

Posledním dílem Gavora je přednáška o německé romské literatuře v podání Jovana Nikoliće a Ruždiji Sejdiće na Německé škole v Praze. Tato přednáška není veřejnosti přístupná. 

- Vstup volný 

Gavoro – kurzy tvůrčího psaní

Literární dílna pro začínající autory pod vedením Reného Nekudy. Nejlepší práce se budou číst na slavnostním zakončení programu Gavoro.

- Vstup volný

Gavoro – ženy v romské literatuře

Diskuse a autorské čtení autorek - Ireny Eliášové, Ivety Kokyové, Judity Horváthové, Evy Danišové a Ireny Obermannové.

- Vstup volný

Gavoro –romská postava v (ne)romské literatuře

O romských postavách v romské i neromské literatuře, a jak se o nich píše, pohovoří Jáchym Topol, Jana Hejkrlíková, Ilona Ferková a Kateřina Sidonová. Těšit se můžete také na hudební vystoupení Jany Hejkrlíkové za doprovodu Jiřího Vidimského.

- Vstup volný

 

cirikloro

Gavoro – přednáška a divadelní představení: Čirikloro, aneb co říká ptáček?

Krátká zasvěcující přednáška pro žáky základní a střední školy o romské literatuře a divadelní představení „Čirikloro, aneb co říká ptáček?“

- Vstup volný 

Gavoro – slovenská romská literatura

Představení Romského literárního klubu z Bánské Bystrice a členů: Mariána Baloga, Zlatice Rusové a Evy Pleškové.

- Vstup volný

 

Divadelní představení "Kamav aver muršes"

 

15578648 347322172289991 3766732047234293067 nV Rock Café se představí Romské ochotnické divadlo z Bánské Bystrice se svou hrou Kamav aver muršes – Chci jiného muže. V této divadelní hře autorka Eva Plešková popisuje život manželského páru v důchodu. Pointa hry pojednává o tom, jak manželka Boženka touží „okořenit“ svůj život trochu neobvyklým způsobem. Uvítala by totiž změnu image svého manžela. Neváhá a osloví plastického chirurga, který se za slíbený výsledek snaží ze své klientky vytáhnout nekřesťansky vysokou sumu. Po samotném zákroku přichází vytoužená změna, ale také důsledky, se kterými hlavní protagonistka nepočítala.

- Vstupenky v síti Ticketstream: předprodej 100 Kč / na místě 150 Kč

 

 

 

 

 Vernisáž výstavy Galerie Kai Dikhas/DE: Akate te beshen

 

beshenV průběhu posledních deseti let se zrodilo umělecké hnutí Sintů a Romů v Evropě, kteří nechtějí již nadále žít skrytě. Chtějí vystoupit na světlo a prožívat svou náležitost k menšině a současné společnosti ve svých domovinách i v Evropské unii zároveň. Chtějí vyjádřit své pocity a myšlenky skrze umění, chtějí je sdílet s širším obecenstvem, chtějí se podílet na kulturním diskursu společnosti.

Umění je vždy vyjádřením vlastních zkušeností a osobní biografie. V případě, že člověk patří k největší minoritě v Evropě, to většinou znamená jistou zkušenost s diskriminací a rasismem. Za těchto okolností být Romem znamená, že je obzvláště obtížné se oprostit od náhledu na svět prizmatem svého etnika. Z postavení minority lze vidět pravou tvář naší dnešní Evropy jasně.

Jako umělec chcete, aby si vás lidé pamatovali skrze umění, které jste vytvořili a zanecháváte divákům. A pokud někdo namítá, že současný úspěch umění Sintů a Romů je jen módní vlnou, stejně jako mnohé ostatní ve světě umění, umělci a jejich díla dokazují, že jde o příběh, který teprve nabírá na obrátkách. Tím uměním je tady zůstat.

Když lidé nebo média diskutují otázky Sintů a Romů, jen výjimečně mluví se samotnými Romy. Jako obvykle, otázka se chápe jako problém někde jinde. Sintové a Romové jsou považování za věčné tuláky, často se zmiňuje také jejich indický původ, ve skutečni jsou ale součástí naší společnosti více než šest set let. Jsou součástí Evropy stejně jako kteříkoliv jiní lidé. Jsou tu, aby tu zůstali.

Perzekuce Sintů a Romů byla v minulosti velice násilná a často měla za cíl úplné vyhlazení. Diskriminace a vyloučení jsou pochmurnou každodenní realitou Romů v dnešní Evropě. Navzdory tomu výstava ukazuje barevný a pestrý obraz jejich příspěvku k obrazu naší dnešní Evropy – a to dokazuje, že nacisté neuspěli – Romové jsou tu, aby tu zůstali.

AKATHE TE BESHEN | HERE TO STAY | JSME TU, ABYCHOM TU ZŮSTALI je putovní výstava, která přetrvává v paměti diváků. Přináší unikátní výběr současných uměleckých pozic evropských umělců, kteří jsou Romové, Sintové, Gitanos nebo Travelleři. Umělci se stávají autory vlastní identity a podílí se na demonstraci současného obrazu Romů. Ukazují, že neexistuje jeden lidský nebo romský problém, ale mnohočetnost příležitostí, talentů, druhů umění a barev. Nechává diváka získat vhled do společnosti změny a dává mu citlivou, ale silnou nabídku demokratické a méně násilné budoucnosti.

Výstavu prezentuje Galerie Kai Dikhas, první galerie vystavující umění Sintů a Romů v Evropě, sídlící v Berlíně, která spolupracuje s uměleckými institucemi napříč kontinentem. Výstava putuje a neustále se mění, roste a adoptuje další díla na své cestě, která začala v Německu a prošla již Paříží a Madridem, přijíždí do Prahy na Světový romský festival Khamoro 2017. Ve své misi měnit obraz lidstva bude pokračovat ve Španělské Granadě.

- Vstup volný

 

Mezinárodní konference o inkluzivním vzdělávání

 

konference kvalitni vzdelaniV posledních dvou letech Vláda ČR učinila příslušná opatření jako reakci na výzvy Evropské komise a MŠMT ČR vynaložilo veškeré úsilí v prosazování inkluzivního vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání je definováno jako jedna z priorit v rozvoji vzdělávacího systému v České republice. Je také definováno jako priorita v příslušných oblastech strategických dokumentů a akčních plánů zaměřených na rozvoj vzdělávání.

Zákonní zástupci mohou zapisovat své děti, kromě dětí s těžkým postižením, do hlavního vzdělávacího proudu, a školy mají dva roky na přechod z předešlého vzdělávacího systému na systém inkluzivní. Nicméně novela školského zákona neřeší etnickou diskriminaci ve vzdělávání.

V současné době je 30% romských dětí stále vzděláváno dle rámcového vzdělávacího programu s přílohou lehkého mentálního postižení a čelí různým formám segregace, dokonce i v hlavním vzdělávacím proudu. Existují školy, které prohlašují, že jsou inkluzivní už léta, ještě před nedávnou legislativní změnou. Avšak otázky zůstávají; jak je možné, že stejné procento romských dětí je vzděláváno dle snížených vzdělávacích osnov už několik let? Jak je možné, že existují segregované školy a že panuje názor, že různorodost povede ke snížení kvality výuky? Jak je možné, že existuje šikana ve školách hlavního vzdělávacího proudu? Jednou z možných odpovědí na tyto otázky je, že schází pochopení významu inkluzivního vzdělávání a jeho aspektů v rámci ČR. Přijetí proinkluzivní legislativy je pouze malým dílkem ve „skládance“, která má řešit problematiku rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Dalším důležitým aspektem je, jak je legislativa přenášena do praxe. Tato konference byla zorganizována za účelem prohloubit znalosti školní ikluze a poskytnout širokou škálu domácích i zahraničních expertýz a praktik ve vztahu k zavádění inkluziních opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro každé dítě, bez ohledu na barvu pleti nebo jeho postižení.

Dílčím cílem konference je poskytnout odpovědi na následující otázky: Jaký je skutečný význam inkluzivního vzdělávání? Co to obnáší v praxi pro ty, kterých se to týká? Kdo jsou halvní aktéři, kterých se týká? Jak relevantní je to pro společnost jako takovou? Jaké jsou možné překážky a jak jim čelit? Jaké strategie a metody existují v ohledu zajištění rovného přístupu pro každé dítě? atd.

Všemi těmito otázkami a mnoha dalšími se budou zabývat účastníci interaktivních prezentací a diskusí v rámci konference.

Domácí experti, pedagogické sbory, ale i mezinárodní odborníci z Kanady, USA, Španělska, Norska a Finska, společně se zainteresovanými organizacemi, jako je Výbor odborníků pro záležitosti romské menšiny Rady Evropy (CAHROM) a Romského vzdělávacího fondu (REF), budou sdílet své chápání a zkušenosti se zaváděním společného vzdělávání v praxi.

Mezinárodní konference proběhne pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Evropské komisařky Mgr. et Mgr. Věry Jourové.

- Vstup volný

Defilé účinkujících centrem Prahy

 

defilePestrobarevný průvod z Václavského náměstí přes ulici Na Příkopě až na Staroměstské náměstí je pravidelně jednou z nejnavštěvovanějších částí festivalu. Čekají nás kapely tradiční romské hudby, 15 tanečních souborů z celé České republiky, vlajkonoši a další, celkem přes 300 aktivních účastníků za zvuků romské hudby ze všech koutů světa.

- Vstup volný

 

 

 

 

 

 

Prezentace RomArchivu

Od roku 2018 se RomArchive – Romský digitální archiv stane internetovou platformou prezentující kulturu a historii Romů a reagovat tak na přetrvávající stereotypy prostřednictvím „counter-history“ vyprávěné samotnými Romy. Bohatství romské umělecké a kulturní produkce se tak stane lépe viditelným – staletí staré, stále živé a rozmanité až do dnešního dne, těsně protkané s bohatstvím evropským jako jeden celek.

Romové budou utvářet archiv ve všech odpovědných pozicích – jako kurátoři, umělci, badatelé a členové poradního sboru projektu. V rámci mezinárodní dostupnosti bude archiv fungovat v několika jazycích. Vedle angličtiny a němčiny bude použita od samého počátku také romština. RomArchive je financován ze zdrojů German Federal Cultural Foundation. https://blog.romarchive.eu/

- Vstup volný

Dětský den: Khamororo

 

khamororoJedno odpoledne v průběhu festivalu tradičně věnujeme dětem, rodičům, zkrátka celé rodině. I v letošním roce nás čekají hudební a taneční workshopy, rap, cirkusové představení, capoeira nebo třeba módní přehlídka. Park Portheimka bude znovu po celé odpoledne nabitý stanovišti: fotokombajn s výrobou placek, dva skákací nafukovací hrady, výroba šperků z korálků, výroba hudebních nástrojů z kartonu, cirkusový workshop a pro velký úspěch znovu vyřezávaný dřevěný kolotoč Matěje Holuba.

- Vstup volný

 

 

 

 

 Koncert klasické hudby inspirované romskými motivy/CZ-DE a vernisáž výstavy Mark Wiedorn: Romská duše/USA-CZ

 

Jeruzalemsa synagoga 2 kopieSpeciálně pro účely devatenáctého ročníku Světového romského festivalu Khamoro sestavil maestro István Dénes 

koncert složený ze skladeb slavných klasiků, jejichž tvorbu ovlivnily romské hudební i nehudební motivy. Mezi nimi můžeme slyšet například Cikánské melodie Antonína Dvořáka, slavnou operetní árii Johanna Strausse ml. z inscenace Cikánský baron, Chromatickou fantasii a fugu d-moll Johanna Sebastiana Bacha a další.

István Dénes, pianista a skladatel narozený v Budapešti, vystudoval klavír a skladatelství na Univerzitě Franze Liszta v Budapešti a Hudební Univerzitu ve Vídni. Mezi lety 1987 a 1995 působil jako dirigent v brémském divadle a mezi lety 1995 a 2008 byl hudebním ředitelem divadla v Trevíru. Na housle bude hrát Michael Jelden, romský hudebník z Německa, který od svého debutu v roce 1985 účinkoval v souborech či jako sólista ve více než 25 zemích světa. Další účinkující bude česká romská operní zpěvačka Bohumila Sommerová, která účinkuje v plzeňském Divadle J. K. Tyla.

- Vstup volný

Fotbalový turnaj: Džas bavinas fotbal

 

18664274 10155145983427420 3222685322964659063 nPojďme hrát fotbal! Tak jsme nazvali historicky první turnaj v malé kopané na Khamoru, kterého se zúčastní celkem 14 týmů, jejichž složení je místy až neuvěřitelné. Jak jinak se ale lépe vzájemně poznávat a sbližovat, když ne prostřednictvím jednoho z nejoblíbenějších kolektivních sportů?

Šest dětských a šest mužských týmů se utká v krásném prostředí Sportovního a rekreačního areálu Pražačka na pražském Žižkově, kde od jakživa žilo velké množství Romů. Za zmínku rozhodně stojí tým FC Embassy, který je složený z pracovníků ambasád, a tým FC Aver Manuša, složený z cizinců žijících v Praze. Absolutní perličkou jsou pak ženské týmy FC Prahakere bokeľa a AC Fučky, které svedou exhibiční zápas před samotným finálovým bojem mužských týmů o první místo.

Ženské týmy jsou postaveny z ženských romských skupin Manushe, které Slovo 21 vede již 15 let. Vítěze turnaje slavnostně vyhlásíme na závěrečném galakoncertu v klubu SaSaZu.

- Vstup volný

 

Během festivalu budou probíhat programy pro mládež – Malá letní škola hudby Romů a Židů a Khamoro sdílí zkušenosti. Dále budou přítomné děti z dětských domovů v rámci projektu Khamoro Kher.

 

Gavoro - medailonky autorů

 

Jovan Nikolić

jevanJovan Nikolič se narodil v Bělehradě v roce 1955 a vyrůstal v romské osadě nedaleko Čačaku, v Srbsku. Od roku 1981 vydal mnoho poetických děl včetně divadelních dramat a satirických textů v srbské chorvatštině. Během své kariéry získal mnoho ocenění a proslavil se jako básník, skladatel textů k písním, fejetonista, bavič a autor divadelních her. Napsal také texty písní k filmu Emira Kusturici Černá kočka, Bílý koucour. V roce 1999 během leteckého bombardování Jugoslávie Nikolič emigroval do Německa a zůstal tam až do dnes. Obdržel podporu od mnoha německých nadačních organizací: Heinrich Böll-Stiftung, Academy of arts (berlínská akademie umění) a German PEN Writers in Exile Program (pro spisovatele v exilu - od dubna do prosince 2000). V Rakousku a Francii: Schöppingen Arts Village Foundation, KulturKontakt Austria, Printemps des Poètes a neposlední řadě nalezl podporu také ve městě Salzburg. Mimo jiné v roce 2015 získal literární residenci na fakultě humanitních věd Univerzity v Innsbrucku. Společné anti válečné dílo Jovana Nikoliče a Ruždija-Ruso Sejdoviče Kosovo mon amour mělo svou premiéru v roce 2000 v rámci divadelního festivalu Ruhr. Od roku 2002 je viceprezidentem Mezinárodní asociace romských spisovatelů (IRWA) a je zároveň také členem organizace Serbian PEN. Několik jeho poetických i prozaických děl vyšlo v německých překladech v rakouském Klagenfurtu: Zimmer mit Rad („Pokoj s kolem“,2004), Weißer Rabe, schwarzes Lamm („Bilá vrána, černé jehně“, 2006) a Käfig („Klec“ 2009). Právě dílo Weißer Rabe, schwarzes Lamm dostalo v roce 2011v Kolíně titul „kniha města“ (v rámci každoroční literární události Ein Buch für die Stadt). Novela Seelenfänger, lautlos lärmend („Zloděj duší, bezzvučně hlučný“) vyšla v roce 2011 a o pět let později vyšla kniha Das Orchester der Frauen, die mich verlassen haben („Orchestr žen, které mě opustily“). Mimo jeho literární tvorbu se také zasadil o založení spolku Roma Kulturkarawane („Romský kulturní karavan“), jehož prostřednictvím jsou organizovány výstavy, semináře a přednášky o romské kultuře a historii. V tomto roce vydala literární organizace German PEN antologické dílo Zuflucht in Deutschland-Texte verfolgter Autoren (S. Fischer), jehož součástí jsou i mimo texty jiných autorů žijících v exilu také ukázky z díla Nikoliče. Autor v současnosti žije v Kolíně. 

 

Eva Danišová

Eva Daniov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: romština, čeština

Eva Danišová prožila dětství u prarodičů v České Třebové, kam se v 50. letech přistěhovali ze Slovenska. Babička se česky nikdy pořádně nenaučila, doma se proto mluvilo výhradně romsky, z čehož Danišová dodnes čerpá – platí za přední překladatelku do romštiny. 

Po základní škole nastoupila do zaměstnání, vzdělání si pak rozšířila na Střední sociálně právní škole na Evangelické akademii v Praze, kde v roce 2004 absolvovala. Posléze pracovala jako terénní sociální pracovnice, dnes se intenzivně věnuje překladům do romštiny.

K literatuře neměla nikdy daleko; jakmile se ve škole naučila číst, zamilovala si ji. Prarodiče sice doma z knih nepředčítali, zato byli zdatnými a náruživými vypravěči. Danišová vzpomíná na babiččiny hrůzostrašné historky vyprávěné potmě i na dědečkovu pokrokovost, díky níž vlastnili gramofon a odmala jí tak do krve přecházela krása mluveného slova. Když v rámci mediálního kurzu na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze v letech 1997-98 dostala za úkol napsat romskou pohádku, zjistila, jak moc ji psaní baví. Dnes má za sebou bohatou tvorbu, přesto jí skromnost a úcta k řemeslu brání hovořit o sobě jako o spisovatelce.

Píše především povídky, řadu z nichž věnovala svým milovaným prarodičům. Za Pal miro papus/ O mém dědečkovi jí v roce 2007 udělilo sdružení Romea Literární cenu Mileny Hübschmannové. Danišová i v dalších povídkách nezřídka čerpá ze svého dětství. Do ústřední role staví babičku, tradiční Romku, která se prostředí českého maloměsta svým zjevem i jednáním vymyká a nechtíc tak vyvolává řadu úsměvných situací. Vážnější rovinu pak představuje složitost vztahu prarodičů, jejichž osobnostní rozdíly a názorové půtky jako by současně vypovídaly o střetu tradice a modernity, kterým Romové v 2. půli minulého století v prostředí českých měst procházeli. Její poslední publikovaná próza, novela Mít někoho svého, je odvážným vykročením z rámce tradičního vyprávění směrem k odetnizované literatuře hlavního proudu.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Pal miro papus/ O mém dědečkovi. In: Romano džaniben, ňilaj 2008, s. 207-210.
Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER, 2012.
Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Roma-Autoren erzählen – Kurzgeschichten und Gedichte aus Ungarn, Tschechien und der Slowakei. Berlin, Roma Trial e.V., 2013.
Mít někoho svého. In: Slunce zapadá už ráno. Praha, Knihovna Václava Havla, 2014.
www.kher.cz

 

Irena Eliášová (1953)

Irena Eliov kopieZemě původu: Slovensko

Jazyky produkce: čeština, slovenština, romština

Irena Eliášová se narodila a do deseti let žila v romské osadě v obci Nová Dedina na jihozápadním Slovensku. Poté se rodina přestěhovala za prací do Chrastavy u Liberce, nějaký čas se však vždy na podzim vracela na Slovensko. Eliášová proto navštěvovala českou i slovenskou základní školu, a tak jí není cizí vyjadřovat se vedle češtiny a romštiny i slovensky. Sen o pokračujícím studiu se mladé dívce nesplnil, namísto toho musela vypomáhat rodičům se živobytím a po celý život pak pracovala jako dělnice.

Už jako dítě měla ráda knihy – dobrodružné příběhy, milostné romány či pohádky, které jí čítávala maminka. Brzy zatoužila také nějakou napsat. Ještě na Slovensku stihla publikaci svých básní a povídek v časopise Svět socialismu. Ve čtyřiceti letech založila romský soubor, který kromě písní a tanců hrál její scénky. Tvůrčí explozi však Eliášová prožívá zejména v posledních letech, kdy je v předčasném důchodu. V souladu s jejím optimistickým naturelem se s lehkostí, bez obav pouští do nových žánrů – debutovala osobitou autobiografií Naše osada, odvážila se k elektronické publikaci milostné novely Listopad, na popud romistů vůbec poprvé v romštině sepsala novelu Slunce zapadá už ráno z 50. let na Slovensku, nyní se k vydání připravuje poslední autorčin experiment – historický román E jag preačhiľa te labol / Oheň přestal plápolat, situovaný do 18. století. Mezitím zaznamenává úsměvné, až groteskní momentky z vlastního života uveřejňované nejčastěji internetovým nakladatelstvím KHER.

Autobiografická Naše osada s podtitulem Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů je autorčinou knižní prvotinou, sklidila s ní ale značnou pozornost. Lehké a svižné čtení o patáliích malé Gužky Putáčky v kulisách romské osady je neotřelé zejména díky dětské perspektivě, která umožňuje vyjadřovat se hravou formou na citlivá témata jako je rasová diskriminace nebo nerovnoprávnost žen. Čtenářovu bdělost testuje i jazyková rovina – Eliášová totiž pracovala s češtinou, slovenštinou a romštinou a tvůrčím způsobem měnila kód. V roce 2007 byla za ukázku z tohoto díla oceněna Obcí spisovatelů v literární výzvě na téma Romové – Cikáni.

Samostatné publikace:

Naše osada. Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů. Liberec, Krajská vědecká knihovna 2008.
Listopad. KHER 2013. http://www.kher.cz/eknihy_nase.php
Chci se vrátit do pohádky. Liberec, Krajská vědecká knihovna 2015.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Devla, devla. Básně a povídky o Romech. Praha, Dauphin 2008.
Slunce zapadá už ráno. Praha, Knihovna Václava Havla 2014.
Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. KHER 2014.
Duše plné slov. Almanach Obce spisovatelů. Praha, Havlíček Brain team 2017.
Kalmanach – kruh autorů Liberecka
Kereka
Romano džaniben
Romano hangos
Romano voďi

 

Ruždija Russo Sejdović

Portre SW RuzdijaRuždija Russo Sejdović se narodil v roce 1966 v Kuče (u Podgorica), v Černé Hoře. Autor píše básně, krátké povídky i dramata a překládá jak z romského jazyka, přičemž v romštině i tvoří. Jeho díla jsou v mnoha evropských antologiích a sbornících. Spolu s Nedjo Osmanem je autorem dramatu „Yerma nach dem Tod“ (Yerma po smrti), které bylo v letech 1997-8 součástí repertoáru magdeburského divadla „Freie Kammerspiele“ (v produkci romského divadla EXIT). Tato hra, jenž vychází z Lorcasova dramatu, byla napsána srbštině a romštině a na scénu uvedena v romském a německém jazyce,

Tragikomedie "Kosovo Karussell", jenž byla složena spolu s Jovanem Nikoličem v srbštině

 a romštině, byla ve společné produkci s divadelním festivalem Ruhrfestspielen Recklinghausen a EXPO 2000 v Hannoveru, předvedena v divadle PRALIPE (Müllheim a.d. Ruhr) pod jménem „Kosovo – mon amour“ (režie: Rahim Burhan).

Bibliografie:

  • Svjetlost u ponoć - E jak an-e jrat (Světlo o půlnoci), Titograd, 1988.
  • Kali čirikli – Černý pták, cyklus básní, Me trajoske draba –Skicy mého bytí, (v romštině, Kolín, 1998).
  • Kosovo mon amour (Kosovaqo karuseli), Kolín, 1999. Tragikomedie s Jovanem Nikoličem. Francouzský překlad: Marcel Courtiade. (L´espace d´un instant, Paris, 2004).
  • Eremit, próza, (CEKUM Podgorica, 2011).
  • Svjetlost u ponoć, Dujto ikaldipe poezijako (viz výše - ve dvou vydáních), (CEKUM Podgorica, 2012)
  • Kosovo Karusel-Kosovaqo karuseli, (CEKUM Podgorica 2015.)

Literární ocenění:
2014 Druhé místo - regonální lyrická soutež v Rožaje, Černá Hora.
2015 Druhé místo - regionální lyrická soutež v Rožaje, Černá Hora.
Ruždija Russo Sejdović v současné době žije a pracuje v Kolíně (Německo). 

 

Jana Hejkrlíková (1959)

Jana Hejkrlkov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: čeština, romština

Zpěvačka, výtvarnice, aktivistka a rovněž spisovatelka Jana Hejkrlíková pochází ze západočeského kraje, kam její příbuzenstvo přesídlilo ze slovenského Orlova. Letní měsíce trávívala u své babičky v Bochově a důvěrně poznala tradiční romskou pospolitost, přestože její nukleární rodina byla násilně přesídlena do Nejdku a pod tlakem sociálních pracovníků donucená upustit od rodné romštiny. V současnosti žije v Příbrami.

            Hejkrlíková v dospělosti odmaturovala na Evangelické akademii a posléze studovala romistiku na FFUK. Její aktivity se dělí do dvou hlavních větví – s manželem Zdeňkem Hejkrlíkem (1955-2010), muzikantem a novinářem, založili trampský festival Příbramský huntík, s nímž bylo spojené i pořádání skautských táborů a obecně práce (nejen) pro znevýhodněné děti. Druhou zásadní oblastí je pak činnost pro blaho romských komunit především ve státní správě; naposledy v roce 2014 v Radě vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny. V současnosti působí jako lektorka volnočasových aktivit pro DDM a Senior Point Příbram, dál ale nese pochodeň Příbramského huntíku a stále intenzivněji a systematičtěji – například skrze kurz tvůrčího psaní s Irenou Obermannovou – se věnuje psaní.

Její nejrozsáhlejší publikovaná próza Má inkoustová léta byla nejprve uveřejňovaná formou krátkých povídek a črt v romském i většinovém periodickém tisku. Novela do detailu a s velkým nadhledem a humorem vykresluje bochovické prázdniny a tamní romskou komunitu. Současně se ale velmi kriticky vyjadřuje k některým negativním jevům, například k tradičně podřízenému postavení romských žen, a reflektuje i širší rámec společenského dění, mj. bezprávné postavení romských žáků ve většinovém vzdělávání, nebo i to, jakým způsobem romská menšina prožívala okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Jana Hejkrlíková patří k současné silné generaci romských autorek, které se postupně vymaňují z popisu dávných idylických pospolitostí Romů, kde je tradice a čest nadevše, a neohroženě se vrhly do zpracovávání intimních a často kontroverzních témat.

Výběrová bibliografie:

Má inkoustová léta. In: Slunce zapadá už ráno. Sborník současné ženské romské prózy. Praha, Knihovna Václava Havla 2014
Dnes bude divadlo. In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno, Muzeum romské kultury 2007.
O gadžo o Kohutkos / Pan Kohoutek. In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno, Muzeum romské kultury 2007.
Kampel mange ajsi škola? / Potřebuji takovou školu? In: Čalo voďi / Sytá duše. Brno,
Muzeum romské kultury 2007.
Romano džaniben 1998/4
Romano džaniben jevend 2004
Romano voďi
Literární noviny
Pražský deník
Respekt
Plav

 

Ilona Ferková (1956)

Ilona Ferkov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: romština, čeština

Narodila se a vyrostla v Rokycanech, kam brzy po 2. světové válce přicházely romské rodiny převážně z prešovského kraje za prací. I v novém domově se Romové rádi družili, a tak Ferková ráda vzpomíná na pravidelná nedělní setkání Romů v romské kolonii vagónka, kde se vyprávělo, zpívalo a hrálo.

Bezstarostné dětství předčasně ukončila tatínkova invalidita. Matčina práce na směny nedokázala zabezpečit devítičlennou rodinu, a tak Ferková po ukončení základní školy nastoupila do práce. Vystřídala několik manuálních profesí a v 90. letech působila jako koordinátorka speciální mateřské školy v Rokycanech. Vedle toho se ale v jejím životě vršily události, které ji postupně sváděly k literatuře. Otec Karol Daňo patřil k nadaným vypravěčům, a právě jemu věnovala Ferková svůj první povídkový soubor Čorde čhave / Ukradené děti, neboť on „ji naučil milovat naši řeč a vážit si jí“. Ve škole inklinovala k literatuře a ráda poslouchala vyprávění, která paní učitelka pouštěla na gramofonových deskách. A protože u Romů nebývalo zvykem pořizovat si domů knihy, Ferková si je chodila půjčovat do místní knihovny.

Prvními autorskými vlaštovkami byly texty ke starým romským nápěvům, jež dotvářela pro soubor Amare neni (Naše tety), který v 80. letech spoluzaložila a umělecky vedla. Když jeden z nich vyslechla na folklorním festivalu Milena Hübschmannová, podporovatelka řady nezkušených romských autorů, ukázala jí romsky psanou tvorbu Tery Fabiánové a Margity Reiznerové a podnítila zprvu nedůvěřivou Ferkovou k další tvorbě v mateřském jazyce.

Prózu psanou romsky a inspirovanou jednak tradicí romské slovesnosti, jednak životy Romů v normalizační době, uveřejňovala od 90. let v řadě romských periodik, současně vydala dva samostatné povídkové soubory. V centru autorčiny pozornosti stojí obžaloba struktur – asimilačních, později porevolučních – které do života řady Romů vnesly tragédii. Ve sbírce Čorde čhave ukazuje tvrdý střet romských hrdinů s realitou 70. a 80. let, kdy ústavy mnohdy svévolně odebíraly děti z rodin do ústavní péče, doháněly ženy ke sterilizacím a romské komunity procházely kulturní a hodnotovou proměnou. Ferkovou inspirovaly osudy pozorované ve svém okolí; její nejoblíbenější povídka „Váleček na nudle“ o nerovném boji romské rodiny o děti s mocnými úřady působí pro svoji oporu ve skutečném příběhu o to palčivěji.

Samostatné publikace:

Mosarďa peske o dživipen anglo love (Zkazila si život kvůli penězům). Praha, Romaňi čhib 1992.
Čorde čhave/ Ukradené děti. Brno, Společenství Romů na Moravě 1996.

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Kalo, či parno/ Černý, nebo bílý. In: Romano džaniben 4/2000, s. 40-58.
Vakeriben pal e Anglija / Povídky z Anglie. In: Romano džaniben, ňilaj 2008, s. 221-229.
Kaštánek. In: PLAV – měsíčník pro světovou literaturu, 11/2011.
E Popelvarka / O Popelce. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2012, s. 43-50. (http://www.kher.cz/Eknihy/Nase/duch.pdf)

 

Iveta Kokyová (1972)

Iveta Kokyov kopieZemě původu: Česká republika

Jazyky produkce: čeština, romština

Iveta Kokyová se narodila v Hořicích. S dalšími pěti sourozenci vyrůstala s matkou, slovenskou Romkou, a otcem pocházejícím z rodiny olašských Romů. Kokyová hrdě ovládá oba dialekty, slovenskou romštinu v posledních letech ale využívá jako hlavní jazyk literárního sdělení, protože leccos v ní jí „jde přímo od srdce“.

Vyučená strojní mechanička, v minulosti též uklízečka a balička, se v pětatřiceti letech přihlásila k dálkovému studiu oboru Sociální práce v prostředí etnických minorit na Evangelické akademii v Praze, který úspěšně zakončila maturitou. Pravidelně vstupovala do veřejného prostoru jako moderátorka a reportérka romské internetové televize Romea TV a nyní je pracovní konzultantkou v obecně prospěšné společnosti Tichý svět. Kokyová svým profesním životopisem působí jako emancipovaná, úspěšná romská žena nového tisíciletí. I ona ale s úctou a vděkem vzpomíná na to, že měla možnost zažít autentické momenty babiččina vyprávění o tom, jak se žilo; vzácné chvíle, kdy i tatínek začal a malá Iveta „seděla potichu jako pěna a hltala každé jeho slovo“. Ač obklopená romštinou a hovořící dvěma dialekty, nenapadlo ji, aby své první literární pokusy psala romsky. Tuto možnost jí odhalila až Hana Syslová, romistka a učitelka romštiny na střední škole, kterou Kokyová navštěvovala. Tím okamžikem se pro ni romština stala nepostradatelnou součástí tvorby.

Kokyová patří k nejmladší generaci romských autorů etablujících se na scéně až v době postmileniální. Čerpá především ze svého dětství, rodinných historek a vlastních prožitků. Nejedná se ale vždy o nostalgické vzpomínání na idylický dávnověk. Povídkový cyklus ze 70. let Rodina je jen jedna / Fameľija hin ča jekh, uveřejněný ve sborníku současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno, je drásavá a na dřeň odhalená četba. Kokyová je zde kritická k nerovnoprávnému postavení romských žen, k fyzické nadvládě mužů, kvůli které se jejich protějšky doma třesou strachy; tematizuje vykořeněnost, úmrtí blízkých, po níž zůstává v člověku tíseň, i ztrátu nevinnosti. 

Účast v časopisech, sbornících, antologiích:

Rodina je jen jedna / Fameľija hin ča jekh. In: Slunce zapadá už ráno. Sborník současné ženské romské prózy. Praha, Knihovna Václava Havla 2014.
Čendeš. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2013.
Regína a víly. In: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů. Praha, KHER 2013.
Imaginární pes. In: Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Dítě. In: Moji milí. Sbírka romské narativní prózy. Praha, KHER, 2014.
Romano voďi
Kamarádi
A2
KHER

 

Kateřina Sidonová

Kateina SidonovVystudovala speciální pedagogiku, krátce pracovala jako učitelka na ZŠ, jako vychovatelka na azylovém oddělení pro mládež, editorka a překladatelka projektu Exchange-Stories, učitelka angličtiny, Dnes se živí jako překladatelka. Kromě toho se věnuje psaní a výtvarnému umění. 

Vydané knihy: Syn stromu a jiné pohádky, Jsem Kateřina, Jakub - nakladatelství Mladá fronta, Jeden den ve IV.D  - nakladatelství Torst 

Jako výtvarnice pořádá výstavy a dlouhodobě spolupracuje s polským nakladatelstvím Dowody na Istnenie, kde ilustruje obálky k překladům české literatury. 

Je vdaná, má tři už dospělé děti. 

 

Eva Plešková Gašparová

eva plekovNarodila sa 14.mája 1951 v dedinke pod Poľanou v Očovej. Tu vyrástla, skončila základnú školu. Po ukončení ZŠ začala študovať na Strednej ekonomickej škole v Lučenci, ktorú rovnako úspešne ukončila. Za vzdelanie ďakuje svojim rodičom, ktorí sa snažili, aby všetky ich deti nadobudli vyššie vzdelanie, pretože ako hovorila jej múdra mamička, vzdelanie je u nás Rómov dôležité, my musíme mať dvakrát širšie lakte. Po ukončení štúdia sa zamestnala a až do dôchodku vždy pracovala na pozícii ekonómky. V manželskom zväzku, tri prekrásne dcéry, šesť vnúčat a jeden pravnuk. Písať som začala až na dôchodku. Čerpám zo spomienok nielen vlastných, ale aj zo spomienok mojich rodičov a starých rodičov, ktorí mi  prerozprávali svoje spomienky. Občas načriem aj do súčasnosti, pretože ma trápi osud dnešných Rómov. Píšem v rómskom jazyku, ktorý mi je blízky, pretože je to môj rodný jazyk. Preklad do  slovenského jazyka je potom ľahší, pretože vždy nájdem ekvivalent slovenského slova k tomu nášmu rómskemu. Verím že ešte čo-to napíšem, lebo je o čom písať. Ďakujem Literárnemu klubu ROLIK, ktorý mi dal možnosť byť jeho členkou a tým sa zviditeľniť medzi rómskymi spisovateľmi na Slovensku, ale aj mimo jeho hraníc. 

 

 

Maroš Balog

Balog Maros 624x937Pracuje na Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky v službách Úradu splnomocnenca vlády SR pre rómske komunity a to od roku 2004. Narodil sa a žil v Košiciach. Už ako mladý, 18 ročný chalan sa venoval písaniu, miloval chvíle, keď mohol držal pero v ruke, vychutnával si kávu a hádzal myšlienky na čistý papier.

Pracoval rovnako aj v rómskom profesionálnom divadle Romathan, v rómskych novinách, stal sa šéfredaktorom mesačníka SME TU, SAM ADAJ, ako redaktor pôsobil v národnostnom rádiu RTVS, ale aj v v rómskom internetovom rádiu Roma. Hrdím 13 ročným synátorom a 6 ročnou dcérkou. V roku 2009 založil Klub rómskych spisovateľov a neskôr OZ ROLIK. Je tútorom neformálnej mládežníckej skupiny Magnetky, nastupujúcej novej generácie „rómskych intelektuálov“. Rovnako sa vrátil aj k divadlu, v Banskej Bystrici založili rómske seniórske ochotnícke divadlo, ktorého je  režisérom.  

Moje životné krédo:

Moja rodina je môj život – Miri famiľija si miro dživipen, a od neho sa odvíja všetko, do slova a do písmena, moja práca, sny, viera, angažovanosť, vízia. Vieme, že „slovo ako také predstavuje siedmu veľmoc“ a preto som presvedčený o tom, že čím viac Rómov, nadaných Rómov bude písať, tým väčšia bude sila „strateného rómskeho národa“ v spleti všetkých národov sveta, ktoré sa rovnako hľadajú ako ten náš aj v 21 storočí, v čase globalizácie a integrácie nechcú však stratiť svoju kultúru, zvyky, tradície, jazyk. Kým žije jazyk, žije aj národ. My Rómovia však hľadáme u vás len pochopenie, porozumenie...bez zeme, bez ropy, bohatstva s láskou a Bohom v srdci. Sme deťmi vetra, vetra, ktorý dokáže byť hurikánom, ale aj vánkom.